Příprava staveb na zimu - Aktuální téma ESTAV.cz

„Překonat v teplotě loňskou zimu bude asi oříšek. Myslím si, že tak teplá nebude, ale pořád je větší pravděpodobnost, že bude teplotně normální nebo nadnormální," řekla 26. 11. 2014 Taťána Míková, meteoroložka, v pořadu Ekonomika ČT 24. Určitě ještě stihnete ochranu okapů, potrubí a vodoměru v šachtě. Budou se hodit tipy na úspory ve vytápění a přípravu garážových vrat na zimu.

Ochrana potrubí a okapů v zimě

Silné mrazy v naší zemi nemají většinou dlouhého trvání. Stačí i krátký ale silný mráz, aby napáchal velké škody. Jak účinně připravit na mrazivé období vodovodní přípojky, vodoměrné šachty nebo okapy a střešní svody? Podobně jako budovy - zateplit a vytápět.

Problémy se zamrzlými vodoměry a potrubím jsou v zimním období každoročním evergreenem. Riziko poškození stoupá s nedostatečnou péčí o toto zařízení. Podcenění jeho ochrany a nízká teplota pod bodem mrazu mohou způsobit prasknutí ochranného skla vodoměru či jeho úplné zamrznutí, případně roztržení potrubí. V takovém případě za následky škody plně zodpovídá zákazník, neboť péče o vodoměrnou soustavu a potrubí za ní je povinností majitele objektu.

Příprava garáže a vrat

Nastává čas podzimních plískanic, kdy každý řidič ocení, aby mohl vozem pohodlně zajet až do garáže. Podle specialisty Lubomíra Valenty je toto období současně ideální na přípravu garáže před zimním obdobím, kdy garážová vrata trpí nejvíce. Pokud své garáži věnujeme na podzim několik desítek minut péče, odvděčí se nám i našemu vozidlu bezproblémovou službou v průběhu celé zimy.

Při přípravě garáže je klíčové zajistit dostatečnou a bezproblémovou pohyblivost mechanických částí garážových vrat. Nejdříve je nutné prohlédnout všechny pohyblivé části, na kterých by neměly být patrné známky nerovnoměrného opotřebení. Ačkoliv jsou garážová vrata a pohybové mechanismy navrženy tak, aby vše fungovalo bez přílišného zatížení jedné části konstrukce, kontrolu pohyblivosti bychom neměli podcenit.

Střechy na horách

Namáhání, kterým je vystavena šikmá střecha na horách, je velice specifické. Mezi faktory, které by měly nejvíce ovlivnit volbu skladby střechy, patří silná sněhová pokrývka a s ní spojené jevy. Nejde ale jen o samotnou tíhu sněhu, které musí odolávat nosné konstrukce střechy. Nejvíce rizik je spojených s odtáváním pod silnou sněhovou pokrývkou, opětovné namrzání na okrajích střechy, vzdouvání vody za ledovými valy a v neposlední řadě je to pohyb sněhu a ledu po střeše, resp. po střešní krytině.

Co se konkrétně na horských střechách děje? Sníh, obzvlášť v mohutné vrstvě, je relativně dobrý tepelný izolant. Proto se u běžně izolovaných nebo starších střech stane, že teplota v místě krytiny je vyšší než bod mrazu. Pokud tato situace nastane, sníh odspodu odtává a stéká k okraji střechy s přesahem. Na přesahu střechy však již kladné teploty nejsou a voda zde opět namrzá. To je nejobvyklejší příčina vzniku ledových mas na okrajích střech. Ty mechanicky poškozují střechu a ohrožují chodce.

Temperování venkovních ploch

Vyhřívání venkovních ploch za účelem odstranění námrazy či sněhu se může na první pohled zdát jako topení Pánu Bohu od oken. Jsou však situace, kdy se investice do rastrů otopných kabelů může vyplatit. Nikde není řečeno, že silnice topí neustále, je možné je použít jen tehdy, máme-li k tomu důvod, čili při mrazech a sněhu.

Jedním z důvodů, proč do tepmerování cest investovat u svého domu, může být myšlenka na stáří. V pokročilém věku odhazovat spousty sněhu může být problém, vlivem zasněžené příjezdové cesty se senior nemusí dostat na nákup či k lékaři. Temperovací systémy cest mají využití nejen v soukromém sektoru. Používají se i pro veřejné komunikace, kde je z nějakého důvodu jiná údržba komplikovaná. Takovými případy může být nemožnost solení, například v okolí železnic, ve zvláště chráněných územích, na mostních konstrukcích.

Posypy komunikací v zimním období

V boji proti zasněženým a zledovatělým povrchům silnic a chodníků si můžeme kromě lopaty pomoci i posypy. V zásadě máme dvojí druhy posypů. Můžeme sypat materiály, které působí mechanicky (písek, štěrk a pod.) zvyšují tření mezi nohou a povrchem. Druhým způsobem je použít posypy měnící chemické složení sněhu a ledu a tím způsobí jeho roztátí - nejčastěji sůl.

Materiál dříve běžně užívaný byl škvára, kterou však nelze doporučit. Škvára má nepříznivý dopad na životní prostředí, je významným zdrojem částic polétavého prachu, obsahuje těžké kovy, síru a fosfor. Od té tedy již upusťme. Lepší variantou jsou pro takový posyp písek, štěrk, keramzit.

Celé téma Příprava staveb na zimu čtěte na portálu ESTAV.cz