Nové uspořádání orgánu veřejného zdraví dané zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, kterými, podle zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění, jsou Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. § 86 odst. 1 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byly s platností od 1.1.2003 reorganizovány stávající hygienické stanice a v každém kraji byly zřízeny hygienické stanice a zdravotní ústavy. Funkci zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví ČR.

V každém kraji byly takto vytvořeny 2 instituce s vlastním managementem, správou majetku a i vlastním financováním.

Hygienická stanice je organizační složkou státu, tedy organizací rozpočtovou. Jedná se o státní správu v ochraně veřejného zdraví.

Zdravotní ústav (nezaměňovat za Státní zdravotní ústav) je organizací příspěvkovou (příspěvek na provoz jde ze státního rozpočtu a to na činnosti vyžádané hygienickými stanicemi, převážně inspekční měření a další služby v rámci resortu) .

Krajské hygienické stanice - KHS mají svá územní pracoviště - pobočky, resp. detašovaná pracoviště - většinou v místech původních okresních HS (hygienických stanic).

V Praze je sídlo HS hl. m. Prahy Rytířská 12, Praha 1 a dále je zřízeno celkem 6 poboček HS

• Praha centrum, Praha 7, Dukelských hrdinů 11 - pro Prahu 1, 2, 3, 7
• Praha sever, Praha 9, Měšická 646 - pro Prahu 8 a P 9
• Praha jih, Antala Staška 80, Praha 4 - pro Prahu 4
• Praha východ, Jasmínova 37, Praha 10 - pro Prahu 10
• Praha severozápad, Nechanského 1, Praha 6 - pro Prahu 6
• Praha západ, Štefánikova 17, Praha 5 - pro Prahu 5.

Specialisté, např. VZT, hluk apod. mají většinou pracoviště v Rytířské ulici a jsou k dispozici pro jednotlivé pobočky podle potřeby.

Konkrétní údaje pak lze najít na internetových stránkách pod státními institucemi, nebo na adrese: www.hygpraha.cz. Obdobně je tomu i u ostatních Krajských hygienických stanic.

Podobně mají i Krajské zdravotní ústavy - ZÚ po celé republice své pobočky, resp. detašovaná pracoviště. Pro Prahu je zřízen Zdravotní ústav se sídlem v Praze, Jasmínova 37, Praha 10 s detašovanými pracovišti. Konkrétní internetová adresa ZÚ se sídlem v Praze je: www.zupraha.cz; zde lze nalézt informace o poskytovaných službách, včetně spojení. Poskytované služby jednotlivými krajskými zdravotními ústavy se mohou lišit v závislosti na vybavení těchto ústavů technikou, ale i odbornými pracovníky (někdy právě i z důvodu rozdělení odborníků do dvou organizací).

Hlavním posláním správních úřadů - KHS je výkon státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany veřejného zdraví.

Jednotlivé zdravotní ústavy pak především připravují odborné podklady pro rozhodnutí KHS a poskytují služby a poradenství v ochraně veřejného zdraví. Předpokladem dobrého fungování obou složek je pak velmi úzká vzájemná spolupráce.

Náplň práce zdravotních ústavů je vymezena v § 86, odst. 1 zákona, cituji:
"k vyšetřování a měření složek životního prostředí, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k biologickým expozičním testům pro účely výkonu státního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakožto i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví. V hlavní činnosti mohou poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostiku a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie, parazitologie atd.".

Zjednodušeně, jedná se o široké spektrum laboratorní činnosti včetně nejrůznějších měření, vyšetřování, dále i o komplexní služby v ochraně a podpoře veřejného zdraví.

Samostatnou institucí je Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze, který připravuje podklady pro národní zdravotní politiku, pro ochranu zdraví a podporu zdraví, zajišťuje metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví atd. (přesné znění je v odst. 2 § 86 zákona).

Rozdělení původní HS vyšlo z dikce zákona, proto většina zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor přešla do KHS a zaměstnanci poskytující odborné služby v ochraně veřejného zdraví pak jsou začleněni do zdravotních ústavů.

Krajské hygienické stanice mají územní pracoviště celkem ve 14 krajích, v souladu s novým rozdělením republiky na kraje a správní obvody jsou pak ve většině případů dle původních sídel okresních HS - přesně je to uvedeno v příloze 2 k zák. č. 258/2000 Sb.

Obdobně jsou situovaná i sídla jednotlivých Zdravotních ústavů.

Krajským hygienickým stanicím náleží ze zákona

• vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru;
• vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností, stanovených tímto zákonem a k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť;
• rozhodovat na návrh zaměstnavatele ve věcech kategorizace pracovních činností;
• stanovit zaměstnavateli pro výkon rizikových prací minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek;
• plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle stavebního zákona, atd.

Ze zákona (§ 86, odst. 1) jsou zdravotní ústavy zařízení zřízená

• ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva,
• k monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek,
• k vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek a výrobků,
• k vyšetřování biologického materiálu a k provádění testů pro účely výkonu státního dozoru,
• k přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví,
• k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví.

Většina činností prováděných ZÚ jsou činnosti placené - placené služby, další část pak jsou činnosti prováděné na základě žádostí hygienické služby (tato část je pokryta příspěvkem do rozpočtu a objednávky takovýchto služeb jsou přesně ze strany HS specifikované) a další práce pro resort MZ ČR (projekty "Monitoring" ...).

Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze zákona a z podkladů pro rozdělení do r. 2003 jednotné hygienické služby.

PRAKTICKÉ DŮSLEDKY PRO VEŘEJNOST

Co uvedené rozdělení znamená v praxi pro občany - projektanty, dodavatele, investory, provozovatele?

K územnímu řízení, ke stavebnímu povolení, k výrobkům atd. jsou i nadále vydávána stanoviska hygienickou službou. Zpracovaná dokumentace, která má veškeré požadované náležitosti, je podána na místně příslušnou KHS a investor pak k této dokumentaci obdrží stanovisko, nebo rozhodnutí kladné či záporné, případně je řízení přerušeno pro potřebu doplnění předložené dokumentace.

Tento postup je pro předkladatele prakticky stejný jako dosud. Rozdílná je např. ta skutečnost, že podpisové právo není omezeno jen na jednu či dvě osoby - stanovisko nebo rozhodnutí podepisuje pracovník, který danou záležitost řeší.

Odvolacím orgánem je po novém uspořádání přímo Ministerstvo zdravotnictví ČR, ke kterému se proti rozhodnutí lze odvolat prostřednictvím příslušné KHS.

Jiná situace nastává, pokud je třeba záměr nebo projekt projednat před podáním k vydání stanoviska hygienické služby, případně pokud je třeba konzultovat neúplné podání apod. Pak ze zákona tato činnost nenáleží do kompetence hygienické služby, ale právě do náplně práce zdravotních ústavů a jedná se o placenou službu.

Ze zákona nevyplývá povinnost konzultací umístění nebo řešení staveb, profesí, provozu apod. Tato projednávání jsou ponechávána na potřebě a na rozhodnutí jednotlivých osob. Všechny konzultace jsou však placenými službami, z konzultace je zpracován protokol s uvedením nedostatků vzhledem ke stávající legislativě dané zákonem č. 258/2000 Sb. Obdobně je to i s různými typy měření a vyšetření vzorků. Každý má možnost si potřebnou službu (ať už je to vyšetření vody, krve, měření hluku, osvětlení, odběry ovzduší, prachu...) objednat a zaplatit. Tyto služby vykonávají všechny zdravotní ústavy, pokud jsou k tomu vybaveny přístrojovou a odbornou pracovní kapacitou. To znamená, že např. projektant může projednat svůj rozpracovaný projekt v jiném místě než kam místně ke schválení patří projektované zařízení či stavba. Vyšetření vody lze objednat v jiné lokalitě, než je sledovaný zdroj vody atd., ale vše je placená služba.

Pokud však má občan dojem, že v jeho okolí (v místě bydliště, v bytě, na pracovišti atd.) se vyskytují faktory poškozující jeho zdraví, pak se obrátí se žádostí (stížností) na místně příslušnou hygienickou službu a ta, v případě, že potřebuje ke svému stanovisku - rozhodnutí určitý druh měření, odběr vzorků apod., objedná tuto službu u zdravotního ústavu - většinou místně příslušného, případně i některého z jiné oblasti (práce je kryta z příspěvku). Taková objednávka musí být pro HS podle zákona zdravotním ústavem provedena a pro občana je bezplatná. Rozhodnutí plynoucí z výsledků měření či z rozborů pak vydá hygienická služba a ze zákona má občan právo na poskytnutí informací, včetně např. protokolu, ovšem cestou znovu přes hygienickou službu, která měření (odběr) objednala.

Uvedené rozdělení má za sebou do dnešního dne více než rok života. Za tuto dobu lze již z této činnosti vyjádřit některé poznatky, výhody i nedostatky.

Výhody

Došlo k určitému soustředění měřicí techniky a k vytvoření pracovních týmů pro tato měření, konzultace, laboratorní činnosti, poradenství v rámci ZÚ.

Možnost projednání projektů v každém zdravotním ústavu, bez ohledu na místo stavby.

Pravděpodobně ve většině případech se zkrátily termíny pro konzultace.

Projednáním a zapsáním požadavků na konkrétní řešení ze strany ZÚ, které je v souladu s legislativou, lze lépe přesvědčit o správnosti postupu (správnosti řešení) investora, zvláště pak pokud je z jiné země, bez znalosti naší legislativy.

ZÚ může provádět a provádí placené služby v různých oblastech, včetně měření (hluk, osvětlení, mikroklima, ovzduší, prach...), které by byly v minulém uspořádání vyhodnoceny jako střet zájmů.

Nedostatky

Došlo k rozdělení odborných pracovníků potřebných v HS i v ZÚ, takže často se jeví nedostatek odborníků v jedné nebo v druhé organizaci (původně myšlená úspora zaměstnanců se neprojevila). Nesoustředění pracovníků poskytujících konzultace v rámci ZÚ na jednom místě (např. v Praze je část pracovníků na Praze 10, druhá pak na Praze 8).

Ačkoliv ze zákona došlo k převedení konzultací do ZÚ, závěry z konzultací provedených pracovníky ZÚ nejsou závazné pro pracovníky HS! Při konzultaci se pracovník ZÚ zaměří na vyhodnocení řešení v souladu s platnou legislativou (vzhledem ke stavu současné legislativy je i orientace v ní často dosti obtížná). Ovšem pracovníci HS pak při lepší znalosti konkrétní situace v terénu mohou požadovat ještě další určité změny. Jako příklad lze uvést lokalitu, kde je již vysoká hluková zátěž z dříve instalovaných stacionárních zdrojů hluku a nelze tudíž instalovat do této lokality další venkovní chladicí jednotku tak, jak bylo při konzultaci projednáno, nebo v konkrétní lokalitě je řešen výdech ze zařízení nesouvisejícího s konzultovanou stavbou a umístění nového nasávacího otvoru je tudíž v takovém místě nevhodné apod. Ze strany HS by nemělo však docházet k novým požadavkům zásadního charakteru a všechny požadavky by pak měly být zdůvodněny legislativně.

Správný chod nového uspořádání je závislý na spolupráci obou organizací, často však v praxi právě tato spolupráce není právě ideální, někdy je to i naopak.

Informace

Závěrem bych chtěla znovu zdůraznit, že veškeré informace související s rozdělením orgánů ochrany veřejného zdraví jsou uvedeny na internetových stránkách, doporučuji cestu např. přes Seznam, dále instituce a úřady a pak zdravotní instituce. Pak již volíte hygienické stanice, nebo zdravotní ústavy, zde lze najít i sídla a spojení na jednotlivé HS a ZÚ v celé republice, včetně nabídky jejich služeb a další, momentálně aktuální záležitosti.

Spojení na autorku: tel.: 286 591 546, e-mail: olga.mikulova@zupraha.cz

Použité zdroje:
[1] Zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění pozdějších změn a novel.
[2] Informace MZ ČR k činnosti ZÚ a HS.