Efektivnější postup pro ČOV
Vědci ze společnosti Siemens vyvinuli nový postup, jak směs z čističek dostatečně vysušit.Ve srovnání se slunečním vysoušením je výrazně rychlejší, oproti umělému zahřívání je zase využití mikrobů zhruba o 30 % levnější. Efektivita metody spočívá především v nízkých nárocích na energii.
Přemýšleli jste někdy, co se stává se vší vodou, kterou denně použijeme
a následně pošleme do odpadu?
Rozhodně jí není malé množství. V České
republice průměrně spotřebuje každý obyvatel za jeden den přes sto litrů
vody, v USA je to dokonce trojnásobek (naproti tomu v Ugandě si musí každý
člověk průměrně vystačit se sto litry životodárné tekutiny až čtrnáct dní).
Dnes už naštěstí míří převážná část kanalizační vody – v ČR je to zhruba
95 % – do čistíren odpadních vod a může tak být znovu použita.
Co ale s odfiltrovaným odpadem, který čistička kromě čisté vody produkuje?
FOTO:Siemens, BiGSTOCK
Do kanálu se logicky spláchnout
nemůže, musí se tedy zpracovat
jinak. A v dnešní době, kdy má
všechno svou cenu, není výjimkou ani odpad z čističek. Ačkoliv bychom
něco nevábnějšího hledali asi jen obtížně, i tato směs má svoje využití, například jako hnojivo. Než se však může rozprášit po polích, musí se původně velmi řídká hmota nejdříve vysušit. Nejjednodušší metodou je prosté vyždímání: v lisu lze získat o něco hustší směs, s přibližně 20 % pevného podílu. V některých
zemích je tato úprava pro hnojení dostatečná, v jiných je však legislativou stanoveno minimální množství pevného
podílu na 60 %. Směs se tedy musí dále
vysoušet.
Jednou z nejpoužívanějších metod je
prosté zahřívání. Tímto způsobem lze
směs relativně rychle zbavit požadovaného množství vody, ovšem za cenu vysokých nákladů na spotřebovanou energii. Druhou možností je vysoušení sluncem. To je na jednu stranu levné, na
stranu druhou však proces trvá až dva
měsíce. Vědci ze společnosti Siemens proto vyvinuli nový postup, jak směs
z čističek dostatečně vysušit.
Mikrobi a teplo
FOTO:Siemens, BiGSTOCK
Proces označovaný jako mechanickobiologické vysoušení se na spektru využití bioodpadu nachází zhruba mezi vysoušením a kompostováním. Stejně jako
při kompostování odvádějí většinu práce
mikrobi, kteří složité organické živiny ve směsi rozkládají na jednodušší sloučeni
ny. Kromě toho ale také generují poměrně velké množství tepla, které
má hned dvojí účinek.
V první řadě vede
k zahubení patogenních organismů, což
je žádoucí jak v případě kompostování, tak vysoušení. V druhé řadě pak způsobuje odpařování vody. Pro kompost to
není zcela to pravé a pro udržení optimální vlhkosti se musí zavlažovat, oproti
tomu při vysoušení je právě teplo vyráběné mikroby hnacím motorem celého
procesu.
Odpad lze využít
Teplota, které směs při vysoušení dosahuje, se pohybuje kolem 55 °C, což je dostačující pro vysušení 45 % vody během
22 dní. Z původních jen zhruba 20 %
pevných látek, jež směs obsahuje např. po lisování, tak dokážou mikrobi vytvořit hmotu s 65 % pevného podílu pouze
svými rozkladnými procesy a během tří
týdnů. Teplota zároveň bezpečně hubí
patogeny. Takto zpracovaná hmota pak
nachází využití zejména jako hnojivo či
palivo, popřípadě může být svážena na
skládky.
Efektivita a ekologie
FOTO:Siemens, BiGSTOCK
Hlavním přínosem nové metody je kombinace výhod obou klasických vysoušecích postupů. Ve srovnání se slunečním vysoušením je výrazně rychlejší, oproti umělému zahřívání je zase využití mikrobů zhruba o 30 % levnější. Efektivita metody spočívá především v nízkých nárocích na energii, která je při vysoušení potřeba prakticky jen na promíchávání a okysličování směsi. To je nutné pro udržení rozkladných dějů, probíhajících za aerobních podmínek. Nezanedbatelný ovšem není ani ekologický aspekt projektu. Nejenže je při mikrobiálním vysoušení spotřebováno méně energie, která činí technologii přístupnější i pro chudší oblasti, ale zároveň dochází k čistě přírodní recyklaci odpadu na dále zužitkovatelné a užitečné produkty.
Od teorie k praxi
Celý proces byl poprvé otestován v kompostárně v americkém New Hampshiru, kde vysoušení bez problémů probíhalo i při okolních teplotách klesajících až k –10 °C. Technologie pak byla použita i v čínské továrně v Šenjangu, která je koncipována na zpracování 1 000 tun odpadní vody denně. Jde tedy o největší podnik zpracovávající odpadní kal bez umělého vyhřívání.
Systémy automatizovaného řízení budov, systémy řízení energetických systémů, systémy řízení kotelen a předávacích stanic CZT. Přístroje pro měřicí a regulační techniku, integrované systémy budov, konzultace, projekty, software, dodávky na klíč, projekty ...
