Problematika kalů v doprovodném programu

Jmenujme například oblast platné legislativy, Operačního programu Životní prostředí nebo pohled na kaly jako cenné suroviny, které mohou zlepšit strukturu půdy, respektive omezit její degradaci. Na co konkrétně se jednotlivé přednášky zaměří? To se dozvíte na následujících řádcích.

Nejpoužívanější možnosti zpracování kalů a platná legislativa

Možnostem zpracování kalů a jejich dalšímu vývoji v kontextu platné legislativy se bude ve svém příspěvku věnovat paní Ing. Kristýna Břízková z Ministerstva životního prostředí. V současné době jsou tři nejpoužívanější způsoby konečného zpracování kalů. Mezi ně patří jejich využití v zemědělství, termické zpracování nebo ukládání na skládky odpadů, které je však v rozporu s platnou legislativou. Za perspektivní do budoucna je považováno zejména jejich termické zpracování, neboť zapracování kalů do půdy se bude postupně omezovat. Ať už z důvodu ochrany vody nebo obavy o zdraví a ochranu životního prostředí.

Aktuální podpory zpracování kalů

Tato oblast je řešena v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007–2013, konkrétně pak v oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. V rámci své přednášky se této oblasti bude věnovat Ing. Zdeněk Špringar z Ministerstva životního prostředí. Přiblíží jak podmínky podpory, harmonogram výzev, tak i úspěšně realizované projekty. Mimo této aktuální podpory představí také výhled do nového programového období na roky 2014–2020.

Kvalita kalů z ČOV a jejich využívání

Doprovodný program se bude také věnovat kalům jako cenné surovině, která může zlepšit strukturu, respektive omezit degradaci půdy. Tato problematika bude jedním z témat přednášky paní Ing. Dagmar Sirotkové z Centra pro hospodaření s odpady Výzkumného ústavu vodohospodářského. „Roční produkce kalů z ČOV se ročně pohybuje v rozmezí 160–170 tisíc tun. Jedná se o cennou surovinu, jejíž využití se odvíjí od kvality. Je známou skutečností, že stav půd v ČR se neustále zhoršuje. Kal, který obsahuje nezanedbatelné množství živin a organické hmoty, svou aplikací na půdu může zlepšit její strukturu respektive omezit její degradaci,“ uvedla paní Ing. Sirotková. „Ve svém příspěvku se budu věnovat také základním pravidlům pro jednotlivé způsoby využití, které jsou uvedeny v příslušných předpisech. Dosavadní výzkum a praxe přináší nové poznatky o dalších látkách, které by mohly využití kalů ovlivnit jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu,“ dodala Sirotková.

Aktuální problémy zjišťované ČIŽP při kontrolách zařízení nakládajících s bioodpady

Dalšímu pohledu na kaly se bude věnovat paní Ing. Veronika Jarolímová z ředitelství České inspekce životního prostředí. „Česká inspekce životního prostředí zkontroluje ročně cca 50 zařízení nakládajících s biologicky rozložitelnými odpady, v rámci těchto kontrol jsou v některých případech zjišťována závažná porušení týkající se zejména nedodržování podmínek daných provozním řádem. Je zjišťováno nedostatečné prokazování kvality přijímaných odpadů a následně výstupů ze zařízení. Při nakládání s kaly z ČOV není dodržena původci kalů povinnost vypracovat program jejich použití na zemědělské půdě,“ řekla paní Ing. Veronika Jarolímová.

Svátek oboru vodního hospodářství v květnu v Praze

Již dnes je zřejmé, že další ročník Mezinárodní vodohospodářské výstavy VODOVODY–KANALIZACE, která se uskuteční od 21.–23. května v Praze, přinese novinky a informace důležité pro odborníky, kteří v oboru působí, pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury, ale i majitele budov a nemovitostí. Po 2 letech svoji nabídku představí na 170 firem ze 7 zemí světa.

Více informací o výstavě VODOVODY–KANALIZACE naleznete na www.vystava-vod-ka.cz