Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Téma sucho ve městech se dotýká i facility managementu

Některá ze západoevropských měst (například Berlín, Mnichov nebo Liverpool) si vytyčila plán snížit podíl nepropustných ploch o 1 % ročně. Kromě bilancování rekordních teplot je v podzimním období dobré nastínit i vhodná opatření, jak příští léto přizpůsobit městský ekosystém stále rostoucím teplotám.

Zeleň ve městech, ilustrační foto Poděbrady, foto redakce
Zeleň ve městech, ilustrační foto Poděbrady, foto redakce

Města nehospodaří s dešťovou vodou rozumně

Po dalším úmorně horké letní sezóně – ta letošní byla dokonce nejteplejší za posledních 245 let – nastává podzim, rozžhavené městské plochy se začínají ochlazovat a vyschlá zeleň se pomalu vzpamatovává. Kromě bilancování rekordních teplot je v podzimním období dobré nastínit i vhodná opatření, jak příští léto přizpůsobit městský ekosystém stále rostoucím teplotám. Odborníci vidí jako jeden z problémů vysychajících měst velké množství nepropustných ploch, které znemožňují efektivní hospodaření s dešťovou vodou. Příklady, jak vrátit srážkovou vodu zpět do přirozeného koloběhu, lze vypozorovat v některých evropských městech, a dokonce i v tuzemsku.

V posledním období se města v letních měsících stále více přehřívají. Tato anomálie městského klima se projevuje jak během dne, tak i stále častěji v noci. Stále početnější skupina odborníků, obyvatel měst a lidí, kteří aktivně přistupují ke svému okolí, se přiklání k názoru, že za tento trend může nerozvážné zbavování měst zeleně a trvale zatravněných ploch. Přibývá beton a stále více měst řeší problém, jak udržet dešťovou vodu v přirozeném oběhu, protože za současného stavu její většina steče do kanalizační sítě. Inspirací jim mohou být některá zahraniční, ale i lokální města.

„Rozšiřování betonu a asfaltu ve městech může i za špatné hospodaření s dešťovou vodou. Obě tato umělá prostředí jsou nepropustná, takže dešťová voda pouze steče po jejich povrchu a vlije se do kanalizační sítě,“ popisuje stav mnoha českých měst Milan Majerčík ze společnosti M2C, která se zabývá integrovaným facility managementem.
Stává se už skoro pravidlem, že dešťové srážky spadnou ve velkém množství a za krátkou dobu. „Města nehospodaří s dešťovou vodou rozumně. Pokud totiž nějaká spadne, snaží se ji co nejrychleji odvést do kanalizace či odvodňovacích kanálů. Tím se sice často vyhnou lokálním povodním, jde však o krátkodobé a nikoliv rozumné řešení. Pokud nastane sucho, voda chybí,“ upozorňuje Milan Majerčík ze společnosti M2C.

Sucho ve městech trápí nejen lidi

Jak upozorňuje Český svaz ochránců přírody, sucho na mnoha místech ohrožuje i divoká zvířata. Zejména ve městech mnoho zvířecích druhů trpí nedostatkem vody. Dopad sucha je o to závažnější, že mnoho zvířat v této době pečuje o mláďata. Pomoci přitom může každý. Stačí na vhodné místo položit obyčejnou misku s vodou.
„Miska s pravidelně obměňovanou vodou na zastíněném trávníku uprostřed zástavby všude tam, kde je přirozený zdroj vody jinak nedostupný, pomůže udržet divoká zvířata při životě. Na zemi jí využijí kromě ptáků také třeba ježci, veverky či někteří brouci. Důležité je vodu pravidelně obměňovat a misku alespoň jednou za týden pořádně umýt. Umístěna by měla být tak, aby v okolí 4-5 metrů nebyl žádný úkryt pro číhající kočku, měla by být ve stínu a úplně nejlépe pod převislými větvemi stromu,“ říká Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody.

Příklady z domova i ze zahraničí

Omezení nepropustných ploch a využití dešťové vody

Některá ze západoevropských měst (například Berlín, Mnichov nebo Liverpool) si vytyčila plán snížit podíl nepropustných ploch o 1 % ročně. Inspirací, jak zvrátit stav věcí, by mohlo být například okolí Postupimského náměstí v Berlíně. Voda, která zde naprší, totiž bleskově nezmizne centrální kanalizací pryč, ale je z větší části vedena do uzavřeného systému trubek, který ústí do nedalekého jezírka v jedné z ulic.
„Dešťová voda tak zůstane tam, kde spadla, a vrátí se do přirozeného koloběhu. Nejenže svým vypařováním ochladí přehřáté ulice během letních výhní, ale lze ji použít i k zalévání městské zeleně a napájení fontán. Tím se ušetří i pitná vodu, která se dnes zbytečně používá i pro tyto účely,“ popisuje Majerčík z M2C.

Budování jezírek a kanálů

K tomuto zahraničnímu trendu se připojily i některé tuzemské projekty. Na Praze 14 například upravují sídliště Vybíralka tak, aby po vzoru Postupimského náměstí dešťová voda v lokalitě zůstala. Řešením je budování systému kanálů a nádrží. Jiným podobným je park pod Plachtami v Brně, kde posílají dešťovou vodu, která steče ze střech paneláků, do jezírka namísto do kanálu. Ale i obyčejný dům může být úsporný a dostatečně připravený na změnu klimatu.

Zelené střechy

Další možností je podpořit v městské zástavbě budování zelených střech. V Praze na Letné stojí ve vnitro-bloku rodinný dům. Jde o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývají květinové záhony, které slouží jako kořenová čistička vody. Kromě toho, že výpary ochlazují okolní klima a lákají hmyz, přispívají k využití dešťové a šedé odpadní vody. Přečištěnou vodou v domě splachují wc a zalévají zeleninové záhony a ovocné stromy.

Zelenější mohou být i továrenské haly, jak dokazuje zelená střecha na výrobní hale firmy Železný stojící nedaleko Prahy. Tu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stále stejnou teplotu budovy. Zelená střecha chrání budovu před přehříváním, protože rostliny spotřebují ve vegetační sezóně svými výpary až 69 % energie ze slunečního záření, které by jinak ohřívalo budovu.

Dešťová voda z komunikací a parkovišť

„V praxi jdou použít i speciální plastové boxy umístěné pod zemí a v nich dešťovou vodu buď zadržovat, nebo je možné ji po základním přečištění přes filtrační vrstvy nechat vsáknout do půdy. Tento postup se dá uplatnit například na rozlehlých parkovištích. Někdy ale stačí taková banalita, jakou je „děravý“ obrubník mezi chodníkem a trávníkem, který nesměruje vodu k půdě a ne do kanálu,“ říká Majerčík

Nové metody kosení trávníků

O dost aktivnější jsou česká města při zavádění nových metod kosení travnatých porostů na veřejných prostranstvích. Zavádějí se květinové louky, mulčování, trávník se nekosí až k zemi, ale nechá se delší zhruba o deset centimetrů nebo se sekání vynechává úplně v případě, že je venkovní teplota vyšší než 26 stupňů Celsia, protože prudké sluneční světlo by spálilo sekáním oslabenou trávu. Městské samosprávy motivují k upuštění od častého sekání travnatých ploch dva faktory: vyšší travnatý porost dokáže zadržet o mnoho více dešťové vody a zaručuje pestřejší biodiverzitu.


Doplnění redakce

Problematika údržby městské zeleně s ohledem na opakující se letní sucha se řeší ve většině českých měst. Někde se chopili iniciativy i sami obyvatelé, v Brně vznikla zajímavá iniciativa ZALEJME.CZ, která je příkladem, jak smysluplně pomoci usychající zeleni kolem nás.

 
 
Reklama