Nejčastěji se v praxi setkáme s řešením využívajícím dešťovou vodu na zavlažování, a to buď manuální nebo automatické s pomocí časově řízeného automatu nebo na základě měřené vlhkosti půdy. Dále se zachycená voda využívá jako užitková na praní apod. a to zejména v oblastech, kde je podzemní voda tvrdá nebo obsahuje vyšší podíl železa, manganu apod. V některých případech už byla zachycená voda využita k mytí vozidel. Jistě se však najdou i další způsoby využití. A tak v poslední době stále více roste poptávka po využití dešťových vod.
Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií. Pod pojmem "potřeba energií" je v dnešní době chápána především potřeba energií na vytápění. Je to v podstatě správné pro většinu budov, pro pasivní budovy je nutné tento pohled zpřesnit rozčleněním na jednotlivé dílčí potřeby energií.
Rada Evropského společenství přijala již v roce 1993 směrnici 93/76/EHS, která mimo jiné zavazuje k tomu, aby vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu teplé vody bylo prováděno podle skutečné spotřeby. Vzhledem k závazkům ČR z přístupových rozhovorů ke vstupu do EU a ke skutečnosti, že zákon č. 406/2000 Sb. tuto povinnost neobsahuje, se připravuje jeho novela.
Článok je zameraný na návrh veľkosti zásobníkov, ktorý bol odvodený z pozorovaní odberu vody vo vymeníkových staniciach. Základom návrhu je poznanie užívateľských vlastností spotrebiteľa na jednej strane a zároveň poznanie predbežnej spotreby teplej vody na odberné miesto (tým sa myslí celodenná spotreba v odbere pre rodinu, rodinný dom, alebo väčší zdroj).
Energetický štítek má sloužit jako základní orientační pomůcka při nákupu elektrospotřebičů a jejich prodejci mají zákonnou povinnost je v prodejnách vystavovat přímo na spotřebičích. V příspěvku jsou uvedeny informace o povinném štítkování elektrospotřebičů uváděných na trh v ČR stanovených vyhláškou 442/2004 Sb. s ukázkou štítku pro klimatizační jednotky určené k přímému prodeji, které nově pod tuto povinnost spadají.
Vyhovující likvidace odpadních vod je v současné době více než aktuální. Volba typu ČOV musí odpovídat nejen základnímu typu kanalizace - gravitační nebo s čerpáním, ale i např. nutnosti snižování obsahu fosforu, odstraňování dusíku, respektovat hladinu podzemní vody, prostorové umístění, případné přísnější požadavky vodohospodářských orgánů a vyřešit skladování kalu, případně i jeho hygienizaci.
Od 1.8.2004 platí novela prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb. podrobnosti náležitostí energetického auditu předpisem 425/2004 Sb. Tato vyhláška v sobě zahrnuje upřesnění a doplnění metodiky zpracování energetických auditů. Stručný výtah s upozorněním na zásadní změny prováděcí novelizované vyhlášky 213/2001 Sb. zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií je určen jak pro odbornou veřejnost, tak pro vlastníky a provozovatele budov, které pod povinnost energetických auditů spadají.
Většina z Vás určitě již zjistila, že v roce 2003 došlo ke změnám při projednávání projektových dokumentací a při realizaci staveb v oblasti ochrany veřejného zdraví, konkrétně při požadavku konzultace a posléze vydání stanoviska, případně při běžné potřebě prostě se "jen na něco zeptat" nebo konzultovat. Nejedná se tedy pouze o postupně dále se měnící a doplňující legislativu (zákon, nařízení vlády, vyhlášky), ale o možnosti projednání záměru, nebo i již zpracovaného projektu se zaměřením na jednotlivé profese. Pro možnost lepší orientace a snad i pochopení tohoto "nového" systému uvedu základní principy tak, jak vyplynuly ze zákona a nyní (více jak rok) jsou realizované v praxi.
Využívání podzemního tepla pro tepelná čerpadla ať už přímo ze země nebo z čerpané vody není pro geologické vrstvy pod námi bez rizika. Co všechno se může stát se zásobami podzemní vody, je znázorněno na idealizovaném hydrogeologickém řezu. Náprava škod může být mnohokrát dražší než vlastní čerpadlo.
Na veletrhu a doprovodném programu se očekává na praxi zaměřená výměna informací o dosavadních kooperačních zkušenostech. Poznatky z českého hospodářství jsou zde velmi žádané. Na řadu přijdou především otázky související s tím, jak by mohly vypadat úspěšné kooperační modely. Důležitý materiál na téma zásobování pitnou vodou a odpadní vody předloží na kongresu 9. září Max Hammerer. Na konkrétních příkladech z Rakouska se zde budou prezentovat různé kooperační modely z oblasti vodního hospodářství.