Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Izolace vodovodního potrubí? Nutnost!

Problém izolací střídavě zaměstnává montážníky, mysl projektantů a investorů, celkem pravidelně naplňuje stránky odborného tisku a byl vděčným tématem mnohých referátů na seminářích a konferencích. Přes toto všechno se na stavbě kupodivu mnoho nezměnilo.

I. Historie a současnost praxe

Nebudeme se vracet do dob před plasty, tedy před 90.léta. Vystačíme si s posledními 10 lety. S nástupem nových materiálů - plastů do vnitřních instalací se zvedla vlna mýtů, z nichž dva se zcela přímo dotýkaly izolací:

  • Plasty se nemusí izolovat! Zcela jasně mystifikace, ale trvalo dlouho než si všichni vzpomněli na zásady fyziky, protože tato lež zněla až příliš hezky. Důsledkem byla oteplená studená a vychladlá teplá voda ve vnitřním vodovodu. Nehrozilo riziko opaření ani nezábly ruce, ale průměrně teplá voda nesplňuje představy o správné funkci vnitřního vodovodu a není ani komfortem pro uživatele. Jedinou výhodou bylo, že nevadilo, když si člověk spletl kohoutky. Uživatelé nechtěli zcela pochopitelně platit za teplou vodu, která byla jen vlažná a hygienici varovali před oteplováním studené vody. Na konci 90.let se však již považovalo za správné izolace provádět a bylo jen problémem některých investorů, že chtěli dále šetřit na nepravém místě.
  • Výrobci deklarovali u plastových potrubí mezi výhodami snadnou práci a rychlost montáže. Na mnohých prezentacích se ukazovaly grafy o kolik rychleji lze namontovat nové stoupačky v instalační šachtě, jak krátký čas bude zákazník při rekonstrukci bez vody, o kolik rychleji budou mít montážní firmy práci hotovou a především kolik tyto úspory představují peněz pro investora, montážníky ... a jaké budou mít pohodlí - investoři rychle vodu z nových trubek bez velkého úklidu a montážníci snadnou práci bez dřiny. Nechci v žádném případě tyto argumenty zpochybňovat, jejich podstata je pravdivá, ale bohužel odstartovaly závod s časem. Urychlení, které umožnila snadnější práce s plasty je jasně definovatelné, další urychlení bylo na úkor kvality odvedené práce. A právě ošizení izolací vedle ošizení při uložení potrubí se přímo nabízí.
    Kde je možné "ušetřit" na izolacích ukazuje tabulka č.1.


Tabulka č.1 - "úspory" na izolacích

"úspora" důsledek příklad
1. Neizolování rozvodů teplé vody Ochlazování teplé vody (nekomfortní provoz, navýšení nákladů na dohřev), pokles teploty vody na hodnoty ideální pro množení bakterií  
2. Neizolování rozvodů studené vody Oteplování studené vody s důsledky na její kvalitu včetně bakteriální čistoty, rosení potrubí a odkapávání vody, která může způsobit poškození souběžně vedeného potrubí, promáčet podhledy apod.  
3. Volba izolace s tenkou stěnou Důsledky jako v bodě 1 a 2 *)  
4. Volba izolace se špatnou izolační schopností Pokud má izolace špatné izolační vlastnosti, nelze je vyrovnat navýšením tloušťky izolace Plstěné pásy
5. Volba izolace se špatnými vlastnostmi Izolace nemá trvanlivost v počátečních hodnotách. Např. používání plstěných pásů, které jsou napadány škůdci nebo používání izolací bez uzavřené buňkové struktury ve vlhkém prostředí nebo na studenou vodu. Plstěné pásy, minerální izolace ve vlhkém prostředí, pěněné PE pro izolace proti oteplování
6. Neizolování tvarovek a armatur Důsledky jako v bodě 1 a 2 **)  
7. Volba izolace s tenkou stěnou pro tvarovky a armatury Důsledky jako v bodě 1 a2 *) Izolování PE páskem, který se omotá v tenké vrstvě.
8. Špatné koncepční řešení Důsledky jako v bodě 1 a 2 v různé míře Umístění potrubí studené a teplé vody včetně cirkulace do jednoho žlabu v bezprostřední blízkosti bez dostatečného prostoru pro izolace

*) důsledky se projevují v různé míře v závislosti na míře změny izolace
**) důsledky se projevují v různé míře v závislosti na materiálu tvarovek a armatur a tloušťce jejich stěn.


II. Historie a současnost legislativy

Pro vnitřní vodovody stále platí ČSN 73 66 60 z roku 1984 se změnou č.1/95. Přestože je v normě již mnoho kapitol zastaralých a změna v roce 1995 jen odstranila problémy, které se vyskytly s používáním nových materiálů, zařízení a postupů a tato norma je od 1.12.1994 nezávazná, neznamená to, že neplatí. Tato norma platí pro projektování, výstavbu, zkoušení a provoz vnitřních vodovodů, připojených na veřejnou vodovodní síť nebo na vlastní zdroj vody a pro izolace uvádí:

  • Vnitřní vodovod se nesmí vést prostory, kde za běžného provozu klesá teplota pod 5°C (např. montážní podlaží, vzduchotechnické kanály) pokud rozvod není zabezpečen proti vlivům poklesu teploty (např. izolací)
  • Potrubí studené vody musí být zabezpečeno proti orosování
  • Volně vedené potrubí studené vody musí být tepelně izolováno
  • Rozvodné a cirkulační potrubí teplé užitkové vody musí být tepelně izolováno.
Zároveň jsou v normě uvedeny i vzdálenosti potrubí, které platí jak pro neizolované tak izolované potrubí a jsou uvedeny v tabulce č.2. Tyto vzdálenosti nebyly dodržovány ani v dobách největší slávy této normy, ale hodnoty jsou stanoveny nejen s ohledem na tepelné ovlivnění potrubí a proto by se na ně nemělo zcela zapomínat.

Tabulka 2: Nejmenší vzájemné vzdálenosti souběžných potrubí (rozměry v mm)

Průřez trubky
(DN)
Nejmenší dovolená vzájemná osová vzdálenost Vz potrubí
15 20 25 32 40 50 70 80 100 125 150 200
15 66 68 72 76 82 90 100 120 140 165 190 235
20 - 76 78 80 85 95 105 122 142 168 192 238
25 - - 80 85 88 100 110 125 145 172 195 242
32 - - - 90 92 105 120 130 150 176 200 246
40 - - - - 95 110 125 135 155 180 205 150
50 - - - - - 115 130 145 160 185 210 255
70 - - - 135 155 175 195 220 265
80 - - - - 170 190 210 230 275
100 - - - - - 205 220 245 290
125 - - - - - - 235 260 305
150 - - - - - - - - - - 275 320
200 - - - - - - - - - - - 360


V souladu s evropskou legislativou k nám přišlo jednoduché pravidlo - nařizovat může jen zákon, z toho důvodu se staly normy nezávazné. V případě sporu se pak dokazuje, zda bylo postupováno v souladu s aktuálními technickými poznatky a zda byla dodržena běžná technická pravidla. V případě dodržení platné byť nezávazné normy je to jeden z důkazů, že ano. Protože nařizovat může jen zákon - k velké nelibosti praxe se začala v zákonech objevovat nejen obecná pravidla, ale i zcela konkrétní řešení. A to řešení povinná, protože jsou nařízena zákonem. A tak i pravidla pro izolování rozvodů se objevila ve Sbírce zákonů. Ačkoliv je známa praxe, že např. montážní firmy mají problémy se sledováním aktuálních norem, nyní jim ještě přibylo sledování Sbírky zákonů.

V problematice izolací se musíme nově řídit Vyhláškou č.151/2001 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie v platném znění, která byla uveřejněna v 60/2001 Sb. s účinností od 3. května 2001. Tato vyhláška navazuje na zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Protože se jedná o legislativu úspor energií, není zde problematika izolování rozvodů řešena komplexně, ale je řešena pouze část, která ovlivňuje spotřebu energie, tedy rozvody teplé vody a cirkulace.

Nová závazná pravidla pro izolace teplé vody (vybrány jen aktuální části z Vyhlášky):

  1. Vyhláška platí pro rozvod teplé užitkové vody včetně přípojek jak v sítích tak v budovách
  2. Část tepelné sítě, kterou prochází teplonosná látka o teplotě vyšší než 40°C, se vybaví tepelnou izolací.
  3. Tepelná izolace se chrání před mechanickým poškozením. Vnější povrch izolovaného potrubí se upraví tak, aby byl odolný vůči vnějšímu prostředí a slunečnímu záření. Zvlhnutí tepelné izolace se brání opatřením k ochraně před atmosférickou vlhkostí, u bezkanálového provedení před zemní vlhkostí, při vedení v kanálech před vnikáním podzemní a povrchové vody.
  4. Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 110°C se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti teplotě okolí, není-li projektem na základě technicko-ekonomického výpočtu stanoveno jinak.
  5. Na všech vnitřních rozvodech se instaluje tepelná izolace, pokud nejsou určeny k vytápění nebo temperování okolního prostoru.
  6. Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně ztěžovalo manipulaci s nimi, zejména u pojistných ventilů a odvaděčů kondenzátu.
  7. Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejná jako u potrubí téže jmenovité světlosti.
  8. Pro tepelné izolace rozvodů se použije materiál mající součinitel tepelné vodivosti lambda u rozvodů menší nebo roven 0,045 W/m.K a u vnitřních rozvodů menší nebo roven 0,040 W/m.K (hodnoty lambda udávány pro 0°C), pokud to nevylučují bezpečnostně technické požadavky.
  9. Tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů do DN 20 se volí = 20 mm; u DN 20 až DN 35 se volí = 30 mm; u DN 40 až DN 100 se volí = DN; nad DN 100 se volí = 100 mm. U vnitřních rozvodů plastových a měděných potrubí se tloušťka tepelné izolace volí podle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN. U rozvodů se tloušťka tepelné izolace stanoví optimalizačním výpočtem.
  10. Pro potrubí vedené ve zdi, při průchodu potrubí stropem, křížení potrubí, ve spojovacích místech, u centrálního rozdělovače a u přípojek k otopným tělesům, které nejsou delší než 8 m, se volí poloviční tloušťka tepelné izolace uvedená v ustanovení odstavce 9.
  11. Při nižších hodnotách lambda než je uvedeno v ustanovení odstavce 8, se minimální tloušťka tepelné izolace (de - d)/2 stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky potrubí k byl menší nebo roven 0,35 W/m.K. Výpočet se provede podle vztahu uvedeného v příloze č. 3 Vyhlášky.


II. Uplatnění nových pravidel

Zejména body 7 a 9 jsou velkým zásahem do stávající praxe, ačkoliv bod 9 je zmírněn v některých částech stavby bodem 10, realizace těchto pravidel je v praxi zatím nevídaným jevem. Dozor nad dodržováním zmiňované vyhlášky má Státní energetická inspekce a její vymáhání je zatím slabé, proto se polemiky vedou zatím spíše akademicky než jako skutečné spory na stavbě. V projektech už mnohdy Vyhláškou požadované tloušťky najdeme nebo je alespoň uveden odkaz, že izolace bude provedena dle Vyhlášky č. 151/2001 Sb., ale praxe je problematická.

Instalatérská firma má na výběr, ale všechny varianty jsou shodné v jednom - zvyšují nabídkovou cenu. Dodavatelská firma

  1. Dodavatelská firma do nabídkové ceny započítá skutečně tyto velké tloušťky izolace, ale izolace v těchto tloušťkách téměř na trhu neexistují, ty které jsou nabízeny jsou nákladné.
  2. Zvolí se typ izolace s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, která může být slabší, ale efekt je stejný jako v bodě 1 - izolace je totiž výrazně dražší a opět zvedá cenu v nabídce
  3. Dodavatelská firma do nabídkové ceny započítá vrstvení běžné izolace, což zvedá spotřebu izolace - tedy cenu materiálu a ještě cenu práce, protože vrstvení izolace je pracné.

K tomu je nutno říci, že je s podivem, že ačkoliv zákon vyžaduje konkrétní tloušťky izolace - na trhu jsou téměř nekoupitelné i při stávajícím bohatém sortimentu izolačních materiálů.

Jak je uvedeno v kapitole I. není tak dávno doba, kdy investoři teprve začali požadovat alespoň nějakou izolaci na potrubí. I dosud používané kvalitní izolace v tloušťkách kolem 20 mm přinášely celkem slušný efekt, tak proč mají platit nyní nepoměrně více? Prokazování pomyslných úspor není tak jednoduché a tak většinou investor zvolí nabídku, která sice není podle vyhlášky, ale je levnější a izolace tam přeci jsou. A tak se i montážní firmy, které ve svých nabídkách původně dodržovali požadavky Vyhlášky přizpůsobují poptávce.

Není to jen otázka izolování rozvodů, kdy máme zákony, které mají do praxe ještě hodně daleko. V každém případě je nutné si uvědomit, že při izolaci teplé vody se jedná o požadavek podle zákona!

 
 
Reklama