Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zjednoduší výstavbu veřejných toalet?

Byl navržen zákon, který má umožnit výstavbu veřejných toalet bez rozhodnutí o umístění stavby a územního souhlasu. Kritériem by měla být plocha do 50 m2 a výška do 5 metrů.

V současné době (12. května 2020) bylo ukončeno připomínkové řízení k návrhu poslance Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je do výčtu stavebních záměrů, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby, územní souhlas, stavební povolení nebo ohlášení podle stavebního zákona, doplnit stavbu na veřejném prostranství nebo na pozemku veřejné zeleně a parku, sloužící jako sociální nebo jiné hygienické zařízení k užívání veřejnosti a související technické zařízení.

Jedná se úpravu paragrafu č. 79, odstavec 2, který v současnosti zní:

§ 79

Rozhodnutí o umístění stavby

(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu; v rámci stanovených podmínek se stavby umístí při povolení staveb.

(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

  1. informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
  2. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
  3. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
  4. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, body seismické monitorovací sítě,
  5. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,
  6. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
  7. propustky na neveřejných účelových komunikacích,
  8. cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
  9. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,
  10. antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
  11. oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
  12. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
  13. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
  14. skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
  15. stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
  16. bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení,
  17. stavby mostních vah,
  18. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
  19. výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
  20. prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.

Doplňující odstavec „u“ v odstavci 2 by měl mít toto znění:

  1. stavba do 50 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím na veřejném prostranství nebo na pozemku veřejné zeleně a parku, sloužící jako sociální nebo jiné hygienické zařízení k užívání veřejností, a její související technické zařízení.“

Aktuální stav

Návrh zákona by nyní měla projednat vláda. Zjednodušení výstavby veřejných toalet je jistě v zájmu veřejnosti. Ovšem zejména v případě parků, veřejné zeleně, by mělo být postupováno s velkou ohleduplností. Zvláště proto, že městské zeleně není nikdy dost.

K uvedenému návrhu zaujala neutrální postoj ministerstva vnitra, kultury, životního prostředí a zdravotnictví. Negativně se k návrhu postavilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Nezpochybnilo účel, ale jeho realizaci. Z vyjádření ministryně Dostálové:

Zároveň se domnívám, že je též v zájmu společnosti, aby umístění, objemové, konstrukční, dispoziční i materiálové řešení těchto zařízení a jejich kapacita vždy odpovídaly účelu, hodnotám (urbanistickým, estetickým, historickým), charakteru, funkčním a prostorovým vazbám konkrétního veřejného prostranství, popř. jiného místa, ve kterém budou realizovány.

K tomu, aby výše zmíněné podmínky byly splněny, je třeba, aby jednotlivé stavby těchto zařízení byly posouzeny a následně umístěny, respektive povoleny v rámci řízení podle stavebního zákona, kterým bude zajištěna ochrana veřejných zájmů jejich vzájemnou koordinací. Navrhovaným volným režimem pro jejich umístění a povolení může, při nevhodně zvoleném umístění a řešení těchto zařízení, dojít k trvalému poškození a znehodnocení veřejného prostranství, popř. jiných míst, ve kterém bude konkrétní stavba tohoto účelu realizována, stejně tak může dojít k ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, bezpečnosti anebo životního prostředí.

Ing. Josef Hodboď, TZB-info:

Osobně to vidím tak, že objekt s plochou až 50 m2 a 5 metrů do výšky bude spíše nápadný, i když třeba velmi vkusně řešený, jak by se podle účelu využití dalo předpokládat. Pro srovnání, například sanitární budka s rozměrem cca 6 x 2,5 může obsahovat 2 umyvadla, 2 pisoáry a 2 klozety pro pány, a ještě k tomu, za dělicí stěnou, 3 umyvadla a 3 klozety pro dámy. Běžně se na pracovištích, nikoliv v parcích, počítá 50 žen nebo 100 mužů na jeden klozet. Tudíž kapacita není nijak malá, i když by se měl vyhradit zvláštní prostor pro osoby s omezením pohybu.

Pokud by návrh změny zákona měl projít, nestačilo by uvolnění například do plochy 20 m2 s výškou do 3 metrů? Obor TZB do takového prostoru dokáže nainstalovat kvalitní, antivandalové řešení zařizovacích předmětů včetně větrání, přitápění, aby instalace nezamrzly. Případný výběr poplatků za použití toalety lze dnes řešit jak mincovním automatem, tak bezkontaktně. A mimo jiné, chladnější prostředí znamená pomalejší množení mikroorganismů, ale také kratší dobu strávenou na klozetu. Nebo snad veřejné toalety mají být místem luxusu a komfortu srovnatelného s obytnými prostory? Základním prvkem komfortu na toaletách, a v tom se doufám všichni shodneme, je čistota a tu nic nenahradí.

Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., TZB-info:

K definici použité v návrhu zákona „… sloužící jako sociální nebo jiné hygienické zařízení k užívání veřejností…“ doplňuji:

  • jako hygienická zařízení označujeme prostory koupelen, sprch, záchodů, vybavených vždy zdravotně technickými zařizovacími předměty, mezi které patří hlavně umyvadla, umývátka, vany, sprchová zařízení, bidety, pisoáry, záchodové mísy aj., terminologie s oporou v platných normách např. ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny
  • v oblasti projektování, realizace a užívání staveb se pojem sociální zařízení vztahuje na stavby s péčí o nemocné, staré a přestárlé či postižené osoby, léčebny dlouhodobě nemocných, apod. Rovněž pro zaměstnance v průmyslových závodech najdeme některá sociální zařízení jako např. oddechové místnosti, výdejny nápojů v horkých provozech, kuřárny apod.

Více lze najít v článku Hygienická zařízení nebo sociální zařízení. Je žádoucí, aby každý návrh zákona, vyhlášky aj. využíval v daném oboru jednotné a uznané názvosloví. Protože při právním výkladu legislativy pak může docházet k omylům. Například pod pojem sociální zařízení lze schovat, jak je uvedeno výše, i budovy s péčí o sociálně slabší nebo zdravotně postižené spoluobčany, centra sloužící k navazování sociálních kontaktů atp. a kdo pak bude hlídat, aby ve skutečnosti šlo skutečně jen a jen o veřejnou toaletu?