Co s dešťovou vodou?

Důvodem však nemusí být pouze nedostatečná kapacita kanalizační sítě, řešení decentralizované likvidace je trend přesahující hranice naší republiky. Důvodem je činnost člověka, která velmi často negativně ovlivňuje životní prostředí a problematika dešťové vody není výjimkou. S masivní výstavbou zejména v okolí velkých měst přibývá střech a zpevněných ploch a při klasickém řešení odvodu dešťových vod kanalizací vzniká řada potíží. Klesá hladina podzemních vod, v důsledku rychlého odvodu vody hned po jejím dopadu dochází k povodním nejen lokálním, ale často i většího rozsahu. Z výše uvedených důvodů vyvíjejí příslušné úřady a vodohospodáři stále větší tlak na šetrnější způsob likvidace dešťových vod.

Nejefektivnějším řešením je jejich decentralizovaná likvidace přímo v místech spadu, a to akumulací s následným využitím, nebo vsakováním. Výběr konkrétního řešení je závislý na místních podmínkách. Často nemusí být nijak složité ani nákladné, stačí dobře promyslet a realizovat různé stavebně-technické detaily. Existuje řada možností, které usnadní vsakování a výrazně tak sníží množství odváděné vody, například:

• větší spáry mezi dlaždicemi mezi spáry
• využívání zatravňovacích tvárnic
• přerušené obruby v určitých odstupech a odvod vody do zelených ploch
• systém příkopů či mělkých průlehů schopných retence se současným vsakováním

Hospodaření se srážkovou vodou

Z vody z komunikací, parkovišť apod., která se nestačí vsáknout přímo na vhodně řešených zpevněných plochách, je nutné nejprve oddělit ropné látky (pomocí odlučovače ropných látek). Poté může být společně s vodou ze střech odváděna co nejkratší cestou k dalšímu zpracování. To je závislé zejména na zasakovacích podmínkách.

Konkrétní řešení pro dešťovou vodu bude jiné u rodinných domů, jiné u průmyslových či zemědělských objektů. Princip je však vždy stejný, existují tři různé způsoby, jak naložit s dešťovou vodou jinak, než jednoduchým vpuštěním do kanalizace:

1. určitě nejperspektivnější je její akumulace s následným využitím. K tomu slouží různé nádrže, pro celoroční provoz podzemní:
   1. u malých objektů (např. rodinných domů) se pro akumulaci většinou uplatní plastové nádrže monolitické konstrukce, oblíbené pro velmi snadnou montáž, jejichž životnost je prakticky neomezená. Využití je možné k zálivce zahrady, velkých úspor lze dosáhnout využitím pro splachování WC, ale i k jiným účelům, pro které je užitková voda vyhovující
      
      
      
      
   2. pro velké objekty je vhodnějším řešením akumulace vybudování velkého zásobníku přímo na místě, např. pomocí tzv. bloků Garantia "obalených" hydroizolační fólií. Takto zachycenou dešťovou vodu lze využít třeba přímo v provozu daného objektu, kde je to technologicky přípustné. Tímto způsobem lze také řešit požární nádrž
2. pokud pro investora není akumulace dešťové vody zajímavá, je zbytečné instalovat akumulační nádrž. Při vhodných hydrogeologických poměrech je možné nechat vodu "jednoduše" zasáknout:
   1. u malých objektů (např. rodinných domů) jsou pro vsakování oblíbeným řešením tzv. trativody, které při vhodně zvolených materiálech mohou být funkční prakticky neomezeně. Při jejich výstavbě je důležité dodržet určité zásady, drenážní potrubí by mělo být dvouplášťové a přístup pro revizi, případně čištění zajistí drenážní šachty. Kromě trativodů se v poslední době stále více uplatňují také vsakovací tunely, které mají cca 3x větší akumulační kapacitu než štěrk a dokáží tak lépe pojmout přívalové deště
      
      
      
      
   2. pro velké objekty je ke vsakování možné využít obdobu trativodů, ovšem ve větším provedení - šterková žebra s drenáží min. DN 250. Výhodnější však bývá výstavba podzemního vsakovacího objektu ze vsakovacích bloků. Jedná se o podobné řešení, jako u akumulace ve velkém zásobníku, není však použita hydroizolační fólie
3. pokud vsakovací podmínky nejsou vhodné a investor přitom nemá zájem o využití dešťové vody, je třeba zajistit retenci přívalové vody a možnost alespoň omezeného odpouštění např. do kanalizace. K tomu slouží retenční nádrž napojená na šachtu se škrtícím zařízením pro regulovaný odtok. Toto řešení se uplatňuje většinou jen u velkých objektů. Samotná nádrž může být provedena jako akumulační, tzn. obalená hydroizolační fólií, nebo jako vsakovací s využitím alespoň omezených možností vsaku
   
   

Přínosy decentralizovaného řešení

Přínosy decentralizované likvidace dešťové vody jsou zřejmé, k těm nejdůležitějším patří:

• ekologický přínos zejména při vsakování díky infiltraci a obohacení podzemních vod
• ekonomický přínos při akumulaci a využití, u firem navíc úspory poplatků za odvod dešťové vody
• protipovodňová prevence

Podrobné informace k této problematice včetně přehledu konkrétních řešení a produktů potřebných k jejich realizaci najdete na stránkách www.destova-voda.cz.