Povolovací procesy u vodních zdrojů a vodovodů podle nového stavebního zákona
Nový stavební zákon ruší kompetenci vodoprávních úřadů jako speciálních stavebních úřadů a sjednocuje stávající územní a stavební řízení do jednoho řízení o povolení záměru. Toto se samozřejmě promítá rovněž do přípravy a povolování vodních děl a postupů podle vodního zákona a zákona o vodovodech a kanalizacích. Na konferenci Pitná voda 2024 v Táboře o tom hovořil JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. , advokát a odborný asistent Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.
Foto: Pexels
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. nabyl pro obor vodního hospodářství účinnosti rovněž k 1. 7. 2024 a podstatně změnil povolovací režimy vodních děl. Od 1. 7. 2024 povolují vodní díla stavební úřady, přičemž povolování nakládání s vodami zůstává na vodoprávních úřadech. Podle § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, „působnost stavebního úřadu ve věcech […] vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností…“
Nová koncepce povolování vodních děl
V případě povolování nakládání s vodami se pravomoc nemění, tato zůstává na vodoprávních úřadech. Tím se však mění základní koncepce povolování vodních děl. Vodní díla nebudou povolována vodoprávními úřady a v případech, kdy vyžadují nakládání s vodami, nebudou již povinně povolována spolu s nakládáním s vodami v jednom řízení, ale tyto procesy jsou od 1. 7. 2024 oddělené.
Podle § 9 odst. 9 vodního zákona, po novele související s novým stavebním zákonem (NSZ), „povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona…“
Při zahájení stavby vodního díla tak bude muset mít stavebník pravomocné povolení k nakládání s vodami. Důvodem pro uvedenou změnu je jednotnost povolování staveb stavebními úřady, ačkoliv úprava před novým stavebním zákonem nečinila žádné potíže v praxi, naopak byla logická a funkční. Postupem podle § 140 správního řádu bude sice možné řízení o povolení vodního díla a nakládání s vodami spojit, ale bude to záležet na příslušném úřadu, zda o spojení řízení rozhodne.
Řízení o povolení vodního díla
Stavební úřady dokončují řízení zahájená do 30. 6. 2024, ačkoliv podle právní úpravy platné a účinné do 30. 6. 2024 vodní díla nespadají ani do drobných staveb dle přílohy č. 1 k novému stavebnímu zákonu, ani do jednoduchých staveb dle přílohy č. 2 (s výjimkou výrobkových čistíren odpadních vod), ani do vyhrazených staveb dle přílohy č. 3. Bude se jednat o ostatní stavby, které mají dle nového stavebního zákona standardní povolovací režim. Řízení o povolení vodního díla probíhá od 1. 7. 2024 v rámci tzv. řízení o povolení záměru, které je povinně jednofázové, v rámci něhož stavební úřad vodní dílo umístí a stavebně technicky povolí (obdobně jako do 30. 6. 2024 tzv. společné řízení, které však bylo na volbě stavebníka).
Digitalizace povolovacích procesů a portál stavebníka
Nový stavební zákon předpokládá digitalizaci povolovacích procesů, nicméně Portál stavebníka, který má být základním komunikačním kanálem mezi stavebníkem a veřejnou správou je pouhou možností, nikoliv povinností stavebníka. A bohužel ani 6 týdnů před nabytím účinnosti nového stavebního zákona nebyly k dispozici prováděcí právní předpisy, které by stanovily základní pravidla portálu stavebníka na něj navázaných informačních systémů stavební správy. Stejně tak nebyly k dispozici ani další prováděcí právní předpisy a metodiky. Je zřejmé, že povolovací procesy nejen vodních zdrojů a vodovodů, ale všech vodních děl budou minimálně v začátcích podle nového stavebního zákona složitější.
