Koupací jezírka - biotopy
Základními principy fungování koupacích jezírek (biotopů), informace usnadňující výběr nejlepší varianty včetně odhadu finančních nákladů koupacích jezírek ve srovnání s klasickými bazény. Možnosti využití koupacích biotopů v ČR.
Koupací jezírka jsou systémy snažící se v maximální míře využívat biologické procesy k zajištění vody v kvalitě vhodné ke koupání. To dosahují zejména vyváženou skladbou organismů ve vodě a vhodným plošným poměrem koupací části k filtrační (obvykle 60:40). Ze zmíněného vyplývá několik zajímavých skutečností:
- pokud chceme využívat koupací jezírko opravdu ke koupání, je potřeba mít k dispozici poměrně velkou plochu 1
- při dodržování technologické kázně - minimální potřeba vstupů (nízká spotřeba energie, vyloučení chemických prostředků k udržování kvality vody)
- nižší finanční náklady na provoz
- může být zajímavým estetickým prvkem naší zahrady, a zároveň poskytovat vhodné prostředí ke koupání, i pro život některých chráněných druhů živočichů a rostlin (zejména ve filtrační zóně)
Obr. 1 Schéma koupacího jezírka /biotopu/ (zdroj: http://www.lake-pond.eu/co_je_biotop.htm) 1 – koupací zóna, 2 – filtrační zóna, 3 – skimmer (hladinový sběrač hrubých /mechanických/nečistot), 4 – spodní sání, 5 – čerpadlová šachta, 6 – filtrační nádoby, 7 – pramenný kámen.
Co vše je nezbytné zařídit z pohledu stavebníka
Nejprve je třeba si ujasnit, co přesně od jezírka očekáváme. Má sloužit soukromým účelům u našeho domu? Chceme z něj ústřední estetický prvek naší zahrady nebo to bude veřejné koupaliště obce? Zodpovězení těchto a podobných otázek je zcela zásadní i z toho důvodu, že klade odlišné nároky na projekt, finance i vlastní provoz a to i z pohledu legislativy. Dále se tedy budeme zabývat dvěma odlišnými typy koupacích jezírek: malým koupacím jezírkem, které je součástí naší zahrady, a větším veřejným koupalištěm.
Zmíněné nároky na stavebníka v případě koupacích biotopů jsou obdobné jako v případě kořenových čističek odpadních vod (dále jen KČOV). Proto odkazujeme na pozn. pod čarou 7 a 8 v tomto textu a článek „Legislativa ke KČOV“.
Ekonomické porovnání výstavby a provozu bazénů s koupacími jezírky (biotopy)
Pokud investor uvažuje o financování projektu koupacího jezírka, pak je ekonomické porovnání tohoto jezírka s klasickým bazénem srovnatelné velikosti velmi vhodné. Toto porovnání lze provést až u konkrétního projektu. Důvodem je vysoká variabilita nabízených řešení a s ní spojené rozpětí finančních nákladů 2, které může dosahovat 300% (a více) základní, nejméně náročné verze. I zde 3 platí, že základem je kvalitně provedený a dozorovaný projekt.
Dle Žabičky (2004): „Podle zahraničních i našich zkušeností 1 000 korun ušetřených na projektu znamená pro stavebníka ztrátu 15 až 20 000 korun v nákladech stavby“. Z citovaného vyplývá i nezbytnost dobře napsané smlouvy. Tím se zabýváme v článku „KČOV legislativa“. Opět platí: peníze investované do profesionálního provedení se nám bohatě vrátí v dalších fázích projektu a ušetří nás zbytečných potíží.
Na základě realizací v ČR můžeme podotknout, že finanční náklady na vlastní pořízení koupacího jezírka jsou obvykle shodné nebo nižší než u klasického bazénu 4. Zároveň platí, že provozní náklady ve srovnání se zmíněným jsou přibližně třetinové (odpadají náklady na chemii; u větších koupacích jezírek jsou i nižší náklady na el. energii).
Z uvedeného ovšem nevyplývá, že by bazény (v porovnání s koupacími jezírky) byly nezbytně dražším řešením. Pokud jde o projekt a následnou realizaci, vždy záleží na požadavcích zákazníka a konkrétních podmínkách daného místa.
Možnosti využití v ČR
Možnosti uplatnění koupacích jezírek (biotopů) v ČR jsou opravdu široké. Může se jednat o využití dešťové vody, která by jinak byla bez užitku odvedena do kanalizace. Zároveň mohou být cenným estetickým prvkem obce či zahrady. Navíc, zejména filtrační zóna, poskytuje vhodné prostředí pro řadu chráněných živočichů a rostlin. V neposlední řadě je možné veřejná koupaliště využít i jako pomůcky při výuce. Také máme příklady rekonstrukce starých, nefunkčních, obecních koupališť právě zmíněnou formou koupacího biotopu 5.
Na základě právních předpisů je můžeme dělit na veřejná koupaliště a menší zahradní (neveřejná) koupací jezírka. Obojí má odlišné nároky na stavebníka i budoucího provozovatele.
Z hlediska provozovatele (pokud jste obec nebo jiný provozovatel většího koupacího biotopu pro veřejnost) je nezbytné pamatovat na právní předpisy, které se k danému vztahují. 6
Jmenované předpisy přesně vymezují práva a povinnosti provozovatele veřejného koupaliště. Seznámí-li se s nimi stavebník (popř. provozovatel) nejdéle v přípravné fázi projektu, získá možnost předejít případným problémům v budoucnu. To ostatně platí i pro realizaci a provoz zahradního koupacího jezírka. I když v takovém případě bývají na provozovatele kladeny nižší nároky. 7
Shrnutí a závěr
Závěrem si shrneme výhody a nevýhody koupacích jezírek.
Výhody:- Srovnatelné finanční náklady pro vlastní projekt a výstavbu s porovnání s klasickými bazény. Zároveň však nižší provozní náklady
- Nízké nároky na vlastní údržbu (z hlediska času, peněz a odbornosti obsluhy)
- Jsou cenným estetickým prvkem ať už krajiny nebo zahrady
- Mohou být významným biotopem z hlediska ochrany přírody
- V závislosti na konkrétním provedení se různou měrou podílejí na zvýšení retenčních schopností krajiny
- Zlepšují mikroklima dané lokality (fungují jako klimatizace; energii pro zmíněné dodává Slunce
- Na zimu se nevypouští. Mohou tedy sloužit i jako kluziště
- Vyšší nároky na plochu
- Potřeba vyšší technologické kázně (při jejím nedodržení dochází poměrně rychle ke zhoršení kvality vody).
Další informace o bitopech doplňuje i nový Přehled trhu - koupací jezírka.
1 Např. k zajištění koupací zóny o rozměrech 6x10 m potřebujeme minimální celkovou plochu 100 m2. Jako celková minimální velikost nutná k zajištění požadovaných funkcí se uvádí rozloha přibližně 75 m2. Ta zajišťuje i minimální praktické požadavky (mj. taková velikost jezírka, v které už lze plavat). Dále platí, že větší plocha (při vhodné hloubce) poskytuje větší uživatelský i provozní komfort.
2 Můžeme se setkat s faktem, že inzerované ceny nejlevnějších bazénů jsou podstatně nižší, než námi uváděné orientační odhady. První dojem nižší ceny je způsoben zejména tím, že nejsou zcela řečeny všechny náklady spojené s pořízením bazénu (tedy hlavně zemní práce, doprava a instalace). Nejnižší cena se vždy týká holé, základní verze. Dále považujeme za vhodné zdůraznit následující: provozní náklady jsou podstatnou a často opomíjenou nedílnou položkou, kterou je třeba vzít při rozhodování o pořízení bazénu či koupacího jezírka v potaz. Jak vyplývá z níže uvedených příkladů, roční provozní náklady se pohybují kolem 20 000,- Kč u bazénů. U koupacích jezírek (zejména malých rozměrů - technické prvky zde dohánějí samoregulační funkce ekosystémů větších jezírek) jsou provozní náklady dány spotřebou el. energie, tedy tarifem toho kterého uživatele.
Purtig (2011) pro plastový bazén 10 x 6 x 1,5 m uvádí: „Pořizovací cena se bude lišit dle požadavků zákazníka. V průměru vč. zemních prací 400 000,- Kč. Provozní náklady cca 20 000,- Kč /ročně. (Chemie, vytápění, provoz). Stejný bazén např. ve sklokeramice může stát 1 000 000,- Kč. Bez přesného určení požadavků zákazníka nelze určit cílovou částku.“
K nákladům na provoz bazénu o výše uvedených rozměrech s vybavením v základní verzi dodává Holub (2011):
- Filtrační písková jednotka 12 m3/hod. 0,36kW/hod., pracuje 10 hod. Spotřeba elektrické energie za den je 3,6kW. Náklady za el. energii záleží na tarifu, který má ten který zákazník smluvně zajištěný s elektrárenskou společností;
- Chemie cca 1500,- měsíčně (18 000,- Kč/rok).
Pro plastový bazén 4 x 5 x 1,5 m (popř. 3 x 6 x 1,5 m) lze uvést: Rovněž v tomto případě se bude pořizovací cena lišit podle požadavků zákazníka a místních podmínek. Dle Purtig (2011) jsou pořizovací cena a provozní náklady plastového zapuštěného bazénu zhruba poloviční oproti předchozímu příkladu. Jiné zdroje (mj. Heureka.cz, 2011) uvádějí cenu mezi 80 000,- a 200 000,- Kč. Dále viz poznámka Holub (2011) výše. Pro plastové nadzemní bazény zmíněného rozměru (zhruba 3 x 6 x 1,5 m) platí podstatně nižší pořizovací náklady. Roční provozní náklady tohoto typu se obvykle vyrovnají pořizovacím nákladům nebo je překračují.
Koupací jezírko 3 x 6 x 1,5 m - dle Sedlák (2011) jsou provozní náklady „koupacího jezírka“ této velikosti tvořeny spotřebou el. energie pro technické prvky udržující kvalitu vody (čerpadlo, skimmer, UV lampy). Ta se pohybuje kolem 6,5 kWh/den v sezóně duben až říjen (Sedlák, 2011; Hrkal, 2011). Pořizovací náklady na tento rozměr jezírka v základní verzi jsou cca 80 000,- včetně zemních prací (dále záleží na individuálních požadavcích zákazníka). Jinými slovy je cena koupacího jezírka srovnatelná s cenou bazénu nebo je nižší. Odpadají ale náklady za chemii.
Pro koupací jezírka (koupací biotopy) platí poznatek, že jejich zásadní výhody (nízké nároky na energie, údržbu a finance k provozu) se plně projevují od velikosti plochy cca 100 m2. K tomu dochází díky zapojení samoregulačních mechanismů. Hrkal (2011): „Se snižováním plochy koupacího jezírka dochází k jejich oslabování, a proto je nutné toto dohánět technikou.“ Tím dochází ke stírání rozdílů mezi bazény a koupacími jezírky. I když je pravda, že provoz koupacích jezírek zůstává celoroční. Proto rozdíl u malých velikostí může být hlavně estetický (+ vytváření prostředí vhodného pro různé typy vodních organismů).
Pro uváděné příklady v této poznámce platí: jedná se o orientační odhady sloužící k vytvoření prvotní hrubé představy čtenáře o ekonomických aspektech řešeného tématu. Skutečnou cenu lze určit až na základě specifických místních podmínek a požadavků.
3 Podrobněji viz praktická doporučení v článku „KČOV legislativa“. Ta jsou plně využitelná i v tomto případě.
4 Platí pro základní verzi. S okrasnými prvky a vyššími nároky, např. na design nebo mj. ryby v nádrži, může cena vrůst až několikrát.
5 Mj. viz http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/misto-stareho-bohuslavickeho-koupaliste-je-biotop.html; http://www.turistika.cz/mista/prirodni-koupaliste-kovalovice-koupaci-biotop;
6 Dle Todtové (2011) to jsou: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MZ č. 135/2004 Sb. (novelizováno vyhl. č. 292/2006 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, paragrafy § 99, odst. 2 a § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
7 Na oba základní typy zahradních jezírek se vztahují rovněž povinnosti provozovatele vodního díla. Ty více rozvádíme v článku „Legislativa ke KČOV“. Na tomto místě pouze podotýkáme, že podrobně jsou specifikovány příslušným speciálním stavebním úřadem na základě konkrétní projektové dokumentace.
Literatura:
Holub V., osobní korespondence, 2011, kontakt: lada.holub@post.cz
Hrkal M., osobní korespondence, 2011, firma VLADEKO spol. s r.o., kontakt: hrkal@vladeko.cz
Purtig O., osobní korespondence, 2011, firma: Bazény Machov, www.bazenymachov.cz
Todtová M., osobní korespondence, 2011, vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální,
Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje
Sedlák J., osobní korespondence, 2011, firma: AGAU TRADE s.r.o. , kontakt: agau@agau.cz
Žabička Z., Vodovod a kanalizace, 2004, Brno, str. 118, ISBN 80-86517-67-5
