Sprinklerová stabilní hasicí zařízení - III. díl

Příklady použití sprinklerových SHZ

Ochrana nebezpečí LH, OH a HHP podle ČSN EN 12845:2015

• Malé nebezpečí LH – úseky s malým požárním zatížením ne větší než 126 m², jako jsou některé části škol, kanceláří a věznic.
• Střední nebezpečí OH – obchodní a výrobní činnosti se středním požárním zatížením.
  
  • OH1 – např. nemocnice, hotely, knihovny, restaurace;
  • OH2 – např. laboratoře, pekárny, pivovary, hromadné garáže bez zakladačů, muzea;
  • OH3 – např. autodílny, cukrovary, tiskárny, papírny, obchodní domy, nákupní střediska;
  • OH4 – např. lihovary, kina, divadla, výstavní haly, pily, zpracování odpadu.
• Vysoké nebezpečí HHP / výroba – obchodní a výrobní činnosti s vysokým požárním zatížením.
  
  • HHP1 – např. výroba podlahových krytin, zpracování plastů, syntetických tkanin;
  • HHP2 – např. destilace dehtu, stání pro autobusy, nenaložené nákladní automobily, výroba koberců, pryže;
  • HHP3 – např. výroba pneumatik, pěnových plastů nebo gumy, nitrocelulózy;
  • HHP4 – např. výroba zábavné pyrotechniky.

Ochrana nebezpečí HHS /skladování podle ČSN EN 12845:2015

Skladové nebezpečí HHS (High Hazard Storage) je podle celosvětové klasifikace považované za vysoké nebezpečí. To se týká především vysokoregálových skladů. Důvodem je vysoká kumulace požárního zatížení a rychlé šíření požáru v horizontálním i vertikálním směru.

Evropská filosofie vychází z tradičního zvyšování intenzity dodávky vody v závislosti na výšce skladování, druhu skladované komodity a způsobu skladování. Skladování může být:

• Kontejnerové (bulk storage);
• ST 1 volné-stohové nebo blokové (solid pile);
• ST 2 stojanové jednořadé regály nosníkové nebo kontejnerové (post or box pallet storage);
• ST 3 stojanové dvou a víceřadové regály nosníkové nebo kontejnerové (post or box pallet storage);
• ST 4 paletové regály (palletized rack);
• ST 5/6 regály s laťovými nebo plnými policemi (solid and slatted shelves storage).

Z hlediska způsobu uspořádání sprinklerů se pro ochranu skladů používá:

• regálové a stropní jištění;
• jenom stropní jištění.

Regálové jištění zajišťuje účinné chlazení hořících povrchů obalů uvnitř regálu. Jeho nevýhodou je nutnost instalovat regálový potrubní rozvod. Tím se snižuje flexibilita skladu požadovaná investory a pronajímateli skladů.

Stropní jištění je možné, v závislosti na typu skladu, pouze do určité výšky skladování. Výjimku představují systémy u nichž je, na základě ohňových zkoušek, ověřena možnost použít jenom stropní jištění. Takovou deklaraci má např. systém ESFR.

Pokud to lze, dává se přednost regálovému jištění.

Revize ČSN EN 12845 z roku 2015 přinesla v ochraně skladování následující významné změny:

• zavedeny sprinklery CMSA;
• stanoveny požadavky na navrhování systému ESFR;
• připuštěno používání sprinklerů s K 115 u nebezpečí OH (dříve to bylo K 80) a sprinklerů s K 160 u nebezpečí HHP a HHS (dříve to bylo K 115).

V souvislosti s ochranou skladů je třeba připomenout rozhodnutí Factory Mutual, která v roce 2010, zavedla termín „skladové sprinklery“ Ten zahrnuje dosavadní typy sprinklerů CMSA (Control Mode Specific Application), CMDA (Control Mode Demand Area) a SM (Suppression Mode). Pro navrhování skladových sprinklerů jsou, na základě ohňových zkoušek, stanovené parametrické návrhové požadavky. Podle nich se, kromě jiného, stanoví min. tlak na sprinkleru dané velikosti a počet sprinklerů, ze kterého se vypočítá dodávka vody a velikost nádrže na vodu.

Ze skladových sprinklerů doznaly nejširší použití sprinklery ESFR (prototyp 1988). Jejich výhodou je vysoká flexibilita skladu jelikož odpadá v dané skladové konfiguraci regálové jištění. Uvést požár pod kontrolu pouze hašením od stropu předpokládá striktní dodržení návrhových požadavků uvedených v relevantních návrhových dokumentech. Kromě požadavků na volný výstřik, jsou to např. specifické požadavky na spouštění zařízení pro odvod kouře a tepla, které může být pouze ruční, instalaci kouřových zábran, zónování a kombinaci standardních sprinklerů (neskladových) a sprinklerů ESFR. Platí zásada, že i malá pochybení v návrhu akceptovatelná u standardní sprinklerové ochrany mohou u systému ESFR zásadně omezit jeho účinnost.

Systém ESFR nelze použít pro ochranu skladů aerosolů, otevřených plastových kontejnerů, skladování na plných policích s plochou větší než 2 m², skladování hořlavých kapalin a lihovin v sudech a látek, pro které je ochrana ESFR nevhodná (např. hygienický papír) nebo ve skladech kde není předem známá skladovaná komodita.

U systému ESFR se počítá s dobou činnosti 60 min.

Ochrana výškových budov podle ČSN EN 12845:2015

U výškových budov, kde by byl výškový rozdíl mezi nejvýše a nejníže umístěným sprinklerem větší než 45 m se instalují tzv. výšková zařízení. U nich se soustavy rozdělují tak, aby vertikální vzdálenost mezi nejvýše a nejníže umístěným sprinklerem v soustavě byla menší než 45 m. Návrh sprinklerového zařízení se s ohledem na možný nestandardní způsob rozvoje požáru provádí pro nebezpečí OH3.

Zvláštní pozornost se musí věnovat volbě komponentů v potrubním systému, aby měly odpovídající tlakovou pevnost. Podle potřeby se soustavy sprinklerového zařízení rozdělují do zón v horizontálním směru s max. plochou 6000 m².To umožňuje zvětšit počet sprinklerů zásobovaných z jedné mokré ventilové stanice na pokrytí plochy až 120 000 m² s tím, že chráněná plocha na jednom podlaží nesmí být větší než 12 000 m². Podmínkou je kromě jiného, že budova je chráněná sprinklery ve všech podlažích a v žádném požárním úseku není nebezpečí vyšší než OH3.

Specifické požadavky se kladou na monitorování a indikaci poplachových signálů. Kromě jiného se požaduje indikace poklesu tlaku v hlavním přívodním potrubí na hodnotu 0,5 bar nebo nižší a indikace stavu otevřeno/zavřeno každé uzavírací armatury. V případě, že se ve výškové budově jedná o ochranu osob, musí se respektovat další omezení. Jejich účelem je minimalizovat ohrožení osob požárem při odstavení hasicího zařízení z provozu např. při servisu, kontrolách a opravách nebo závadě. Potrubní rozvod na podlaží se v tomto případě rozděluje do zón s menší chráněnou plochou. Oproti ploše 6000 m² platné pro výšková zařízení je plocha zóny při ochraně osob jenom 2400 m².

Sprinklerové soustavy musí být mokré a použité sprinklery musí mít rychlou tepelnou odezvu. Ventilové stanice musí být opatřené dvěma uzavíracími armaturami a obtokovou armaturou. V některých zemích se instalují zdvojené ventilové stanice. Zásobování vodou se navrhuje vždy se zvýšenou spolehlivostí. To lze považovat za kriticky minimální požadavek. V řadě zemí je zvyšován až na úroveň zdvojeného zásobování vodou.

Ochrana speciálních nebezpečí podle ČSN EN 12845:2015

• skladování aerosolů;
• skladování oděvů;
• skladování hořlavých kapalin;
• skladování prázdných palet;
• skladování alkoholických nápojů v dřevěných sudech;
• skladování netkaných syntetických látek;
• sklady s plastovými maloobjemovými kontejnery.

Další aplikace lze dohledat v dokumentech VdS CEA 4001, NFPA a Factory Mutual.

Hasicí schopnost a provozuschopnost

Zajištění hasicí schopnosti a trvalé provozuschopnosti SHZ je předpokladem pro dosažení očekávaného snížení škod způsobených požárem.

O hasicí schopnosti (účinnosti) rozhoduje především kvalifikovaný návrh podle normativních požadavků vyplývajících z relevantních návrhových dokumentů. Za takové se považují dokumenty, které odrážejí stav vědy a techniky v daném oboru, jsou veřejně dostupné a jsou v posledním platném znění. Prioritně to jsou požadavky obsažené v:

• českých technických normách;
• evropských normách;
• technických specifikacích VdS, NFPA, Factory Mutual apod.

V ČR se zajišťuje projektování SHZ prostřednictvím osoby, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zákona č. 360/1992Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb. Uvedený požadavek, vyplývající z vyhlášky č. 246 / 2001 Sb., , [13] je podmínku nutnou, nikoliv dostačující. Běžně aplikovaným požadavkem v řadě zemí EU je, že projekt SHZ zpracovává dodavatel SHZ, který je držitelem oprávnění projektovat a/nebo montovat SHZ. To získává v rámci různých systémů kvality od nezávislé organizace jako je VdS nebo LPCB.

Na hasicí schopnost má nezanedbatelný vliv kvalita montáže. Montáž SHZ se musí provádět podle schválené projektové dokumentace. Případné odchylky musí být projednané s odpovědným projektantem a zaznamenány ve stavebním deníku. Rozpory mezi požadavky požárně bezpečnostního řešení a normativními dokumenty musí být řešeny mezi dotčenými stranami, při respektování nedělitelné a nepřenosné odpovědnosti projektanta odpovědného za návrh sprinklerového zařízení.

Průkazem, že je konkrétní SHZ navržené v souladu s návrhovými požadavky, je pouze výsledek inspekční prohlídky provedené nezávislou inspekční organizací. Tyto prohlídky se zaměřují nejen na skutečné provedení instalovaného SHZ, ale i na projektovou dokumentaci včetně hydraulického výpočtu. Bez přejímací inspekční prohlídky by neměla být uvedena do užívání sprinklerová zařízení navrhovaná pro aplikace, kde jde o prioritní zajištění ochrany osob nebo se jedná o složitý návrh, který je spojen s řadou možných pochybení. Jako příklad lze uvést sprinklerová SHZ určená pro ochranu shromažďovacích prostorů nebo vysokoregálových skladů. Pozn.: nutno v této souvislosti uvést, že inspekční prohlídky se v ČR doposud nepodařilo ani v uvedených případech zavést jako mandatorní opatření. Prakticky se provádějí jenom u německých nebo amerických investičních akcí.

V rámci požárně bezpečnostního řešení musí být vyřešená součinnost instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, aby se vyloučilo jejich vzájemné negativní ovlivňování. Vyhláška č. 246 / 2001Sb. [13] stanovuje následující požadavek:

„V případě souběhu dvou a více požárně vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.“

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat součinnosti a integritě mezi:

• ZOKT a sprinklerovým zařízením ESFR;
• kouřovými zábranami a sprinklerovým zařízením ESFR;
• různými druhy sprinklerů instalovaných v chráněném prostoru;
• sprinklerovým zařízením s předstihovou soustavou ovládaných EPS v případech, že hasicí a detekční část je od různých dodavatelů.

K nejčastěji diskutované problematice patří součinnost sprinklerového zařízení ESFR a ZOTK. Jednotlivé relevantní návrhové dokumenty se v úrovni požadavků na tuto problematiku liší. Za jednoznačně zdůvodněné je třeba považovat požadavky v dokumentech FM, které vyplývají z výsledků ohňových zkoušek.

• EN 12845:2015. Obecně nesmí být narušena funkce sprinklerů prouděním pod stropem, které ovlivňuje jejich otevření. U sprinklerů CMSA a ESFR se musí použít ruční spouštění ZOTK.
• NFPA 13:2013. Omezení se týkají ZOTK v případě sprinklerů ESFR a CMSA. Požaduje se ruční spouštění ZOTK s tím, že u přirozeného odvětrání kouře a tepla se připouští klapky s tepelnou pojistkou s otevírací teplotou 140 °C a standardní tepelnou odezvu.
• FM dokumenty. FM prioritně požaduje ZOKT s ručním spouštěním u neskladových i skladových sprinklerů. Respektuje odlišný evropský přístup a připouští i osazení kouřových klapek tepelnými pojistkami s otevírací teplotou 182 °C a standardní tepelnou odezvou. Možné je i umístit pod kouřové klapky se samočinnou aktivací, ve vzdálenosti 1,2 m od sebe, dva sprinklery s rychlou tepelnou odezvou. V každém případě musí být požární klapky ZOKT osvědčené od FM.

Je patrné, že pokud má sprinklerové zařízení být akceptované inspekčním orgánem, musí být v souladu s návrhovými požadavky, ke kterým se ve smlouvě zavázal jeho dodavatel. Kompilace požadavků se nepřipouští.

Obecně platí zásada, podle které se v každém jednotlivém případě doporučuje stanovit prioritu, zda je na straně ochrany osob před toxickými plyny (např. shromažďovací prostory) nebo v ochraně majetku (sklady). Je zřejmé, že pokud je priorita na straně ochrany osob nelze použít skladové sprinklery typu ESFR a při návrhu podle FM ani sprinklery CMSA nebo CMDA. Řešením není ani zpožděné aktivování ZOKT za dobu kratší než 20 min. V ČR je obvyklá praxe nastavit zpoždění v délce několika minut, což je při ochraně skladů podle FM neakceptovatelné.

Po uvedení sprinklerového zařízení do provozu rozhoduje prioritně o jeho trvalé provozuschopnosti a hasicí schopnosti provozovatel, potažmo osoby pověřené zajišťováním údržby, kontrol a oprav instalovaných SHZ, personál obsluhující technologická, skladovací a manipulační zařízení a v neposlední řadě osoby odpovědné za přijetí signálu požární poplach. Ti všichni musí být seznámeni s účelem instalovaného sprinklerového zařízení, jeho funkcí a podmínkami chování při jeho spuštění.

Provozovatel musí určit osobu odpovědnou za provoz sprinklerového zařízení s definovanou odpovědností. Ta, po prokazatelném zaškolení u dodavatele sprinklerového zařízení, zajišťuje v předepsaném rozsahu kontroly, údržbu a opravy instalovaných sprinklerových zařízení, jakož i školení dalších dotčených osob.

Výchozím podkladem pro tyto činnosti jsou u sprinklerových zařízení zejména následující dokumenty:

• vyhl. č. 246/2001 Sb., o požární prevenci ve znění vyhl. č. 221 /2014 Sb. [13];
• ČSN EN 12845;
• návody k obsluze a údržbě na SHZ a použité komponenty;
• další právní předpisy týkající se např. životního prostředí, ochrany zdraví osob, provozování a kontrol tlakových nádob apod.

Citovaná vyhl. MV č. 246/2001Sb., o požární prevenci [13] stanovuje povinnost provádět kontroly provozuschopnosti a to minimálně jednou za rok, pokud výrobce nebo další vyhláškou specifikovaná dokumentace nestanoví lhůty kratší. To může být např. v textilních závodech, zauhlovacích mostech, lakovnách a dalších provozech s vysokou prašností nebo vlhkostí.

Provozuschopnost instalovaného sprinklerového zařízení se prokazuje dokladem o:

• montáži;
• funkční zkoušce;
• koordinační funkční zkoušce (pokud jde o soustavy s předstihovým řízením);
• kontrole provozuschopnosti;
• údržbě a opravách.

Kontrola provozuschopnosti se prokazuje u sprinklerových zařízení, také záznamy v provozní dokumentaci, kterou je např. provozní kniha. Ta je jedním ze zásadních dokumentů dokladujících aktuální stav SHZ pro pracovníky státního požárního dozoru a risk manažery pojišťoven.

ČSN EN 12845:2015 stanovuje obsahovou náplň přejímacích zkoušek, prohlídek a kontrol. Přejímací zkoušky zahrnují:

• potrubní rozvody;
• všechna zařízení;
• zásobování vodou.

Prohlídky a kontroly se provádí týdenní, měsíční, čtvrtletní, roční, tříleté, desetileté a pětadvacetileté.

Provozovatel sprinklerových zařízení by měl uzavřít servisní smlouvu pouze s firmou, která má prokazatelně proškolené zaměstnance u nositele know how. Tím je obvykle dodavatel nebo výrobce dotčeného sprinklerového zařízení. Měla by být držitelem ISO 9000, mít prokazatelné reference pro daný sprinklerového zařízení a referenční instalaci pro účely školení. Pokud provádí opravy, musí mít potřebné náhradní díly. To jsou obecně platné podmínky, aplikované ve většině zemí EU.

Jaké kontroly vyžadují zvláštní pozornost a neměly by být opomíjeny? Jednoduše řečeno žádné. Nicméně zvýšenou pozornost vyžadují:

Kontroly zaměřené na volný výstřik sprinklerů. U všech SHZ by měl být výstřik hasiva volný, bez překážek. Zvlášť citlivé na překážky jsou vodní hasicí zařízení, jelikož voda neteče za roh. K nedostatečnému výstřiku hasiva ze sprinkleru nebo jeho zablokování může dojít v důsledku zanesení prachem, textilními částicemi, barvou, olejovým nánosem z fritéz nebo zakrytím igelitovými pytlíky po malování. Zvýšenou pozornost proto vyžadují lakovny, textilní závody nebo dřevovýroba. Výstřik mohou omezit i dodatečně instalovaná osvětlovací tělesa, podhledy a vzduchotechnická potrubí. To je typické zejména pro obchodní domy a butiky kde s novými nájemci dochází ke změně interiéru.

Kontroly funkce detekčních, monitorovacích a řídících zařízení a signalizace jejich stavů na místo se stálou obsluhou. Podle VdS se při inspekčních prohlídkách zjišťuje značný počet nedostatků v signalizaci provozních stavů požární poplach a porucha a v neadekvátní reakci odpovědných osob. Řada požárních a vodovodních škod vznikla z této příčiny i v ČR.

Kontroly chráněného úseku z hlediska změn majících vliv na funkčnost a hasicí schopnost sprinklerových zařízení. Tyto kontroly se týkají zejména skladů, kde se mění často nájemci a s nimi skladované komodity a způsob skladování. Obdobně je tomu u nájemců obchodních ploch. Odpovídající pozornost je třeba věnovat i změnám stavebního provedení, vytápění a osvětlení. Dodatečně instalované technologie, topidla nebo výkonná osvětlovací tělesa mohou u sprinklerových zařízení způsobit nežádoucí otevření sprinkleru, jelikož původní otevírací teplota sprinkleru je příliš nízká nebo není dodržena bezpečná vzdálenost od možného zdroje tepla. Výsledkem může být nežádoucí vodovodní škoda doprovázená obvykle přerušením činnosti dotčeného subjektu.

Kontroly „starých“ vodních SHZ. V ČR se prakticky neprovádějí. To by mělo být pro provozovatele a pojišťovny varující. Zejména v případě ochrany shromažďovacích prostorů nebo mrazících skladů. Zkušenosti z inspekčních prohlídek prováděných specialisty VdS ukazují, že u 4 % kontrolovaných sprinklerů se vyskytují závažné nedostatky v jejich funkci a otevírací teplotě. U sprinklerových zařízení se vykytovaly neakceptovatelné závady ve 32 % u mokrých soustav a v 33 % u suchých soustav. Je zřejmé, že bez kontrol zaměřených na stav „starých“ instalací je jejich přínos pro ochranu majetku a osob více než problematický. Jednou z příčin koroze je nedostatečný spád potrubí a obecně, nemožnost jeho kompletního odvodnění u suchých soustav.

U sprinklerových zařízení se suchou soustavou se doporučuje provádění těchto kontrol po 12,5 letech a s mokrou soustavou po 25 letech. Pozn.: EN 12845:2015 stanovuje provádění uvedených kontrol po 25 letech, což je s ohledem na pokročilou korozi používaného potrubí s nedostatečnou tloušťkou stěny nerelevantní.

Přejímací zkoušky a uvedení SHZ do provozu

V ČR podle vyhl. č. 246/2001 Sb., o požární prevenci ve znění vyhl. č. 221/2014 Sb. [13], zabezpečuje provedení funkční zkoušky, před uvedením SHZ do provozu, osoba, která provedla montáž sprinklerového zařízení. Obsahovou náplň přejímací zkoušky detailně definuje příslušný návrhový dokument. Pokud jde o hydrostatickou tlakovou zkoušku potrubního rozvodu je provedení této zkoušky spojeno s očekávatelným vznikem vodovodní škody. Proto je třeba zvláštní pozornost věnovat provedení této zkoušky v místech kde je dokončená montáž technologických zařízení, provedeno naskladnění zboží nebo vybavení místnosti zařizovacími předměty. Případy vodovodních škod z důvodu prasklého nebo netěsného potrubí nejsou v ČR ani v zahraničí ojedinělé.

Opravy, rekonstrukce a rozšiřování sprinklerových zařízení

V praxi jsou velmi časté nejčastěji v nákupních centrech. Pro uvedené činnosti lze používat jenom náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce nebo projektové dokumentaci výrobce. Za toho se považuje dodavatel projektové dokumentace, pokud smluvně není stanoveno jinak. Rovněž změny jako je rozšíření sprinklerové instalace nebo výměny komponentů může provádět jenom dodavatel dotčeného zařízení. Pokud u starších sprinklerových zařízení již původní dodavatel neexistuje, postupuje se podle technických podmínek výrobce technicky nebo funkčně srovnatelného druhu zařízení, který má odpovídající odbornou úroveň podloženou referencemi.

Odstavení sprinklerového zařízení z používání po požáru

Před celkovým nebo částečným odstavením sprinklerového zařízení se musí zkontrolovat všechny části objektu, aby se ověřilo, zda někde nejsou známky požáru. V budovách a členitých komplexech kde je provedena ochrana společným sprinklerovým zařízením nebo soustavami, se vyrozumí o zamýšleném uzavření vody všichni uživatelé nebo nájemci.

Provozovatel je podle vyhl. č. 246/2001 Sb., o požární prevenci ve znění vyhl. č. 221/2014 Sb. povinen zřetelně označit sprinklerové zařízení a prostor kde je instalované, že je v nefunkčním stavu. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika PO zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření platná do doby opětovného uvedení sprinklerového zařízení do provozu.

Uvedené zásady platí jak pro plánované odstávky zařízení, tak i případy, že se sprinklerové zařízení stane náhle nefunkční.

Tab. 2 Vybrané technické dokumenty pro navrhování sprinklerových SHZ a sprinklerových DHZ a PHZ

Označení	Název dokumentu
ČSN EN 12845+A2	Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba
VdS CEA 4001	Richtlinien für Sprinkleranlagen
NFPA 13	Standard for the installation of sprinkler systems
FM 2-0	Installation Guidelines for Automatic Sprinklers
ČSN EN 12845 + ČSN 73 0810:2016	Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba Požární bezpečnost staveb – Všeobecné požadavky (tato norma obsahuje požadavky na sprinklerová DHZ a PHZ)
Pozn.: v tabulce nejsou uvedené návrhové dokumenty na sprinklerová zařízení pro ochranu budov pro bydlení a ubytování bytovými sprinklery

Bibliografie

• [1] Rybář P., Sprinklerová zařízení, Edice SPBI SPEKTRUM č. 77, 2011
• [2] Rybář P., Stabilní hasicí zařízení vodní a pěnová, edice PKPO č. 1, 2015
• [3] Rybář P., Stabilní hasicí zařízení plynová, prášková, aerosolová a inertizační, provozuschopnost a hasicí účinnost SHZ, edice PKPO č. 2, 2016
• [4] Rybář P., Sprinklerová hasicí zařízení, Výzbrojna požární ochrany, 1993
• [5] Bryan J. L., Automatic sprinkler and standpipe system, 1990
• [6] W. Klein, J. Böke, Brandschutzanlagen,VdS Schadeverhütung Verlag, 2006
• [7] ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Všeobecné požadavky
• [8] NFPA 13:2016 Standard for the installation of sprinkler systems
• [9] FM 2-0:2014 Installation guidelines for automatic sprinklers
• [10] Firemní dokumentace TYCO, Skanska, Viking, Minimax, Victalulic
• [11] Referáty z konferencí VdS 2010, 2012, 2014
• [12] BASA, Sprinkler Yearbook 2011/12, 2013/2014, 2015/16
• [13] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
• [14] Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhl. č. 268/2011 Sb.