Příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou v Rakousku

Exkurze s Koniklecem
Datum: 4.12.2017  |  Autor: Dr. Ing. Ivana Kabelková

Součástí bezpečnosti systému HDV je údržba zatravněných průlehů podél komunikací. Důležité je pečlivé udržovaní bez keřů a stromů, jejichž kořeny by mohly vytvářet zóny preferenčního proudění.

Letošní exkurze s Koniklecem v rámci projektu Počítáme s vodou směřovala v říjnu 2017 za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovými vodami (HDV) do Rakouska – do Vídně a do Lince. Cestou z Prahy jsme však zastavili již v Brně, protože i zde jsou k vidění zajímavé realizace.

Jiří Vítek z firmy JV PROJEKT VH s.r.o. nás provedl moderním kampusem Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, kde jeho firma navrhovala odvodnění dle principů HDV na celém území o rozloze 35 ha. Srážkové vody odtékající z nepropustných zpevněných ploch mezi pavilony jsou zaústěny do zasakovacích průlehů s retenčními rýhami. Podobným způsobem je odvodněno i přilehlé parkoviště podél ulice Akademické o celkové rozloze 1,5 ha a areál Moravského zemského archivu v Brně.





Zleva:. Jiří Vítek při výkladu HDV v areálu Aquaparku Brno-Kohoutovice, Průlehy s retenčními rýhami mezi pavilony kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Foto I. Kabelková. Jürgen Preiss a tlumočnice Pavla Voltrová při přednášce na vídeňském magistrátu. Foto V. Cápalová

Průlehy v areálu Aquaparku Brno-Kohoutovice jsou využívány i dětmi. Uprostřed průlehu vidíme bezpečnostní přeliv do retenční rýhy. Foto I. Kabelková

Další zastávkou byl Aquapark Brno-Kohoutovice. Vody, které odtékají při dešti z komunikací a parkoviště, jsou odváděny povrchově do zatravněných průlehů, z nichž se voda vsakuje do retenční rýhy. Průlehy slouží ke zdržení odtoku přívalových srážek a předčištění dešťových vod. V průlezích jsou umístěny bezpečnostní přelivy navržené pro případy překročení vsakovací kapacity nebo zamrznutí terénu, jimiž voda může přepadat do rýhy. Vody ze střech, které jsou poměrně čisté, jsou do retenční rýhy svedeny přímo potrubím ze střešních odpadů přes šachtu s lapačem splavenin. Z retenční rýhy pak voda odtéká přes regulátor odtoku do přípojky dešťové kanalizace.
Průlehy jsou funkcí kromě funkcí pro HDV a zlepšování mikroklimatu i architektonickým prvkem v parku a hrají si v nich děti.

Vídeňská část exkurze začala na magistrátu, kde nás Jürgen Preiss seznámil se Strategickým plánem Vídně na potírání tepelných ostrovů a na adaptaci na klimatickou změnu. Strategie obsahuje 37 přírodě blízkých adaptačních opatření. Velký důraz je kladen na ozeleňování fasád a střech, které díky evapotranspiraci odebírají teplo z okolí a ochlazují ho tak. Město si nechalo zpracovat databázi s potenciálně vhodnými domy k ozelenění střech a fasád (https://www.wien.gv.at/umweltgut). V budoucnu má být v zástavbě povinný podíl zelených fasád a střech minimálně 60 %. Zajímavá byla informace, že zelené střechy nekolidují se solárními panely, naopak, díky ochlazení okolního vzduchu zvyšují jejich účinnost až o 5 %.





Zleva: Zelená fasáda domu oddělení MA 48 vídeňského městského úřadu, Vera Enzi z GrünStattGrau (Svaz pro ozeleňování staveb) ukazuje původní vzhled budovy oddělení MA 31 před rekonstrukcí a ozeleněním fasády. Budova oddělení MA 31 s policovým systémem osázených truhlíků. Foto J. Vítek.

Navštívili jsme nejprve zelenou střechu na magistrátní budově, a pak několik budov s ozeleněnými fasádami ve vlastnictví magistrátu.

Železobetonová kancelářská budova oddělení MA 31 v ulici Grabnergasse ze 60. let má před fasádou postavený ocelový policový systém, na němž jsou zavěšeny truhlíky s 12 druhy rostlin, a který slouží i k zastínění oken shora a ze strany. Automatické zavlažování je řízeno pro každé patro zvlášť pomocí senzorů měřících teplotu a vlhkost půdy v truhlících.

Památkově chráněná budova obecního úřadu Amtshaus Margareten na Schönbrunner Str. je částečně popnuta popínavými rostlinami zasazenými v červených truhlících na chodníku (rostliny nešlo zasadit přímo do půdy z důvodu netěsností sklepů).





Zleva: Voda ze střech odtéká v SolarCity do průlehů kanálky po povrchu. Podle všech komunikací v SolarCity jsou průlehy. Vsakovací nádrž v solarCity se při velkých přívalových deštích může přelít do potoka na levé straně. Foto J. Vítek.

Dům oddělení MA 48 vídeňského městského úřadu v Einsiedlergasse byl renovován v r. 2010, kdy bylo vytvořeno 850 m2 zelené fasády pomocí 15 tisíc rostlin v 2685 truhlících. Truhlíky jsou zavěšeny na ocelové konstrukci tak, aby větrání fasády a tím její ochlazování bylo umožněno i zezadu. Kapková závlaha ve 12 okruzích je řízena pomocí 6 vlhkostních senzorů v půdě. Zavlažování probíhá i v zimě, aby rostliny nezaschly

V zavlažovacích systémech všech těchto fasád se používá pitná voda, které má Vídeň dostatek, a podle magistrátu je její použití jednodušší než použití vody dešťové.

Jinak je tomu u ekologického hotelu Boutiquehotel Stadthalle v Hackengasse, který má ze strany ulice i dvorku zelenou fasádu, jeho přístavba má levandulovou střechu sloužící jako terasa. Dešťová voda ze střech a nepropustných ploch je zachytávána do nádrže s kapacitou 10 000 l a slouží pro zalévání veškeré zeleně. Původně byla používána i na splachování toalet, což se však neosvědčilo, protože ji hosté považovali za špinavou. Nyní jsou toalety splachovány vodou z vlastní studně. Hotel je ekologický, i co se týče energií – má tepelné čerpadlo na získávání tepla z podzemní vody a na střeše fotovoltaické panely. Je to zelená oáza klidu a příjemného mikroklimatu ve středu města, kde chovají i včely a hosty ruší jen cvrčci.





Zleva: Soukromá parkovací stání v solarCity mívají poškozenou zatravněnou vrstvu, a proto je dešťová voda z nich ještě odváděna do průlehů. Zaústění dešťového svodu v SolarCity na povrch. Dešťový odtok v SolarCity přebírá systém průlehů. Foto J. Vítek

Pan Preiss nám ukázal též park Bruna Kreiského, kde byl po rekonstrukci vytvořen nový průleh na zasakování dešťových vod z okolních nepropustných ploch. Průleh je osázen převážně rákosím a prosakující voda zavlažuje i stromy v okolí. Dešťové vody jsou do průlehu odváděny jen v létě, kdy klapka v šachtě zabraňuje jejich odtoku do kanalizace. V zimě je naopak klapka otevřena a dešťové vody odtékají do kanalizace .

Na závěr dne jsme v doprovodu Thilo Lehmanna z Wiener Wasserkanal (Vídeňská kanalizace) navštívili nově budovanou vídeňskou čtvrť Seestadt Aspern (jezerní město Aspern), která se svými 240 ha patří k největším rozvojovým plochám v Evropě.

Ve čtvrti nás poněkud překvapil nízký podíl zelených ploch, např. náměstí bylo zcela vybetonované. Ani zelené fasády jsme nikde neviděli. Jako by čtvrť byla budována trochu v rozporu se strategickým plánem Vídně na potírání tepelných ostrovů... Alespoň že 60 % střech je prý vegetačních.

Provozovatel kanalizace požaduje minimalizovat vtok dešťové vody. Viděli jsme pilotní projekt tzv. duálního systému, který je realizován na Edith-Piaf-Straße. Znečištěná voda z prvního splachu vozovek a v zimě tající sníh se solí odtéká do jednotné kanalizace, jejíž šachty však mají škrticí klapky (plech s 3cm otvorem), které nepropustí vyšší odtok z přívalových dešťů. Tato – již poměrně čistá voda – se ze šachty vzdouvá a přes snížený okraj vozovky odtéká do průlehu, kde se vsakuje přes 30cm humusovou vrstvu, a před odtokem do podzemní vody je tak dále čištěna. Část vody z průlehů se vypařuje, a to i prostřednictvím stromů. Na animaci systému je možno se podívat na https://club.wien.at/magazin/fortschritt/wiener-modell-versickerung/. Pokud se duální systém osvědčí, bude použit nejen v Seestadt Aspern, ale i v dalších vídeňských čtvrtích.





Zleva: Cesty pro odtok dešťové vody parkem v SolarCity. Dětské vodní hřiště v solarCity. Jezero Weikerlsee v SolarCity. Foto J. Vítek

Rozvinula se široká diskuse, proč je systém tak komplikovaný, když by stačilo v zimě nesolit, navíc, když ve Vídni téměř nesněží. Pak by bylo možno veškerou dešťovou vodu z málo frekventovaných komunikací (a takových tam je většina) přímo vsakovat v průlezích. Pan Lehmann nám však vysvětlil, že ve Vídni je zakázáno v zimě používat inertní posypové materiály a že se musí solit i při námraze. Jinak prý dopravnímu odboru hrozí vysoké pokuty od občanů, kteří by se na komunikaci zranili. A všichni úředníci jsou osobně zodpovědni. Z Aspernu jsme odjížděli s poněkud smíšenými pocity z vídeňské byrokracie…

Chuť jsme si spravili následující den v SolarCity Linec. Provázeli nás Ewald Reinthaler z magistrátu města Lince, který je koordinátorem projektu, a geolog, který spolupracoval na HDV.

Pan Reinthaler nám nejprve podrobně popsal koncept a historii SolarCity.





Zleva: Detail šachty a sníženého obrubníku (patrná je eroze v oblasti nátoku do průlehu). Thilo Lehmann popisuje funkci duálního systému na Edith-Piaf-Straße v Seestadt Aspern. Foto I. Kabelková. Budova obecního úřadu Amtshaus Margareten je popnuta rostlinami zasazenými ve velkých truhlících na chodníku. Foto V.  Cápalová

Důvodem vzniku SolarCity byla nutnost město Linec rozšířit, která se v 90. letech ukazovala stále naléhavěji, a najít prostor pro bydlení 25 000 lidem. Městská rada se rozhodla vybudovat udržitelné město a hledat nové cesty založené současně na třech pilířích udržitelnosti: ekonomika, ekologie a sociální oblast (přátelskost k obyvatelům). Bylo nutno realizovat architektonicky a ekologicky vysoce kvalitní projekt, a to jak po stránce energie, tak přírody a vody.

O vytvoření územního plánu městské části Pichling byl v r. 1992 požádán renomovaný rakouský urbanista Roland Rainer. Rozdělil území do 5 okrsků a stanovil potenciál pro 5 000 až 6 000 bytů s veškerou infrastrukturou. Návrh byl inspirován zelenými zahradními městy s plynulými přechody mezi zahradami, parky a krajinou. Zástavba je navržena jako nízkopodlažní s 2–4 podlažími a nízkou hustotou (index podlahové plochy 0,65).

V r. 1994 město Linec za podpory čtyř největších stavebních firem získalo prostředky pro výstavbu prvních 630 nízkoenergetických bytů. Přizváni byli slavní architekti Norman Foster, Richard Rogers a Thomas Herzog a projektant energetiky Norbert Kaiser. V r. 1995 bylo pro spolupráci získáno dalších osm stavebních družstev, takže bylo možno plánovat realizaci celkem 1294 bytů na ploše 32 hektarů. V architektonické soutěži v následujícím roce zvítězil specialista na solární architekturu, vídeňský architekt Martin Treberspurg. Výběrové řízení na návrh krajinných úprav vyhrál v r. 1997 ateliér Dreiseitl, který se specializuje na ekologické návrhy v oblasti krajiny a vody.

Stavbě bytů, která probíhala v letech 2001–2005 ve čtyřech etapách, předcházelo od r. 1999 budování krajinných prvků, završené v r. 2008 otevřením sportovního parku. První fáze projektu je realizována na 32,5 hektarech stavebních pozemků a poskytuje bydlení 4 500 obyvatelům včetně nezbytné infrastruktury a 20 hektarů parku.

Pan Reinthaler nám také vysvětlil, že obzvláštní důraz byl kladen i na zapojení udržitelného hospodaření s dešťovou vodou do celkového konceptu a na soulad přírody a vody. Základní podmínkou bylo zachovat původní bilanci vody v území, neohrozit jakost a množství podzemní vody a přírodní mokřady. Principem hospodaření s dešťovou vodou je nakládat s ní v místě jejího spadu a co nejvíce jí vypařit a vsáknout. Použit je převážně povrchový decentralizovaný systém skládající se z otevřených koryt, retenčních příkopů a zatravněných průlehů, které jsou integrovány do veřejného prostoru tak, aby přirozený cyklus vody byl viditelný a obyvatelstvu pochopitelný.

Pak následovala procházka po SolarCity a prohlídka jednotlivých prvků systému hospodaření s dešťovou vodou přímo na místě s dalším podrobnějším výkladem.




Zleva: Veřejné parkovací stání v SolarCity se zatravňovacími tvárnicemi položenými na 30 cm humusové vrstvě a odtokem do šachty a drenážního potrubí. Ewald Reinthaler ukazuje plán SolarCity. Foto I. Kabelková

U dešťových vod odtékajících z veřejných prostranství a komunikací je kladen velký důraz na jejich předčištění a na bezpečnost systému. Zatravněné průlehy podél komunikací (dimenzované na 1letý déšť) jsou pečlivě udržované, bez keřů a stromů, jejichž kořeny by mohly vytvářet zóny preferenčního proudění. Parkovací stání jsou tvořena zatravňovacími tvárnicemi položenými na 30cm humusové vrstvě na štěrkovém podkladu a následně zatravněnými, aby zachycení znečištění při vsakování bylo co nejdokonalejší. Při větších deštích voda přepadá do šachet a je odváděna drenážním potrubím do vsakovací nádrže (dimenzována na 10letý déšť), z níž ev. přepadá do revitalizovaného potoka Aumühl v jižní části území. Je to pěkný příklad řetězení HDV opatření směrem k opatřením se zvyšující se bezpečností.

Asi 1/3 budov na soukromých pozemcích má zelené střechy. Voda ze střech je povrchově odváděna do průlehů u domů. Soukromá parkovací stání mají zatravňovací tvárnice položené jen na 8 cm humusu, a protože toto předčištění je nedostatečné (i proto, že tráva je zde často částečně uhynulá, pokud zde auta parkují delší dobu či v důsledku poškození teplem z motorů), je dešťový odtok odváděn ještě do průlehů. V části území je na soukromá parkovací stání sváděn za úplatu i odtok z veřejných komunikací. Vyšší odtoky přebírá systém dalších průlehů, které jsou do otevřeného prostranství zapojeny velmi harmonicky, a spoluvytvářejí obraz zvlněné krajiny. I v přilehlém kopcovitém parku, který vznikl z vytěženého materiálu při zvětšení původního jezírka Weikerlsee o 70 %, je patrné, kudy může odtékat voda…. Konečným recipientem jsou aluviální louky v severní části čtvrti.

Prosakující dešťové voda přispívá i k napájení jezera Weikerlsee. Část jezerního břehu slouží ke koupání, část je přírodní. V parku je mnoho hřišť, včetně atraktivního dětského vodního hřiště.

SolarCity je krásným a přívětivým místem pro život. Nikomu z nás se odtud nechtělo domů. A v zimě se zde nesmí solit, ale je předepsáno používat inertní posypové materiály. A pak že to nejde!

Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí České republiku. V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na destovavoda@ekocentrumkoniklec.cz.

 

Hodnotit:  

Datum: 4.12.2017
Autor: Dr. Ing. Ivana Kabelková



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Dešťová voda

logo ACO
logo MEA

Partneři - Voda, kanalizace

logo AUSTRIA EMAIL
logo NICOLL ČR
logo WAVIN EKOPLASTIK
logo MEA
logo GRUNDFOS
logo ASIO
 
 

Aktuální články na ESTAV.czV Praze na Pankráci začala stavba budovy Mayhouse za 443 mil. KčSkladba ploché střechy jednoplášťové a dvouplášťovéDomov plný dobré energie s Yello EnergyBuďte letos o Vánocích originální. Zabalte dárek do vlastní dřevěné krabičky