Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Hospodaření s dešťovou vodou podle zákona – jak se dotýká stavebníků v praxi?

Nejčastější otázky a odpovědi

Hospodaření s dešťovou vodou je v současnosti v České republice hodně aktuální téma. Lidé se při stavbě svých rodinných domů pravidelně setkávají s požadavkem stavebního úřadu na likvidaci dešťové vody na pozemku stavby. Na splnění této podmínky závisí získání stavebního povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o změně stavby, o změně užívání stavby i kolaudační souhlas. Hospodaření s dešťovou vodou má oporu v české legislativě, ale veřejnost si na to ještě příliš nezvykla, a proto vznikají kolem tohoto tématu vášnivé debaty. Napomáhají tomu i časté, ne příliš pružné požadavky příslušných úředníků, kteří s možnostmi hospodaření s dešťovou vodou mají prozatím málo zkušeností. Proto je osvěta veřejnosti i úředníků nesmírně důležitá a snad k ní přispěje i tento článek.

Co si pod pojmem hospodaření se srážkovou vodou mohou čtenáři představit?

Dle platné české legislativy jsou však popsány tři způsoby nakládání s dešťovou vodou. Pokud jsou vhodné místní podmínky a dostatečně propustné podloží, měli bychom srážkovou vodu nechat vsakovat. Při horších vsakovacích podmínkách je možné vsakování kombinovat s retencí a regulovaným odpouštěním. V případě, že se nic nevsákne, je možné přistoupit pouze k retenci a regulaci odtoku. Z retenčních nádrží by měla být dešťová voda odváděna přednostně do povrchových vod a dešťové kanalizace. Odvádění regulovaného odtoku do jednotné kanalizace je až poslední variantou při volbě způsobu odvodnění. Hospodaření s dešťovou vodou je obecně možné chápat jako souhrn technických řešení, které snižuje rychlost a množství odváděné vody do vodních toků a kanalizace. Nejvhodnějšími opatřeními hospodaření s dešťovou vodou jsou ta, která jsou u zdroje, tedy tam, kde voda spadne. Příkladem je akumulace a následné využívání dešťové vody na zálivku zahrady či v domácnosti, kde tak můžeme nahradit na mnoha místech (splachování WC, praní) pitnou vodu. Vsakováním dešťové vody doplňujeme zásoby podzemní vody, které se stále zmenšují. Retencí a regulací odtoku zamezujeme přetěžování kanalizačních sítí, potažmo čistíren odpadních vod, které nejsou dostatečně kapacitní. Zároveň i zmírňujeme negativní vliv hydraulického stresu na vodní toky. V každém případě je hospodaření s dešťovou vodou problematika, kterou je nutné řešit komplexně a je třeba začít již ve fázi projektové dokumentace.

Jaké jsou vůbec důvody pro hospodaření s dešťovou vodou?

Důvodů proč hospodařit s dešťovými vodami je hned několik a dotýkají se nás všech. Když to vezmu hodně obecně, tak jsou to důvody ekonomické, ekologické a především bezpečnostní. Využívání DV šetří náklady za odebranou pitnou vodu. Kromě šetření přírodních zdrojů vsakováním opět doplňujeme podzemní vodu, které stále ubývá. Zpevněných ploch je mnohem více než v minulosti a tím je omezeno množství DV, která se přirozeně vsakuje. Při deštích voda po zpevněných plochách rychle odtéká do vodních toků, případně do kanalizace, která však nemá dostatečnou kapacitu. Rychlým odtokem z větších území při přívalových deštích následně vznikají povodně. Proto má vsakování i retence dešťové vody výrazný bezpečnostní význam. Tyto důvody postupně vedly k začlenění problematiky likvidace dešťových vod do české legislativy (novela stavebního zákona) a do požadavků na získání stavebního povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o změně stavby, o změně užívání stavby i kolaudačního souhlasu.

Je jasné, že velké zpevněné plochy je nutné řešit, proč ale mají povinnost hospodařit s dešťovou vodou majitelé rodinných domů?

Mluvil jsem o nutnosti komplexního řešení. Je nutné předcházet problémům a poučit se z minulosti. V České republice jsme byli za posledních 10 let svědky několika ničivých povodní, které se dotkly, byť třeba nepřímo, nás všech. Právě decentrálním řešením hospodaření s dešťovou vodou, tedy nakládáním s dešťovou vodou v místě, kde spadne, je možné předejít mnoha nepříjemnostem. V západní Evropě jsou tyto principy již mnoho let praktikovány a široká veřejnost je bere jako samozřejmost.

Co bývá nejčastější podmínkou pro získání stavebního povolení a dalších potřebných dokumentů při stavbě rodinného domu?

Nejčastěji je ve vyjádření stavebního úřadu napsána podmínka likvidace dešťové vody na vlastním pozemku vsakováním. To lze řešit pomocí podzemních instalací, jako jsou vsakovací tunely a vsakovací bloky, ze kterých jednoduše sestavíte podzemní vsakovací objekt. Tam se voda při dešti akumuluje a následně se postupně vsakuje do podloží. Před vsakovací objekt je také možné předřadit akumulační nádrž, která slouží jako zásobník na využívání dešťové vody. Těmito instalacemi podmínky stavebního úřadu spolehlivě splníte. Nejdříve je ale třeba zjistit vhodnost místních podmínek abychom věděli, jak rychle se voda bude vsakovat a tím pádem jak velké vsakovací zařízení je třeba instalovat.

Nejprve tedy k místním podmínkám. Jak zjistíme rychlost vsakování?

Dle platných norem, tedy především ČSN 75 9010 (Návrh, výstavba a provoz vsakovacích zařízení srážkových vod), která hovoří o vsakování dešťové vody, je povinností každého navrhnout systém vsakování na základě hydrogeologického posudku. Hydrogeolog provede potřebné zkoušky, jejichž postup je v normě detailně popsán a stanoví koeficient vsaku, tedy údaj o rychlosti vsakování. Podle rychlosti vsakování a velikosti odvodňované plochy je třeba navrhnout vsakovací objekt.

Hydrogeologický posudek je dost drahý, existuje jiná alternativa?

Správně by měl být posudek skutečně od hydrogeologa. Popravdě se ale setkáváme poměrně často s tím, že lidé chtějí šetřit a vymýšlejí alternativy. Pro tyto případy doporučujeme provést alespoň vsakovací zkoušku v plánovaném místě vsakovacího objektu. Návod je ke stažení na našich stránkách.

Jak navrhnout systém pro vsak a z čeho se skládá?

K návrhu je možné použít kalkulátory na webu společnosti Glynwed, případně poslat mail nebo zatelefonovat a my posluchačům s návrhem pomůžeme. Stačí znát koeficient vsaku, zastavěnou plochu domu a velikost zpevněných ploch, které chceme odvodnit. Na základě těchto informací doporučíme množství vsakovacích modulů, potřebnou plochu geotextilie na přikrytí a také vhodné umístění na pozemku, aby nedocházelo k podmáčení základů. Pak stačí vykopat dostatečně velikou jámu, na dno nasypat cca 10 cm štěrkopísku, položit geotextilii, na ni vsakovací moduly. Po připojení přívodního potrubí a odvětrání je možné vsakovací objekt zabalit do zmíněné geotextilie, která slouží jako ochrana vsakovacího zařízení před zanášením jemnými částicemi. Následně vsakovací objekt obsypete a zasypete štěrkem, postupně zhutňujete a nakonec zahrnete zeminou. Instalace není nic složitého.

Jsem schopen vsakovací zařízení sestavit svépomocí?

Vsakovací boxy i tunely jsou jednoduše sestavitelné a pomocí dodávaného návodu to zvládne opravdu každý. V případě potřeby je možné volat naše techniky, kteří rádi poradí. Při složitějších instalacích nabízíme i bezplatnou technickou podporu na stavbě. Na našich webových stránkách je také mnoho materiálů věnovaných problematice správné instalace.

A co když podmínky pro vsakování nejsou vhodné?

V takovém případě je potřeba doložit stavebnímu úřadu posudek hydrogeologa, ze kterého vyplývá, že vsakování dešťové vody není možné. Úředník by měl k tomuto faktu přihlédnout a následně akceptovat alternativní řešení. To občas bývá kámen úrazu. Stejně jako veřejnost ani úředníci zatím bohužel nejsou v problematice hospodaření s dešťovými vodami příliš zkušení. Proto mají někdy tendenci držet se původního požadavku na vsakování, přestože podloží není dostatečně propustné. V takových případech je možné se spojit s našimi techniky a vymyslet alternativní řešení, které by bylo pro úřad přijatelné.

Co doporučit lidem, kteří se chystají stavět?

Bezpochyby je užitečné si zjistit místní podmínky podloží, především hladinu spodní vody, horizontální složení vrstev zemin, jejich zrnitost a koeficienty vsaku. Všechny tyto údaje budou při realizaci velmi užitečné. Výkopové práce i následné návrhy drenáží a vsakovacích zařízení se budou výrazně lišit, pokud budete mít jílovité podloží nebo naopak hlinito-písčitou zeminu s nízkou hladinou spodní vody. V souvislosti s dešťovou vodou bych doporučil rozmyslet si možnosti jejího využívání a nechat si poradit se stavební připraveností. Pro využívání DV na splachování WC je třeba vybudovat druhý rozvod na užitkovou vodu. I z tohoto důvodu je vhodné si dopředu vše promyslet a rodinný dům stavět tak, abych šetřil náklady na budoucí stavební úpravy. Nejlepší je poradit se v tomto směru s odborníky a zanést veškeré detaily do projektu před žádostí o stavební povolení.

Umíte poradit i projektantům či společnostem, které pak nádrž instalují?

Součástí naší práce je podpora projektantů a technické poradenství nejen jim, ale pochopitelně i realizačním společnostem a koncovým zákazníkům, kteří své RD staví svépomocí. S dotazy ohledně instalací se setkáváme denně a jsou pro nás samozřejmostí.


Nicoll Česká republika
logo Nicoll Česká republika

Od 1.3. 2022 původní společnost Nicoll Česká republika vystupuje na trhu pod názvem Aliaxis Česká republika s.r.o. a je dále vaším spolehlivým dodavatelem materiálů. Dodáváme řešení pro hospodaření s dešťovou vodou, odvodnění staveb, vnitřní instalace, ...