Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dnes je celosvětový den vody. Víte, odkud teče voda pro Prahu?

Když jde o vodu pitnou, pak odpověď většinou zní – Želivka. Někdo dodá, že Praha pije vodu z Vltavy, upravenou vodárnou v Podolí.


© Fotolia.com

V menšině asi budou ti, kteří si vzpomenou na historickou, přesto ale funkční vodárnu v Káraném, asi 25 km severovýchodně od centra Prahy, u soutoku Jizery s Labem. Na zásobování Prahy pitnou vodou se tedy podílí především Želivka, pak Jizera a v záloze je Vltava prostřednictvím vodárny v Podolí.

Nejkvalitnější vodu dodává Jizera a její okolí, jejíž voda (na rozdíl od Želivky či Vltavy) není jen povrchová, ale díky technicky zajímavému řešení, tzv. přirozené infiltrace, prochází podzemím s jeho nepřekonatelnými filtračními schopnostmi přírodních písčitých vrstev. Všechny významné technické objekty této soustavy jsou na povrchu viditelné a jsou patrné z běžných turistických pěších i cyklistických tras.

Zdroje podzemní vody leží ve vodárenském ochranném pásmu
Zdroje podzemní vody leží ve vodárenském ochranném pásmu

Vodu čistí písek

Voda z Jizery je od Benátek nad Jizerou až po Káraný jímána pomocí více než 600 studní. Ty tvoří historicky nejstarší část celého současného systému, který prostřednictvím břehové infiltrace dodává pitnou vodu do Prahy od roku 1914. Studny jsou vykopány ve štěrkopískových náplavech v linii podél řeky, ve vzdálenosti kolem 250 metrů od břehů Jizery. Tím dochází k přirozené infiltraci říční vody. Voda ze studní je potrubím vedena do vodárny v Káraném. Tyto studny dodávají až 900 litrů vody za sekundu. V oblasti jsou vyvrtány i  artéské studny s velmi kvalitní vodou z hlubšího podzemí, která je částečně přímo využívána pro balení stolní i kojenecké vody, částečně je vedena do Káraného. Artéské vrty dodávají za vteřinu 50 l vody.

Od roku 1968 je v provozu další část celého systému. Hladina Jizery byla jezem u Otradovic (5,7 km od soutoku Jizery s Vltavou) zvýšena a surová voda je nad jezem čerpána a přes pozemní úpravnu vody s pískovými rychlofiltry je napouštěna do 15 povrchových vsakovacích bazénů, z nichž přes jejich pískové dno pozvolna zasakuje do podzemních přírodních vrstev v zalesněném terénu mezi Káraným, Sojovicemi a Lysou nad Labem. Povrchová voda z Jizery tak posiluje zdroje z dešťových srážek. Přes jez u Otradovic vede lávka pro pěší nebo cyklisty, vodáci jsou však před případným sjížděním jezu varováni, je pro ně životu nebezpečný! Na levém břehu je nad jezem objekt čerpací stanice povrchové vody z Jizery.

Jez u Otradovic, který vzdutím hladiny Jizery zvyšuje úroveň spodní vody v pískovém podloží v okolí
Jez u Otradovic, který vzdutím hladiny Jizery zvyšuje úroveň spodní vody v pískovém podloží v okolí
Armatury vodárenského systému jako exponáty u čerpací stanice surové vody u Otradovic
Armatury vodárenského systému jako exponáty u čerpací stanice surové vody u Otradovic

Vsakovací nádrže mají šířku 10-30 m, délku 100-500 m, hloubku 2,5 m a jejich celková plocha je 70 tis. m2. Jejich poloha je patrná i z turistických map nebo fotomap. Z těchto nádrží vsákne do pískových vrstev v zalesněném okolí až 1,5 m vody za den. Voda je pak čerpána z desítek vrtaných studní. Jednou až dvakrát ročně je 3-5 cm silná vrstva písku ze dna nádrží, v níž byly zachyceny z původní povrchové vody nečistoty, odstraněna a po několika opakováních tohoto cyklu je na dno nádrží navezena nová 25centimetrová vrstva čistého kvalitního písku z nedaleké pískovny. Také tuto přírodní cestou přečištěnou vodu pak do kvality pitné vody upraví vodárna v Káraném. Kapacita této umělé infiltrace je 900 litrů vody za vteřinu.

Jeden ze zasakovacích bazénů umělé infiltrace mezi Káraným a Lysou nad Labem v napuštěném stavu a při obnově pískové infiltrační vrstvy.
Jeden ze zasakovacích bazénů umělé infiltrace mezi Káraným a Lysou nad Labem v napuštěném stavu a při obnově pískové infiltrační vrstvy.

Jeden ze zasakovacích bazénů umělé infiltrace mezi Káraným a Lysou nad Labem v napuštěném stavu a při obnově pískové infiltrační vrstvy.

O celém systému uvádí kniha „Technické památky Čech, Moravy a Slezska“, že k němu ještě patří 29 km násosného potrubí, více než 16 km svodného potrubí, 10 vodních sběren, 45 vstupních šachet, 7 stupňových šachet, 651 trubních studní podél Jizery v oblasti od Benátek nad Jizerou až po Káraný, sedm artéských studní (jejich počet byl v roce 1926 rozšířen na 41), šest odvzdušňovacích věží, 4 km vlečné dráhy (nyní již zrušené).

Vodárna v Káraném

Již od roku 1914 probíhá konečná úprava vody z Dolního Pojizeří ve vodárně v Káraném. Průmyslový objekt v secesním stylu stojí na pravém labském břehu u soutoku Labe s Jizerou. Vévodí mu hala s jedním cihlovým komínem kotelny, zásobující párou původní pohon čerpadel parními stroji. K areálu vedla i čtyřkilometrová železniční vlečka pro zásobování kotelny uhlím, odbočující z tratě mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem u rozcestí turistických cest u kaple sv. Václava. Po modernizaci vodárny byla vlečka zrušena a koleje odstraněny. Zůstal jen průsek, jímž vede značená cesta i cyklotrasa ke Káranému.

Historická secesní budova vodárny v Káraném u soutoku Jizery a Labe
Historická secesní budova vodárny v Káraném u soutoku Jizery a Labe
Z turistických cest i cyklostezek jsou patrná vodárenská zařízení v jejich okolí
Z turistických cest i cyklostezek jsou patrná vodárenská zařízení v jejich okolí

Z turistických cest i cyklostezek jsou patrná vodárenská zařízení v jejich okolí

Z vodárny je pitná voda vedena do Prahy 23 km dlouhým potrubím do vodojemů, přičemž je třeba ji vytlačit o 120 výškových metrů. Voda z Jizery zásobuje Prahu až 1000 litry vody za vteřinu, což je asi třetina pražské spotřeby. Vodárna Káraný zásobuje vodou také blízká města Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Čelákovice i jejich blízké okolí.

Schéma umělé infiltrace povrchových vod Jizery do podzemí
Schéma umělé infiltrace povrchových vod Jizery do podzemí

22. březen - Světový den vody


Roku 1993 byl rozhodnutím OSN vyhlášen 22. březen jako Světový den vody, World Water Day. Hlavním smyslem tohoto dne je připomenout lidstvu význam vody a nutnost ochrany vodních zdrojů. Předcházel tomu návrh z roku 1992 podaný na jednání v Rio de Janeiru. Tímto dnem chtěli politici i odborníci poukázat na problémy spojené s vodou a vodním hospodářstvím. Akce je zaměřena na čistotu a ochranu vod a na šetření vodou. Každoroční kampaň si klade za cíl připomenout lidem na celém světě význam vody a potřebu ochrany vodních zdrojů. Ještě dříve – již 6. května 1968 – byla ve Strasbourgu vyhlášena Evropská vodní charta.

Evropská vodní charta, vyhlášená 6. května 1968 ve Strasbourgu

  1. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina.
  2. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné je udržovat, chránit a podle možností rozhojňovat.
  3. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům závislým na vodě.
  4. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví.
  5. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely.
  6. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les.
  7. Vodní zdroje musí být zachovány.
  8. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji.
  9. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti.
  10. Voda je veřejným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky.
  11. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic.
  12. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.
 
 
Reklama