Světový den toalet 19.11.

Datum: 14.11.2011  |  Autor: Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D.

Nedostatek vody a absence kanalizace si vyžádaly více životů než všechny války 20. století dohromady. Světový den toalet byl vytvořen jako každoroční oslava toalet a hygienických zařízení a jejich zásadního přínosu pro veřejné zdraví, osobní důstojnost a udržitelnost životního prostředí.

V září 2000 si OSN na svém výročním zasedání stanovila osm základních cílů v boji proti chudobě, hladu, nemocem, negramotnosti, zhoršování životního prostředí a násilí proti ženám (tzv. Millenium Development Goals). Jedním z cílů je i zajištění udržitelné sanitace, poněvadž v současnosti zhruba 40 % veškerého obyvatelstva planety (2,6 miliardy) nemá přístup k postačující sanitaci a toaletám a každý rok zemře na následky průjmových onemocnění zhruba dva milióny lidí.

V roce 2001 byla založena Jae-Duck Simem i Světová organizace toalet. Hlavním cílem organizace je spolupracovat, sdílet a vyměňovat si navzájem informace za účelem zlepšení sanitace po celém světě. Světový den toalet byl vytvořen WTO (World Toilet organization) jako každoroční oslava toalet a hygienických zařízení a jejich zásadního přínosu pro veřejné zdraví, osobní důstojnost a udržitelnost životního prostředí. Cílem je, aby téma záchody a kanalizace byly jednou z hlavních priorit pro investice ze strany vlád, institucí i jednotlivců. Hygiena je základním kamenem rozvoje a chceme, aby domovy, školy, kostely a všechny další budovy nebyly dále postavena bez toalety.


World Toilet Day 19.11.

Nedostatek vody a absence kanalizace si vyžádaly více životů než všechny války 20. století dohromady.
Zatímco rozvojový cíl tisíciletí (MDG), zlepšení přístupu lidí k pitné vodě do roku 2015 je na dobré cestě, při současném tempu pokroku, bude cíl snížit nedostatečný přístup ke kanalizaci dosažitelný až v roce 2049. Nejen že je to nepřijatelné, ale tato situace brání v dosažení cílů tisíciletí v dalších odvětvích, zejména snížení dětské úmrtnosti, zdraví matek, všeobecného základního vzdělání a boje proti HIV / AIDS a malárii.

Z historie

Ačkoliv i v dnešní době je ve velké části světa kanalizace luxusem, historie záchodů je velmi dlouhá. A pro řadu Evropanů je překvapení, že archeologické skvosty z tohoto oboru se nacházejí v Indii, Mezopotámii, Číně, na Krétě a v Římě. Splachovací toalety v indickém městě Mohendžodáro, ležící v pákistánské provincii Sind, nebyly již 3 000 př.n.l. žádnou vzácností, i když je měli spíše ti bohatší. Podobné se našly i v Evropě ve Skotsku, v neolitické osadě Skara Brae na Orknejských ostrovech. Civilizace je zde datována 3100-2500 př.n.l. Záchody (spíše kamenné otvory) měly i kabinku a přímo pod domy vedla kanalizace.

Později ve 20. stol. př. n.l. na Krétě v palácovém souboru staveb Knóssos již najdeme přepychovou koupelnu s terakotovou vanou, studeno i teplou vodou a samozřejmě toaletu. Odpadní voda byla otvory v podlaze odvedena mimo dům. Kanalizace byla uzavřený systém, hlavní kanál spojoval 4 kamenné šachty, vycházející z vyšších pater paláce. Ojedinělý splachovací záchod se dokonce dochoval – v koupelně Královnina megaronu.


Kanalizační systém a potrubí v Knossu


V antice byly běžné společné toalety - Knossos

V Egyptě záchody nejsou samozřejmostí, najdeme je jen v palácích, a na rozdíl od zmiňované Indie a Kréty je jejich podoba poznamenána v Egyptě tradičním nedostatkem vody. Použít tuto vzácnou životodárnou tekutinu pro splachování toalety by nikoho nenapadlo. Pod otvorem v záchodové desce (záchodové sedátko tvarem připomínalo dnešní) byl nádoba s pískem. Faraoni kromě kamenných záchodů používali i přenosné dřevěné stolice ve tvaru truhly nebo křesla. V sedáku byl otvor, uvnitř nádoba.

Záchod byl objeven v hrobě čínského krále západní dynastie Han, která sahá až do 206 př. nl až 24 nl.

Ve starém Římě byly toalety často součástí městských lázní, kde na dlouhých kamenných lavicích byla řada otvorů. Antika považuje pobyt na toaletě za přirozenou součást života, a tak zde probíhá čilá konverzace, navazují se zde kontakty a projednávají obchody. Prostory jsou obloženy mramorem, mozaikami a zdobeny sochami, vlivné Římané mají rezervována místa. Pod lavicemi protéká použitá voda z lázní, která vše spláchne do kanalizace. Před latrínami je kanálek s čistou vodou pro omytí rukou.

Podobně toalet najdeme i v římem ovládaných lokalitách. Bulla Regia je jedním z nejvýznamnějších římských lokalit v Tunisku s ostatky vany, nádrží, chrámů, divadla, fóra a řady krásných podzemních vil. Zdejší přepychové dvoupatrové vily měly jedno poschodí nad zemí a druhé patro vyhloubené do země. Zde byly hlavní obytné místnosti, které v letních žárech poskytovaly příjemný chládek, a naopak v zimě velmi dobře udržovaly teplo. Podzemní části těchto příbytků jsou většinou seskupeny kolem ústředního dvora, či atria, obklopeného sloupovím a otevřeného směrem nahoru, z něhož se vcházelo do jednotlivých místností. Podzemí několika zdejších vil se velmi dobře zachovalo a kromě nádherných podlahových mozaik můžete vyzkoušet posezení na historické toaletě.


Bulla Regia, Tunis

Jakou změnu, bohužel k horšímu, nám nabízí středověk. Místo toalet se používá hnojiště, která jsou v těsné blízkosti domů a nočník. V ulicích jsou otevřené stoky, které obsahují cokoliv, čeho bylo potřeba se zbavit. Obsah nočníku stačí vylít z okna. Na hradech a tvrzích byly k dispozici prévety (z latinského privateum – přivátní záležitost), malé komůrky vyčnívající z obvodových zdí, někdy i s dřevěným sedátkem. Jednalo se zpravidla o malé arkýře umístěné na krakorcích, vše padalo rovnou na zem, případně do příkopu kolem hradu, v nejlepším případě do odpadní jámy, kam se házely i ostatní odpadky.

Na pokrok, nebo vlastně návrat k hygienické toaletě se čekalo dlouho a cesta byla dlážděna mnohými epidemiemi, o kterých dnes víme, že jejich původem byla katastrofální hygiena. I když v roce 1596 sir John Harrington sestrojil pro královnu speciální splachovací záchod, příliš se neujal. Patentovat splachovací toaletu si nechal Alexander Cumming v roce 1775. Až v polovině 19. století se pomalu, alespoň ve městech, kde je to tak důležité s ohledem na koncentraci lidí, stává splachovací záchod samozřejmostí. Pomalu i do této oblasti proniká móda, řeší se design a tvar, nastupuje porcelán, některé modely jsou přepychové a zdobené.

Toaletní papír

Historie této potřeby s toaletami úzce související je rovněž velmi dlouhá. V Římě otroci podávali klacíky, na jejichž konci byly mořské houby, které se máchaly po každém návštěvníkovi v octové vodě. Historie zná klacíky, hadry, mech, listy rostlin.
Symbolem západního blahobytu a ničení přírody může být i rolička toaletního papíru

TIP NA VÝLET

Tvrz Třebotov ukrývá Muzeum historických toalet - unikátní skvosty z dob minulých - toalety. Na výstavě uvidíte přes 600 nočníků od obyčejných až po ty, které svým dekorem připomínají spíš přepychové polévkové mísy, 80 toalet a na 200 dalších kuriozit. Mezi vystavovanými předměty je nočník vyrobený pro Napoleona Bonaparta, nočník z Lincolnovy ložnice Bílého domu, nebo středověká vykopávka z Nizozemí, uvidíte i jeden z prvních chemických záchodů.

 

Hodnotit:  

Datum: 14.11.2011
Autor: Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)

Mohlo by vás také zajímat

Světový den vody 2012 - Voda a bezpečnost potravin - Připojte se a pomozte vytvořit „nejdelší frontu na záchod“! 21.3.2012

Kam dál


Projekty 2014

Související rubriky

Reklama





Partneři oboru

logo WAVIN EKOPLASTIK
logo GLYNWED
logo GRUNDFOS logo AUSTRIA EMAIL
logo DZ DRAŽICE

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo ENVIBRNO

Nejnovější články