Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nová metodická doporučení ke kvalitě vody

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal několik metodických doporučení týkajících se kvality vody. Netýkají se pouze stavu pitné vody, ale například i vody na koupalištích či hodnot přípustného znečištění odpadních vod. Společně se zástupci SZÚ provedeme krátkou letní rekapitulaci a podíváme se do nově otevřené laboratoře.

Léto je v plném proudu a množí se dotazy týkající se kvality vody. I to je jeden z důvodů, proč je třeba připomínat naše metodická doporučení a dále zkoumat kvalitu a jakost vody, identifikovat a stanovovat kontaminující látky,“ podotýká Filip Kotal v nové laboratoři Centra zdraví a životního prostředí SZÚ otevřené v červenci letošního roku a určené především pro účely státního zdravotního dozoru a státní správy pro stanovení nově se objevujících kontaminant pitné vody a vody ke koupání. Aktuální projekt Filipa Kotala a jeho týmu reaguje na vydání směrnice EU 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která zavádí nové požadavky na stanovení dalších objevujících se kontaminantů v pitné vodě a s tím související nové povinnosti v oblasti řízení rizik.

Zpřísněné evropské směrnice a nové ukazatele jakosti


Za první jednotnou směrnici pro pitnou vodu s vydáním v roce 1980 lze označit směrnici Rady 80/778/EHS; následně pak směrnici 98/83/ES a poté již zmíněnou evropskou směrnici EU 2020/2184, která zahrnuje asi největší množství změn pro celý obor vodárenství. Týká se to především změn v oblasti managementu rizik, systému zásobování pitnou vodou, vyhodnocování ztrát vody a v neposlední řadě také samotného posuzování kvality pitné vody. Další z novinek jsou seznamy sledovaných látek a sloučenin vzbuzujících obavy pro vodu určenou k lidské spotřebě, takzvaný watch list, či povinnost odborného posuzování systému zásobování vodou i pro části povodí, a to včetně vytvoření metodického postupu pro zpracování rizikové analýzy.

Oproti původní směrnici z roku 1998 zavádí nová směrnice i některé nové ukazatele jakosti pitné vody, například látky typu PFAS, patřící do kategorie mikropolutanty. Nové požadavky vycházející z evropské směrnice budou muset být zavedeny do české legislativy a po uplynutí přechodného období rovněž uplatňovány v praxi. Kromě ukazatelů, které budou nově zapracovány do zákonných požadavků, jsou další polutanty, které jsou sledovány s obezřetností, jako jsou například mikroplasty či rezidua léčiv,“ vysvětluje Filip Kotal a dodává, že právě za tímto účelem byla nová laboratoř SZÚ vybudována.

Metodická doporučení a metodické příručky

V nově vybudované laboratoři Centra zdraví a životního prostředí SZÚ se nyní v rámci aktuálního projektu stanovuje obsah perfluorovaných látek (PFAS) ve vodě a připravují se studie a metodická doporučení. Aktuálně je to například Metodická pomůcka k posouzení rizik vnitřních vodovodů z hlediska rizika olova v pitné vodě k provedení § 3d zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, dále Metodické doporučení pro bezpečný provoz interaktivních městských vodních prvků, vodních hřišť a parků či Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích.

Mezi hlavní nástroje považují v SZÚ vydání komplexní metodické příručky s názvem Základy senzorické analýzy a managementu pitné vody, první svého druhu v České republice. „Publikace vedle úvodu a metodické části zaměřené na senzoriku vody dále obsahuje přehled hlavních zdrojů a příčin senzorických problémů pitné vody a nejčastějších chemických látek spojených s nepříjemným pachem a chutí vody (kolo pachů a chutí), metodické doporučení pro šetření stížností spotřebitelů a přehled možných nápravných opatření podle příčin,“ uvádí jeden z autorů František Kožíšek, vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu SZÚ a dále doporučuje důležité výzkumné projekty, které jsou součástí publikace – například projekt nazvaný Kohoutkovou nebo balenou: Bariéry a motivace konzumace pitné vody, řešený v období 7/2020 až 12/2023 s cílem zlepšení senzorických vlastností pitné vody vytvořením metodických nástrojů pro provozovatele vodovodů a laboratoře, které provádějí senzorické analýzy vody, včetně konkrétních opatření.

Foto: SZÚ
Foto: SZÚ

Foto: SZÚ

Nově se vyskytující kontaminant pitné vody a vody ke koupání

Širokou škálu kontaminantů dělí v laboratoři SZÚ zpravidla na biologické (bakterie, viry, paraziti), chemické (těžké kovy, pesticidy, ropné látky), živiny (dusičnany, fosforečnany), farmaceutické (zbytky léčiv) a radioaktivní (radon, uran)). K této široké škále postupně přibývají další nebezpečné látky, nicméně předpokládá se, že pro jejich eliminaci bude možné plně využít nové rozvíjející se technologie, zejména membránové a filtrační, s využitím nanomateriálů či nanotechnologií. Zřejmá je snaha vyřešit záchyt kontaminantů již v zárodku, tedy na mstě samém, u znečišťovatelů. Napomoci by tomu měla i novela vodního zákona č. 254/2001 Sb., s účinností od 1. srpna 2024, která zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, zavádí též zvýšení pokut pro původce havárií.

Hlídání kvality vody je ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ), potažmo v nové laboratoři, jedním z nejdůležitějších úkolů. Prevence a monitorování její kvality jsou klíčovými aspekty ochrany veřejného zdraví a životního prostředí. Aktuální projekt, jehož hlavním řešitelem je Filip Kotal, reaguje na plnění evropské směrnice EU 2020/2184, která zavádí nové požadavky na stanovení dalších objevujících se kontaminantů a s tím související nové povinnosti v oblasti řízení rizik.

A co jsou to látky PFAS (Perfluorované a polyfluorované alkylové látky) a čím mohou být nebezpečné? Filip Kotal je ve své prezentaci představuje jako látky, které mají zcela výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti. Známé jsou především v souvislosti s použitím teflonu, ale najdeme je i v papírových obalech na potraviny, v outdoorovém oblečení nebo v kobercích; jsou součástí aditiv hasicích pěn a hydraulických tekutin, používají se při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice. Evropská agentura pro životní prostředí EEA (European Environment Agency) ve svých materiálech uvádí, že představují skupinu široce používaných uměle vyrobených chemických látek, které se v průběhu času hromadí v lidském těle a životním prostředí. Jsou známy jako takzvané „chemické látky navždy“, neboť jsou v našem životním prostředí a tělech extrémně perzistentní. Mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině.

Zmíněné směrnice a právní předpisy na TZB-info
Zmíněná metodická doporučení na portálu SZÚ

 
 
Reklama