Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

První pražský průmyslový vodovod vznikl v roce 1879

První pražský průmyslový vodovod napájel už v 19. století podniky v Čakovicích a Letňanech. Byl pojmenován podle svého zakladatele Filipa Jana rytíře Schoellera.

Vodojem průmyslového vodovodu na Střížkově. Foto: archiv PVK
Vodojem průmyslového vodovodu na Střížkově. Foto: archiv PVK

Voda z Vltavy do vodojemu na Proseku

Úpravna vody s čerpací stanicí byla v Libni umístěna na břehu Vltavy pod Bílou skálou. Voda z Vltavy, zbavená nečistot, byla čerpána výtlačným řadem profilu 225 milimetrů do vodojemu na Proseku. O vybavení samotné čerpací stanici se bohužel nedochovaly žádné zprávy. Lze ale předpokládat, že voda byla čištěna pouze sérií několika česlí a dále přečerpávána bez jakýchkoliv dalších úprav jako užitková voda.

Pozemní vodojem na Proseku, kam byla voda čerpána, byl zajímavý především z architektonického pohledu. Objekt byl totiž postaven v silně romantizujícím stylu jako pevnůstka s hradební zdí, cimbuřím a střílnami. Po stránce technické to byla běžná vodárenská stavba – byl dvoukomorový o celkovém objemu 1500 metrů krychlových, výšce vody čtyři metry a kótě hladiny 296 metrů nad mořem.

Stál na hraně prosecké pláně, vedle polní cesty spojující vesnice Střížkov a Prosek. Z jeho komor pak proudila voda gravitačním vodovodem stejného profilu do cukrovaru v Čakovicích. Celá délka vodovodních řadů byla něco přes 10 kilometrů. Od 1. června 1885 byla na tento vodojem připojena vodovodní síť Libně, Proseku a Vysočan a přes vodojem Na Stráži i část Karlína.

Odběry vody ze Schoellerova vodovodu se postupně zvyšovaly, protože se na něj postupně připojovaly další průmyslové podniky v Čakovicích a Letňanech. Protože se patrně nevyplatilo rozšiřovat přívodní zásobovací řad, byla u stěn vodojemu postavena malá čerpací stanice v přístavku o půdorysu 5,90×5,30 m s ohnivzdorným železobetonovým stropem.

V období Protektorátu Čechy a Morava byla z tohoto vodovodu vytvořena odbočka do nově postavené filtrační stanice na území nemocnice Na Bulovce. Na pískových rychlofiltrech tu poté vznikala od 29. května 1942 pitná voda, která napájela dva infekční pavilony.

Poslední rekonstrukce byla v roce 1952, navazuje stále fungující tzv. průmyslový vodovod

Poslední rekonstrukci tohoto vodovodního systému provedl v roce 1952 národní podnik Čakovické cukrovary. Poslední zpráva o vodovodu je z 28. listopadu 1961, kdy je uveden záznam, že vodárna na vltavskou vodu má tři čerpadla, každé o výkonu 1 200 l/min. Celkový možný výkon je tedy 2 600 metrů krychlových za den. Cukrovar měl v té době mimo vody vltavské i vodu z Ďáblického potoka, provozního rybníka a ze studní.

Schoellerův vodovod zanikl na konci 60. let 20. století. Jeho myšlenka byla nicméně využita dále – v této době se totiž začal stavět takzvaný „Průmyslový vodovod”. Dodnes funguje úpravna vody na Libeňském ostrově, je naproti místu, kde stála Schoellerova vodárna.

Výtlačné potrubí vede do vodojemu na Proseku, poblíž původního střížkovského vodojemu, odkud teče voda k průmyslovému využití nejen do Letňan a Čakovic, ale i do Vysočan a Malešic.

 
 
Reklama