Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Bytový dům a náklady za teplo z pohledu struktury ceny tepla

V případě dvousložkové ceny tepla se sjednaným výkonovým maximem lze snížit náklady na vytápění a přípravu teplé vody v bytovém domě vhodným provozním režimem.

Vytápění v bytovém domě jako strom

Výrobu a distribuci tepla v bytovém domě (dále jen BD) lze obrazně řečeno vidět jako strom. Začíná v zemi, kterou lze v tomto přirovnání chápat jako zdroj energie. Na zem navazují jemné kořínky, základní prvky zdrojů tepla. Kořínky se vzájemně spojují, aby se ve výsledku spojily do společného kmene, přívodu tepla do bytového domu. Za ním se z kmene oddělují větve, stoupačky otopných soustav atp. vedoucí až k listům, k jednotlivým otopným tělesům. Jedna z větví je trochu speciální, reprezentuje výrobu teplé vody. Podobně jako u živého stromu, vše souvisí se vším. Je-li některá větev nemocná, listy na ní usychají. Otopné těleso nebude mít požadovaný tepelný výkon, pokud otopná soustava nebude hydraulicky vyregulována. Je-li některý kořen „tepelného stromu“ nemocný, nebude dost tepla. Chce-li strom ze země čerpat rychleji živiny, musí mít více kořenů. Chceme-li při vytápění zkrátit časy náběhu vytápění z útlumového režimu, urychlit ohřívání vody, musíme zvýšit výkon zdroj tepla nebo si u dodavatele zarezervovat vyšší výkon.

Základní rozdělení BD s ohledem na úsporná a modernizační opatření

Co vlastně může majitel BD ovlivnit? Pokud jde o technickou část výroby, distribuce a spotřeby tepla a teplé vody, tak jedině to, co vlastní. Danou technickou část může optimalizovat, modernizovat podle svého uvážení a v souladu s platnou legislativou.

Kdo je majitelem BD? Tím může být jedna nebo více soukromých osob, společenstvo vlastníků jednotek, bytové družstvo, obec, může to být právní subjekt podnikající v oblasti bydlení, může jít i o BD pro zaměstnance firmy, která se však podnikání s bydlením neúčastní.

V případě, že BD má vlastní zdroj tepla, je vše plně v kompetenci majitele BD. Pokud je BD napojen na dodavatele tepla prostřednictvím CZT, měl by majitel BD optimálně využít vše, co mu umožňuje nejen pokročilá tepelná technika, ale i to, co říkají smluvní podmínky s dodavatelem tepla. Je skutečností, že ne všichni majitelé BD podmínky optimálně využívají. Podívejme se blíže, co dvousložková cena tepla v případech odběru tepla z CZT nabízí.

Bytové domy napojené na CZT a cena tepla

K odběru tepla mají tyto BD smlouvu o dodávce tepelné energie. Vzorovou smlouvu lze nalézt na webových stránkách Energetického regulačního úřadu [1].

Ve smlouvě musí být minimálně určen výkon, množství a časový průběh odběru tepelné energie. K ceně tepelné energie je uvedeno, že má být kalkulována a sjednána v souladu s platnými cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu k cenám tepelné energie a v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

V příloze 1. ke vzorové smlouvě je navrženo, aby smlouva obsahovala i teplotní diagram. To je v podstatě odstupňovaná ekvitermní křivka, nebo-li závislost, jak vysokou teplotu má mít otopná voda na vstupu do BD při různých venkovních teplotách. Navrženo je rozmezí venkovních teplot od 15 °C až po −15 °C a každé z těchto teplot má odpovídat určitá teplota otopné vody. Je možné, aby pro celý rok byla stanovena jedna konstantní teplota, ale je možné i to, aby závislost teplot byla definována matematicky, spojitou funkcí.

S ohledem na možnost snižovat náklady za teplo je zásadní, zda se tepelná energie účtuje formou jednosložkové ceny v Kč/GJ nebo formou dvousložkové ceny, při které se proměnná složka stanovuje podle skutečně odebraného množství a stálá složka vychází ze sjednaného množství tepla podle odběrového diagramu nebo výkonu.

Jednosložková cena tepla

V případě jednosložkové ceny tepla se možnosti k úsporám nákladů nachází jen na straně technických opatření při distribuci tepla a jeho spotřeby v BD za předávacím místem, fakturačním měřidlem odebraného tepla. Typické je zde vylepšení tepelných izlovací rozvodů tepla, hydraulické vyregulování otopné soustavy v BD omezující možnost přetápění v některých bytech, zlepšení regulace, modernizace neefektivního oběhového čerpadla aj.

Dvousložková cena tepla

V případě dvousložkové ceny lze možnosti k úsporám hledat podobně jako u jednosložkové ceny tepla na straně technických opatření při distribuci tepla a jeho spotřeby v BD. Další možnost však nabízí i strana paušálního poplatku odvozeného ze sjednaného množství odebíraného tepla v jednotlivých měsících roku a výkonu.

K tomu lze ve vzorové smlouvě o dodávce tepelné energie v její příloze 2. nalézt toto:

Stálá složka dvousložkové ceny je odvozena v rámci cenové lokality na jednotkové množství tepelné energie (Kč/GJ, Kč/kWh) nebo jednotku tepelného výkonu (Kč/kW)… V případě prokázané změny potřebného množství tepelné energie nebo tepelného výkonu, kterou odběratel doloží dodavateli do 30. září kalendářního roku, není-li dohodnuto datum pozdější, stanovují cenové předpisy dodavateli tepelné energie povinnost sjednat nové hodnoty pro stanovení stálé složky ceny tepelné energie s platností nejpozději od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Z toho vyplývá, že je potřeba výši stálé složky ceny přepočítávat podle sjednaných množství tepelné energie nebo sjednaných tepelných výkonů pro příslušný kalendářní rok.

Sjednaný tepelný výkon

Často se ve smlouvách sjednává odběrový diagram, který BD zaručuje dodávku sjednaného množství tepla za měsíc, případně rok. Podle něho se dodavatel tepla mimo jiné orientuje při zajišťování paliva, dimenzování rozvodů tepla a výkonu zdroje tepla. Stále častěji se však ve smluvních podmínkách objevuje sjednaný tepelný výkon. Někdy je tento výkon označován jako fakturační. Pokud má dodavatel tepla možnost sledovat odběr tepla u odběratele dálkovým odečtem a plynule, může být sjednaný tepelný výkon vztažen nejen například na jeden den, ale i na kratší časový úsek.

Příkladem mohou být Obchodní podmínky pro dodávky a odběr tepelné energie, Pražská teplárenská a.s. V nich se uvádí, že dvousložková cena u odběrných míst se sjednaným maximálním tepelným výkonem Pmax je tvořena stálým platem za sjednaný Pmax (v Kč/kW) a platem za odebrané množství tepelné energie (v Kč/GJ). Pmax představuje maximální hodnotu výkonu vyhodnocovanou ve čtvrthodinových intervalech za sledované období, který je v příslušné čtvrthodině vypočten měřidlem jako průměrná hodnota ze všech naměřených okamžitých výkonů. Přičemž nejde o pevně stanovené čtvrthodiny, ale plynule se v čase posunující interval 15 minut. Zásadní je, že velikosti sjednaného Pmax odpovídá paušální poplatek a že „Za překročení sjednaného Pmax je dodavatel oprávněn požadovat po odběrateli úhradu“.

Sjednání Pmax dodavateli tepla umožňuje optimalizovat výrobu tepla a náklady a plně využít kapacitu výroby tepla a jeho distribuce, aniž by si musel ponechávat zbytečně velkou rezervu na nejisté odběrové špičky od více odběratelů. Špičkové odběry dokáže sice pokrýt, například zvýšením teploty otopné vody, ale je to cenu snížení účinnosti kondenzačních kotlů a zvýšení ztrát tepla z rozvodů. Tedy za cenu zvýšených nákladů. Vzhledem k síti rozvodů tepla nemůže toto opatření provést jen pro jednoho konkrétního odběratele.

Individuální cena tepelné energie

Vedle výše uvedených typů cen existuje i individuální cena tepelné energie. Tu lze sjednat u BD, který využívá soustavu zásobování tepelnou energií pouze jako náhradní zdroj tepelné energie. I ta může být stanovena jako jednosložková či dvousložková.

Na individuální cenu však není právní nárok. V praxi lze očekávat, že tento typ ceny bude možné sjednat jen pro nové zákazníky nebo v soustavách CZT, SZTE, které neplní kritéria účinných soustav zásobování tepelnou energií.

Co ovlivňuje velikost Pmax?

Základem jsou parametry stavební části bytového domu, které určují tepelnou ztrátu BD. Stavební parametry jsou neměnné, a proto s nimi pevně spojenou tepelnou ztrátu ovlivňují jen klimatické poměry. Proto je nutné při určení Pmax znát tepelnou ztrátu při výpočtové venkovní teplotě. Neboť minimálně tuto tepelnou ztrátu bude muset soustava vytápění pokrýt.

Vedle výše uvedené konstantní hodnoty však potřebný výkon vytápění ovlivňují i proměnlivé vlivy. Je to spotřeba, a tedy výroba teplé vody, intenzita větrání a chování uživatelů bytů.

Výroba teplé vody

Představme si stávající BD ve kterém jsou obyvatelé domu plně spokojeni s komfortem dodávky teplé vody. Pokud má BD ve smlouvě o dodávce teplé vody stanoveno odběrové maximum, které je zpoplatněno, i v takovém stavu je vhodné si jeho velikost ověřit.

BD napojený na čtyřtrubkový rozvod tepla a teplé vody může mít ve smlouvě stanoveno a zpoplatněno odběrové maximum na teplou vodu. BD v tomto případě nebude mít žádný zásobník teplé vody. Po technické stránce nemá možnost, jak snížit poplatek než tím, že bude sledovat špičkové odběry teplé vody a podle nich může v ročním intervalu měnit podmínky smlouvy. Přesvědčit obyvatele bytů, aby se při odběru teplé vody střídali a zrovnoměrnili spotřebu teplé vody není reálné.

Při pečlivé analýze odběrů se potenciál ke snížení špičkových odběrů může objevit v dodatečné instalaci vyrovnávacího zásobníku teplé vody za předávací místo teplé vody, domovní vodoměr. Nejde však o technicky triviální opatření. Náklady na jeho realizaci se nemusí vyplatit a může se zvýšit riziko nedodržení hygienických parametrů teplé vody.

BD napojený na CZT s výrobou teplé vody v objektové předávací stanici může být v příznivější pozici, pokud předávací stanici vlastní. Oproti čtyřtrubkovému rozvodu může jednodušším způsobem doplnit výrobu teplé vody vyrovnávacím zásobníkem. A to jak na straně již vyrobené teplé vody, což je poměrně běžné, tak i méně tradičně na straně otopné vody, která bude k výrobě teplé vody ve výměníku použita. Pokud BD předávací stanici nevlastní, je prakticky ve stejné pozici, jako v případě, že je teplou vodou zásobován ze vzdáleného zdroje CZT.

Výkon tepla pro vytápění

Nerovnoměrnost spotřeby tepla z hlediska odběrových špiček ovlivňuje režim vytápění celého BD a individuální přístup obyvatelů bytů k větrání a regulaci vytápění místností.

Noční útlum ve vytápění nepřináší jen samá úsporná pozitiva. Pokles teploty vzduchu uvnitř BD sníží únik tepla přes obálku celého BD. Z denostupňové metody vyplývá, že každý 1 °C teploty dolů přináší úsporu cca 6,2 % tepla. Samozřejmě jen po dobu, kdy se v BD snížená teplota vyskytuje. Pokud bychom velmi hrubě počítali, že v BD bude během útlumu snížena teplota o 2 °C (2 K) a útlum bude trvat 6 hodin, tak by se souhrnné snížení teploty o 2 stupně mohlo projevit průběžnou okamžitou úsporou cca 12,4 % a za celý den 4,1 % (= 12,4 × 6 / 24).

Odvodit jen z výše uvedeného předpokladu snížení teploty o 2 stupně během útlumu velikost nutného zvýšení výkonu dodávaného tepla, aby se BD po útlumu dostal zpět do komfortní pozice, není možné. Jde o více parametrickou úlohu, kde svůj vliv mají tepelně technické parametry stavebních konstrukcí v BD, doba, ze kterou se má vnitřní prostředí vrátit do komfortního režimu a schopnost otopných ploch za tuto dobu přenést do místností nutný tepelný výkon při konkrétním provozním stavu otopné soustavy a v neposlední řadě se může projevit i vliv individuálního nastavení regulačních prvků v jednotlivých místnostech, v bytech. Nicméně je zřejmé, že k nějakému navýšení sjednaného výkonu oproti stavu bez útlumu bude muset dojít, pokud výkon bude vyhodnocován v kratších časových úsecích okolo hodiny a méně.

Další příčinou „poruchových“ stavů na straně velikosti odběru tepla, je možnost využívat individuální regulaci v jednotlivých místnostech bytů v BD. Pokud tomu nebrání technická opatření, „nadměrně“ šetřiví obyvatelé bytů při odchodu z bytu nebo na noc zpravidla plně uzavírají termostatické ventily a po příchodu nebo ráno je plně otevírají. Pokud tak jedná jeden z mnoha, nejde o zásadní problém. Pokud se tak začne chovat více bytů, nerovnováha mezi optimální výší sjednaného příkonu tepla a skutečnou potřebou se projeví.

Pokud je v BD uplatňován řízený noční útlum, tak individuální zásahy mohou zesílit účinek nočního útlumu na určení potřebného výkonového maxima. Je nutné zohlednit fakt, že individuální regulace pomocí termostatických ventilů na otopných tělesech umožňuje využít maximální teplotu a průtok otopné vody. Plně otevřený ventil, respektive hlavice, která jeho činnost řídí, teoreticky umožní vytápění až do teploty vzduchu (podle výrobců) i vyšší než 30 °C.

Jen málo BD má technicky zajištěno, aby obyvatelé bytů nemohli „kroutit“ hlavicí termostatického ventilu tak, jak je napadne. Nejčastěji se používá mechanická blokace úhlu, ve kterém lze hlavicí otáčet. Bohužel je časté, že ji obyvatelé bytů odstraní. Systémovým řešením je řídit teplotu otopné vody tak, aby neumožňovala abnormální zvýšení odběru tepla nad optimálně určené odběrové maximum.

Lze předpokládat, že při velkém rozšíření smluvně sjednaného krátkodobého odběrového maxima se objeví i řešení využívající domovní měřič tepla, který při nebezpečí překročení maxima svým signálem ovlivní činnost regulace a ta na potřebnou dobu vytápění či výrobu teplé vody v BD omezí.

Někteří obyvatelé bytů se odvolávají na své právo mít doma teplo a také šetřit, kdy chtějí a jak chtějí. Přitom nejsou ochotni zohlednit skutečnost, že se svým jednáním podílí na nutnosti zvýšit sjednané výkonové maximum, které se projeví zdražení tepla i pro ostatní.

Je významnější výkon pro vytápění nebo výrobu teplé vody?

Pokud v době výstavby BD před desítkami let platilo, že spotřeba tepla na vytápění byla až 4krát větší, než spotřeba tepla na výrobu teplé vody a běžné bylo použití objemově velkých zásobníků ve výměníkových stanicích, pak rozhodoval příkon pro vytápění.

Podle poznatků Teplárenského sdružení České republiky i výsledků statistických šetření ČSÚ se poměr tepla spotřebovaného v BD na vytápění a výrobu teplé vody přiblížil k paritě, tedy poměru 1 ku 1. V případě novostaveb BD v kategorii pasivních domů se poměr otáčí a převahu až 60 % získává spotřeba tepla na výrobu teplé vody. Poměr se mění při zateplování BD. Proto při určení maximální hodnoty výkonu tepla odebíraného od dodavatele tepla, která je vyhodnocovaná ve čtvrthodinových (hodinových) intervalech, může mít režim výroby teplé vody zvýšený význam.

Závěr

Cílem tohoto článku je upozornit na některé souvislosti, které jsou spojeny s dvojsložkovou cenou tepla a poplatkem za sjednané odběrové maximum tepla a které se propisují do nákladů za spotřebované teplo v BD.

V bytovém domě se střetávají přání a požadavky více osob, a to komplikuje dosažení optimálního stavu. Byt však není samostatná jednotka plně oddělená od bytů ostatních.

Pokud chce BD minimalizovat náklady za teplo, neobejde se to bez kompromisní dohody uživatelů bytů. Odborná analýza současného provozního stavu vytápění a výroby teplé vody podložená měřením by měla být základem, na jehož základě lze rozhodnout, která technická opatření se vyplatí. Bez této analýzy a vyčerpání potenciálu na snížení plateb za teplo z CZT by však BD neměl uvažovat o případném odpojení.


Literatura

  1. Vzorová smlouva o dodávce tepelné energie. Dostupné zde: https://www.eru.cz/vzorova-smlouva-o-dodavce-tepelne-energie
  2. Přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií podle § 25 odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Dostupné zde: https://www.eru.cz/prehled-ucinnych-soustav-zasobovani-tepelnou-energii-podle-25-odst-5-zakona-c-165-2012-sb-o-podporovanych-zdrojich-energie-a-o-zmene-nekterych-zakonu
  3. Vliv nočního útlumu vytápění na roční potřebu tepla. Šikula, Plášek, VVI 3-2010. Dostupné zde: https://www.researchgate.net/publication/270442630_Vliv_nocniho_utlumu_vytapeni_na_rocni_potrebu_tepla