Vsakování srážkové vody do půdního profilu je potřebné
1. Využití srážkové vody pro navýšení hladiny podzemní vody
Obr. 1: trvalý travní porost v sídelním útvaru
Současné i budoucí využívání dešťové vody v městských i vesnických sídlech s hustou sítí obytných i provozních budov včetně zpevněných ploch lze proměnit od standardních ekologicky i ekonomicky neprosperujích svodů do kanalizací nebo vodotečí na zachycení tohoto zdroje vody pomocí vsaků do půdního profilu dané hydrogeologické lokality. Díky klimatickým změnám, dochází ke snižovaní hladin spodní vody, se kterým souvisí jejich zasolování. Možnost udržení kvality podzemní vody zvyšuje pozdržení srážkové vody v půdním profilu a zamezení jejího rychlého odtoku. Metodika je založena na zabezpečujích vsakovacích pásech zeleně s trvalým travním porostem (obr. 1).
Zásadním parametrem pro volbu vypouštění dešťové vody do půdního profilu jsou nejen hydrogeologické a geologické poměry, ale i potřeba zajištění srážkové vody pro udržení dostatku podzemní vody ve specifické hydrogeologické lokalitě s okolní zástavbou především v podobě staveb určených k bydlení. Vsakování srážkové vody se odvíjí od stavu podzemní vody a vyhovujícíjho koeficientu propustnosti zeminy. V případě vhodných hydrogeologických poměrů a vyhovujícího koeficientu propustnosti zeminy lze zvolit metodu vsakování. Primárním faktorem je absence jílovitého podloží. Funkční vsakovací objekt zastupují štěrkem vyplněná jáma, vsakovací zářez, drenáž se štěrkovými žebry, vsakovací tunel apod. Dešťovou vodu odtékající ze zpevněných povrchů a střech obytných budov lze do podloží svádět za pomoci průlehů, šachet a rýh.
2. Omezení vsakování dešťové vody do půdního profilu
- Kvalita podloží pro vsakování – podloží je propustné a schopné absorbovat vodu.
- Faktor kvality vsakované vody – dešťová voda bez znečištění např. mědí, zinkem nebo dalšími kovy či organickými látkami.
- Promyšlení umístění vsakovacího objektu: omezení zástavbou, vegetačním pokryvem, geomorfologií terénu.
- Nejvhodnější vsakování je přes zapojený travní porost s propustným zemním profilem.
3. Obnovení propustnosti půdního profilu (vsakovací zkouška)
Analýza půdního profilu předchází samotnému umístění vsakovacího objektu, která stanoví objem vody vstřebatelné do půdního profilu. Propustnost půdy se zjišťuje provedením vsakovací zkoušky, založené na principu objemu vody vsáknuté za specifikovaný časový interval. Zkouška se provádí vždy na pozemku, kde bude umístěn vsakovací objekt. Ke zkoušce je zapotřebí: rýč, lopata, motyka/čka, metr, tyč cca 1 m dlouhá, kladivo, hodinky, zápisník, tužka, štěrk a drť a dostatek vody.
4. Vsakovací zkouška (tab. 1–2)
- Vytýčí se plocha ve tvaru čtverce s délkou strany 50 cm. Výkop bude proveden do hloubky 50 cm.
- Stěny výkopu je potřeba zarovnat rýčem, aby nedocházelo k sesouvání zeminy. Obdobně se zarovná dno seškrábnutím motyčkou pomocí šikmých tahů do X.
- Upravené dno se pokryje 1–2 cm vrstvou štěrku nebo drti.
- Do výkopu se zarazí tyč a k ní se připevní metr.
- Před zahájením měření, cca 60 minut předem, je potřeba lehce polévat dno výkopu.
- Polévání vodou se provádí, protože suchá půda pojme vodu rychleji než vlhká (simulace konstantního prostředí při stálém vsakování).
- Kvalitativní ovlivnění výsledků závisí na zvlhčení dna vsakovacího objektu.
- Výkop se naplní vodou do výše 20 cm.
- Po 30 minutách se kontroluje výška hladiny vody.
- Při viditelném úbytku vody dochází k vsakování. Následně se odečte čas a výška hladiny vody na měřicí tyči a zjištěné údaje se zaznamenají.
- V případě poklesu vodní hladiny o méně než 2 cm, provede se další kontrola po 120 minutách.
- Spolehlivost výsledků je nutné ověřit opakováním vsakovací zkoušky.
- Při výrazných rozdílech obou zkoušek se musí provést další kontrolní měření.
| Průměrná vsakovací výška [cm] | Propustnost zeminy |
|---|---|
| menší než 2,0 | provést zkoušku po 120 min |
| 2,0–4,0 | malá |
| 4,0–8,0 | střední |
| větší než 8,0 | dobrá |
| Průměrná vsakovací výška [cm] | Propustnost zeminy |
|---|---|
| menší než 4,0 | příliš malá |
| 4,0–12,0 | malá |
| větší než 12,0 | střední |
Pomocí odměření ze vsakovácí tyče se zjistí propustnost zeminy na daném pozemku, kde je potřeba vsakování dešťových vod zajistit. Na základě zjištěných skutečností je možné stanovit typ a rozlohu vsakovacího objektu. Pravidlo vzdálenosti vsakovacího objektu od budovy, spočívá ve vzdálenosti a ochraně obytného komplexu. Při navyšení vzdálenosti vsakovacícho objektu se zároveň zvyšuje zabezpečení obytné budova proti průnikům vsakované vody.
5. Základní půdní druhy vymezené podle zrnitosti
Zrnitost půdy se definuje podle velikosti půdního zrna, která ovlivňuje schopnost vsakovat a zadržovat vodu v půdě.
Základní rozdělení půd podle zrnitosti
- písčité (písek – velikost zrn 0,05–2 mm)
- hlinité (prach – velikost zrn 0,001–0,05 mm)
- jílovité (jíl – velikost zrn pod 0,001 mm)
- přechodné typy: hlinito-jílovité, písčito-jílovité, jílovito-hlinité, písčito-hlinité (obr. 2), hlinito-písčité, jílovito-písčité; (obr. 3)
Půdy písčité
Písčitá složka půdy zajišťuje funkci drenáže vody a odráží se ve špatné schopnosti až neschopnosti zadržovat vodu. Jedná se velmi lehké půdy.
Půdy hlinité
Jsou jemnější než půdy písčité. Mají velmi pozitivní vlastnosti vzhledem k velikosti pórů a rovnovážné vyvážení obsahu vody a vzduchu v půdě. Vykazují i dobrou vsakovací a zadržovací schopnost podzemní vody. Jedná se o půdy středně těžké.
Půdy jílovité
Představují velmi jemné, hutné půdy, protože obsahují vysoké procento jílových částic. Pro vodu jsou velmi málo propustné a náleží mezi těžké půdy.
Obr. 2: Otevřený erodovaný půdní profil u silnice 600 m SV od obce Žárovná, písčito-hlinitá půda s úlomky migmatitů – vhodná půda pro vsakování dešťové vody.
Obr. 3: Jílovito-písčitý svahový sediment s úlomky hornin, 350 m SSV od žel. st. Prachatice. Méně vhodná půda na vsakování dešťové vody.
6. Vsakování dešťových vod do půdního profilu podle legislativy
Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území v § 21 týkajících se pozemků a staveb pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci řeší v odst. (3) vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení, jestliže poměr výměry části pozemku schopného vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4 a řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
Zákon č. 254/2001 Sb., uvádí v § 2 odst. 1 vymezení povrchových vod takto: „Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.“ Srážková voda po dopadu na zemský povrch nebo stavby na něm umístněné se stává vodou povrchovou a pokud dále zasákne pod zemský povrch stane se vodou podzemní.
7. Závěr
Výše uvedené informace představují základ pro možnou změnu v chování společnosti. Povinností každého člověka je omezení znečišťování srážkových vod po dopadu na zemský povrch. Snaha společnosti by měla směřovat k minimalizaci znečištění a uplatnění srážkové vody v půdním profilu hydrogelogické lokality v intravilánu i v extravilánu sídel. Opora v legislativě dává prostor realizaci ve využívání dešťových vod k vsakování do půdních profilů a tato skutečnost může zároveň posílit kvantitativně a kvalitativně podzemní vody, kterých je v současné době nedostatek.
8. Informační zdroje a literatura
- [1] Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku, Ústav pro ekopolitiku. O.p.s., Praha, 2009, ISBN 978-80-87099-06-03
- [2] Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Prachatice, Město Prachatice, 2008
- [3] Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
- [4] Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
Current and future use of rainwater in urban and rural areas with a dense network of residential and industrial buildings, including paved surfaces, can be transformed from the standard of environmentally and economically non-viable leads into sewers or waterways to capture this source of water through infiltration to the soil of the specific hydrogeological site.
