Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Česká asociace hydrogeologů připomínkovala novelu vodního zákona

Datum: 18.2.2019  |  Autor: RNDr. Petr Čížek, Česká asociace hydrogeologů (ČAH), Vlastimil Růžička, redakce

Letité spory jsou často u studní, které provádějí na počkání bez stavebního povolení a bez účasti geologa mnozí vrtaři. Česká asociace hydrogeologů (ČAH) připomínkuje připravovanou novelu vodního zákona zaměřenou na boj proti suchu.


© Fotolia.com

Valná hromada a odklad připomínek

V listopadu minulého roku vystoupil na semináři konaném před zahájením valné hromady České asociace hydrogeologů z.s. (dále ČAH) předseda etické komise RNDr. Svatopluk Šeda. Ve svém vystoupení upozornil, že nemůže pro členy ČAH vypracovat metodiku k nové povinnosti, kterou jim ukládá poslední novela vodního zákona přijatá v květnu a rozeslaná 15. června 2018. Od 1. ledna 2019 vzniká vložením písmene i) do odstavce 1 § 17 povinnost žádat vodoprávní úřad o souhlas se všemi průzkumnými díly, jež mají být následně použity jako studny nebo jako vrty tepelných čerpadel země-voda. Avšak nová dokladová vyhláška č. 183/2018 Sb., která od 1. září nahradila starou vyhlášku z roku 2001, žádost o takový souhlas nezmiňuje. Doktor Šeda upozornil na nebezpečí, že od 1. ledna 2019 již nebude možné začít hloubit nové průzkumné vrty pro studny, a navíc kvůli dalším novelizovaným zněním vodního i stavebního zákona nebude též možné administrativně připravit většinu plánovaných rekonstrukcí vodárenských zdrojů. Diskutující se shodli na tom, že květnová novela vodního zákona zákonem č. 113/2018 Sb. zřejmě šlápla vedle.


Ačkoli měla zřejmě v úmyslu zabránit téměř masovému nekvalifikovanému vrtání studní vydávaných za průzkumné vrty, odstranila jim ve skutečnosti z trhu legální konkurenci. Změna při stažení původního návrhu novely a jeho nahrazení vládní novelou způsobila i další závažný problém. Bez jakékoliv zmínky o geologickém zákoně č. 62/1988 Sb. změnila jeho základní ustanovení. Mechanickým zabudováním evropské směrnice do odstavce 5 v §17 vodního zákona zcela podřídila posudky osob s osvědčením o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce subjektivnímu dojmu úředníků, kteří tuto kvalifikaci nemají,“ poznamenal RNDr. Petr Čížek.

Na návrh Petra Čížka a Zdeňka Vacka založila valná hromada ČAH odbornou skupinu, jejíž vedení doplnil na žádost obou výše jmenovaných ještě Svatopluk Šeda. „Úkolem Odborné skupiny je seznámit širokou veřejnost s tím, že Česká asociace hydrogeologů existuje a posoudit, projednat a připomínkovat kvalifikovanými lidmi z praxe dopady změn navržených novel vodního zákona na podzemní vody. Je nutné dát podnět i k nápravě některých již existujících ustanovení. Zejména těch, které přímo ohrožují podzemní vody a těch, které jsou v rozporu se zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a dále těch, které nyní od 1. ledna 2019 ještě více zkomplikovaly všechna vodoprávní řízení, souvisící nejen s podzemní, ale i s povrchovou vodou,“ říká Petr Čížek.

Vedení odborné skupiny ihned požádalo o zařazení České asociace hydrogeologů mezi připomínková místa při projednávání novelizací vodního zákona. Oddělení vnitřní legislativy Ministerstva zemědělství ČR žádost akceptovalo a souhlasilo i se žádostí o čtrnáctidenní odklad podání připomínek. Termín se nakonec podařilo splnit.

Žádost o souhlas s průzkumnými vrty

Petr Čížek dále upozorňuje, že neexistence samostatné žádosti o souhlas s průzkumnými díly, jež mají být následně použity jako studny nebo jako vrty tepelných čerpadel země-voda ve vyhlášce č. 183/2018 Sb., způsobuje, že se od 1. 9. 2018 zahajování nových průzkumných vrtů pro studny prakticky zastavilo. K žádosti o souhlas podle § 17 odst. 1 v Příloze č. 11 k vodoprávní vyhlášce č. 183/2018 Sb., která je sestavena pro úplně jiné činnosti než jsou průzkumné vrty, se musí vždycky přiložit stanovisko správce povodí. Správy povodí se dříve vůbec nevyjadřovaly k domovním studním. Nyní jsou zavaleny tolika žádostmi o stanoviska, že je nestačí v rozumné době vyřizovat.

Na 80 % území ČR se na funkční vrtanou studnu neohrožující okolí nedá udělat projektová dokumentace bez průzkumného vrtu, protože po jejím potvrzení vodoprávním úřadem by podle ní musela stavební firma závazně postupovat.
Na většině našeho území jsou tvrdé skalní horniny s puklinovou propustností, kde není možné stanovit potřebnou hloubku, výstroj a pracovní režim funkční vrtané studny neohrožující okolí bez poznatků získaných přímo při hloubení průzkumného jímacího vrtu. Pokud nebude průzkumný vrt proveden a pokud nebude jeho vliv na okolí ověřen a případně i omezen výsledky dostatečně dlouhé čerpací zkoušky, budou sousedské spory o to, zda nová vrtaná studna poškodí nebo nepoškodí nějakou jinou studnu, jenom tvrzením proti tvrzení. Mohou se táhnout léta. Už nyní se to často děje u studní, které provádějí na počkání bez stavebního povolení a bez účasti geologa mnozí vrtaři. Aby předběhli konkurenci, označují je za průzkumné vrty a často je vrtají až do hloubek, na které vůbec nemají oprávnění. Dodatečně jim na ně vypracovávají dokumentace pro umístění a stavební povolení studní spolupracující vlastníci kulatých razítek, kteří to místo často ani neviděli.

Podle geologických předpisů jsou průzkumné vrty technickou prací geologického průzkumu, který musí řídit od úvodní administrativy přes projektování, provádění a vyhodnocení až po odevzdání závěrečné zprávy do Geofondu konkrétní fyzická osoba, tzv. odpovědný řešitel, který za jeho výkon také odpovídá. Toto legální vrtání průzkumných vrtů pro studny se nyní úplně zastavilo.
Nesmějí se zahájit ani vrty, které byly již loni úplně administrativně vyřízeny, ale z nedostatku kapacity se je nepodařilo do konce roku začít. Jediné, co smějí vrtné firmy začít, jsou vrtané studny, na které je vydáno platné stavební povolení. Podle stavebního zákona by ale většina z nich měla v určité fázi hloubení přerušit práce a požádat o povolení změny projektu před ukončením stavby, protože pokud nejímají vodu z nějakého údolního náplavu veliké řeky, tak je jejich hloubka i konstrukce určitě takzvaně vycucána z prstu. Jenže při vrtání do porušené horniny (a z kompaktní skály neteče voda) je důležitá rychlost. Mohly by spadnout. Zkrátka předpis, který měl na přání ombudsmana vyřadit ze hry vrtaře hloubící na černo vrtané studny, vyřadil ze hry firmy, které si nejen kvůli pokutám, ale i kvůli své pověsti, nemohou dovolit na černo vrtat.
Lidé z ministerstev a z některých vodoprávních úřadů nám navrhují, abychom místo o souhlas s průzkumnými vrty požádali o vydání společného povolení studny ve společném řízení. To by ale vůbec nic nevyřešilo. Takové řízení potrvá několik měsíců, pro řešení námitek sousedů nebudeme mít argumenty, a aby nebylo správní řízení hned po zahájení přerušeno a mohlo skutečně začít, musí se i v tomto případě, tentokrát podle Přílohy č. 6 ke stavební vyhlášce č. 503/2006 Sb., připojit k žádosti Stanovisko správce povodí, s výjimkou případů, kdy se žádost o společné povolení týká přeložky vodovodů nebo kanalizací.
Pokud chce zákonodárce skutečně chránit podzemní vody před falešnými projevy sucha, při kterých vysychání studní nezpůsobuje nedostatek srážek, ale nepřetržitý únik mělčí podzemní vody do podloží špatně utěsněnými nebo vůbec netěsněnými vrty, tak je zvolený způsob zbytečně složitý. Stačilo by, aby vodoprávní úřad v řízení o udělení souhlasu s průzkumným vrtem žadateli uložil, aby mu předložil vyjádření a evidenční list geologického průzkumu, oboje podepsané ne jakoukoliv, ale tou odborně způsobilou osobou, která bude geologický průzkum řídit a bude za jeho výkon odpovídat. Pouze taková osoba musí podle § 3 odst. 5 vyhlášky č. 282/2004 Sb. podepsat za oprávněnou geologickou firmu evidenční list geologických prací.
Podle platných geologických předpisů ani objednavatel geologických prací [§ 2 písm. a) vyhl. č. 69/2004 Sb.] ani provozovatel technických (vrtných) prací, vykonávaných subdodavatelsky pro oprávněnou organizaci provádějící geologický průzkum [§ 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 369/2004 Sb.], nemohou žádat o souhlas ke geologickým pracím, prováděným se zásahem do pozemku, protože podle § 3 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. „nesplňují podmínky stanovené předpisy“. Nemají totiž živnostenský list na geologické práce vázaný na fyzickou osobu, která bude tyto geologické práce od projektování až do odevzdání závěrečné zprávy řídit a která bude za jejich výkon podle geologického zákona a tedy i podle nového občanského zákoníku, odpovědná.
Dnes se stává, že je evidenční list geologických prací podepsán vrtařem, nebo i někým úplně jiným, kdo pro toho, kdo si objednal vrtanou studnu, nebo vrt tepelného čerpadla, jenom vyřizuje papíry. Také se stává, že vyjádření odborně způsobilé osoby podepíše a orazítkuje svým kulatým razítkem někdo, kdo už potom s vrtem nemá nikdy nic společného. Často se vrt, naceněný podle podmínek, které byly v posudku stanoveny tak, aby mohl být trvale funkční, a přitom nezpůsobil v okolí škodu, zdá investorovi příliš drahý
“, konstatuje Petr Čížek a upozorňuje, že se ani zdaleka nejedná o jediný nedostatek.

Novelizovaný vodní zákon

Předmětem kritiky je například i nové znění § 17 odst. 5, protože změnilo prostřednictvím novelizovaného ustanovení § 23a odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb. a přes § 22 zákona č. 62/1988 Sb. jedno ze základních ustanovení geologického zákona, aniž by se důvodová zpráva schválené novely o geologickém zákoně vůbec zmínila. Podle § 3 odst. 1 písm. c) geologického zákona geologické práce, jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů státní správy, jsou oprávněny provádět pouze organizace, u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilost geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat, tzv. „odpovědný řešitel geologických prací“. Od 1. ledna 2019 ale vodní zákon nařizuje, že musí vodoprávní úředníci posoudit, zda průzkumný vrt, který vyprojektovala osoba s osvědčením odborné způsobilosti, vydaným na základě vysokoškolského vzdělání v hydrogeologii, nejméně tříleté praxe a složení zkoušek před komisí, nezpůsobí zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Pokud dojdou k závěru, že ano, musí žadateli uložit usnesením povinnost, požádat pro následné uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8., že žadatel smí tento vodní útvar poškodit. I kdyby takový úmysl nezakazovala geologická vyhláška č. 369/2004 Sb. v § 14 odst. 2 písm. c) , tak podle vodního zákona nejde takovou výjimku udělit na provedení průzkumného vrtu. Od 1. ledna 2019 § 23a odst. 8 vodního zákona stanoví, že udělení této výjimky je možné pouze při současném splnění těchto podmínek:

  1. jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru,
  2. důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
  3. důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
  4. prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.

Je zřejmé, že tyto podmínky byly stanoveny pro zcela jiné činnosti, než jsou průzkumné geologické vrty, a že je geologické průzkumné vrty už ze své podstaty nemohou splnit. Odborná skupina ČAH tedy navrhla rozdělit v § 17 odstavec 5 na 2 části, a) a b). Odborná skupina České asociace hydrogeologů navrhuje, aby se podle písmene a) postupovalo při všech řízeních, ke kterým se přikládá vyjádření osob, které jsou odborně způsobilé projektovat, provádět a vyhodnocovat hydrogeologické práce (tzv. osoby s odbornou způsobilostí). Ve všech ostatních řízeních by se postupovalo podle písmene b), tj. v souladu se současnou úpravou.

Odborná skupina ČAH navrhuje toto znění písmene a):

  1. Vodoprávní úřad při důvodných pochybnostech, zda provedením záměru podle odst.1 g) nebo i) nedojde ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, žadateli uloží opatření expertního posouzení jako nezávislým odborníkem Českou geologickou službou, která si může v případě potřeby vyžádat posudek báňského znalce a odborníků z řad profesních geologických či jiných organizací a vysokých škol; při negativním výsledku posouzení vodoprávní úřad žádost zamítne.

Změna § 17 odstavec 5, kterou navrhla provést Odborná skupina zřízená Českou asociací hydrogeologů z.s. v současném znění vodního zákona, vychází z ustanovení § 6 odst. 3 geologického zákona:

Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu odloží.

Pokud by vodoprávní úřady tuto možnost využívaly, velmi brzy by to ukončilo všechna vleklá vodoprávní řízení, ve kterých se někdy i po celá léta přebíjejí protikladné znalecké posudky. Bývaly by mohly odpadnout dokonce i spory o kompetence povolovat vodní díla společným povolením při projednávání poslední velké změny stavebního zákona. Umožnilo by to okamžitě vyřadit z vodoprávního řízení všechna pochybná tvrzení, za které by jistě vyletěl i student od zkoušky. To, že vodoprávní úřady tuto možnost nevyužívají ani při odvolacích řízeních, je způsobeno tím, že o ní nevědí. Ani vodní ani stavební zákon se o této 18 let staré možnosti nezmiňuje a není zmiňována ani na školeních úředníků vodoprávních a stavebních úřadů,“ konstatuje na závěr RNDr. Petr Čížek.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.2.2019
Autor: RNDr. Petr Čížek, Česká asociace hydrogeologů (ČAH)   všechny články autoraVlastimil Růžička, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2019

technická podpora výrobců

Partneři - Voda, kanalizace