Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

7 let zkušeností z provozu vodárenského systému bez hygienického zabezpečení chlorem

Nyní již téměř sedmileté zkušenosti z provozu vodárenského systému bez použití hygienického zabezpečení chlorem mají Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.

Veřejný vodovod bez chlóru

O zkušenosti s provozováním Skupinového vodovodu Mladá Boleslav, ze kterého je zásobováno 72 tisíc obyvatel, se podělil Ing. Tomáš Žitný s účastníky webkonference Provoz vodovodů a kanalizací Pitná voda, kterou pořádal SOVAK ČR 10. 11. 2020.

Mladá Boleslav je jediné takhle velké město v České republice, které se něčím podobným může pochlubit,“ vyzdvihuje Tomáš Žitný z Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.

Nutno podotknout, že základem úspěchu je velmi kvalitní zdroj, v tomhle konkrétním případě je jím podzemní voda z prameniště Klokočka nedaleko Bakova nad Jizerou. Na vodovodním systému je 16 vodojemů o celkovém objemu 18 400 m3 a 12 přečerpacích či tlakových stanic.

Laboranti odebírají po celý rok na základě předem stanoveného harmonogramu vzorky vody, obvykle deset až patnáct vzorků každý týden, a podrobují je testování. Odběry probíhají jak na pevných místech, která vytipovává krajská hygienická stanice, tak na místech náhodných, která volí laboranti.

Pokud je vodovod hodně veliký – například skupinový vodovod Mladá Boleslav – každá obec tohoto vodovodu nemusí být kontrolována každý rok, nicméně snažíme se o co nejlepší rozložení těchto odběrů a pravidelné střídání. Obce vodovodů, které jsou pouze místní nebo složené z pár obcí se kontrolují všechny,“ vysvětluje vedoucí laboratoře Michaela Říhová.

A co nejvíce ovlivňuje kvalitu pitné vody v systému?

Kromě rizik, která jsou dobře zvládnutelná a má je provozovatel pod kontrolou, tedy zásahy zaměstnanců při realizaci oprav havárií a dalších provozních zásahů na síti, je třeba se zaměřit na dozor při investicích a opravách prováděných dodavateli a zejména při realizaci investic cizích investorů.
V praxi se setkávají zejména u menších projektů s nedostatečnou kvalifikací zaměstnanců zhotovitelů a je obtížné prosazovat podmínky, když vodárenská společnost nezastává pozici investora.
Zranitelným místem systému je i vodojem a je tedy dobré ho zabezpečit.

Ing. Tomáš Žitný shrnul, že za celou dobu provozování nebylo nutné řešit žádnou událost týkající se zhoršení kvality pitné vody z důvodu nepoužívání dezinfekčních prostředků a odběratelé velmi kladně hodnotí kvalitu pitné vody. Výsledkem nasazení projektu je i fakt, že na úpravně vody Rečkov nebylo nutné nadávkovat do vody 3 240 kg plynného chloru za rok.
V případě, že společnost má spolehlivý zdroj, stojí za to výše popsanou metodu vyzkoušet.

Zdroj: Tisková zpráva z konference Provoz vodovodů a kanalizací Pitná voda, Ivana Weinzettlová Jungová, SOVAK ČR, 2020

 
 
Reklama