Nový manuál pro obce k přívalovým dešťům, stavbám a erozi půdy

Přívalové deště a bouřky s sebou obvykle přinášejí splachy ornice, bahno na komunikacích či zatopená prostranství v centrech měst a obcí. Tyto jevy bývají nejčastěji důsledkem kombinace klimatických změn, zhutnělé či nechráněné půdy a narušené schopnosti krajiny zadržovat vodu. Těmto nežádoucím stavům lze předcházet vhodně zvolenými krajinotvornými opatřeními, protierozní ochranou i pozemkovými a stavebními úpravami. Manuál by měl zástupcům měst a obcí pomoci v krizových situacích i při plánování dlouhodobých řešení. Stát prostřednictvím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) nabízí obcím komplexní službu, jak řešit nejenom prevenci povodní či erozi půdy.

Foto: Galerie soutěže Žít krajinou a Adapterra Awards, MZe ČR, SPÚ a ČMKPÚ

Příklady z praxe a přehledy možností

„Stát nemůže nechat starosty a obce na holičkách ve chvílích, kdy se do návsí, dvorů a dalších míst valí voda a bahno z polí. Tento manuál je důkazem, že umíme nabídnout nejen rychlou pomoc, ale také konkrétní nástroje, jak podobným komplikacím nebo dokonce pohromám v budoucnu čelit. Naší ambicí je, aby krajina nebyla zdrojem škod, ale přirozenou ochranou. A to dokážeme jen tehdy, když budou mít obce vedle sebe spolehlivého partnera v podobě státu, který jedná včas a s respektem k místní zkušenosti,“ podotýká ministr zemědělství Marek Výborný a ukazuje, co vše v manuálu obce najdou.

Manuál je přehledný a jednoduchý. Obce v něm najdou informace, jak funguje systém monitoringu eroze zemědělské půdy v praxi, jak a kam nahlásit erozní událost, jakou pomoc lze nabídnout z hlediska pozemkových úprav a jak jednoduše požádat o jejich zahájení, jaké krajinné prvky pomáhají zadržet vodu, chránit půdu před splachem a zmírnit dopady přívalových srážek či lokálních povodní. A v neposlední řadě, na koho se obrátit, pokud obec potřebuje odbornou radu a komplexní řešení protierozní a protipovodňové ochrany obce.

„Cílem manuálu je nabídnout opravdu ucelený a srozumitelný přehled možností pro okamžitou reakci a strategické řešení. Materiál vychází z reálných zkušeností z praxe a reflektuje časté situace, s nimiž se obce v posledních letech potýkají. Zároveň upozorňuje na možnosti, jak zvýšit odolnost krajiny a snížit riziko opakování těchto jevů do budoucna na základě funkčních opatření, která se osvědčila v praxi,“ dodává ministr.

Foto: Galerie soutěže Žít krajinou a Adapterra Awards, MZe ČR, SPÚ a ČMKPÚ

Hledejme kvalitní řešení a učme se od sousedů

Státní pozemkový úřad ČR (SPÚ) dále na tiskové konferenci představil možnosti prevence prostřednictvím pozemkových úprav, protierozních opatření nebo přírodě blízkých řešení v krajině. Upozornil, že v případě zjištění erozní události je třeba se obrátit na místně příslušnou pobočku SPÚ, případně přímo na pověřeného pracovníka SPÚ. Pověřený pracovník následně provede terénní rekognoskaci a zjištěné informace zanese prostřednictvím webového portálu Monitoring eroze zemědělské půdy do databáze. SPÚ má evidenční roli a předává podklady dalším institucím k rozhodování (MZe, SZIF, ORP), které mohou provést opatření podle vyhlášky č. 240/2021 Sb. či zpřísnit pravidla hospodaření v rámci dotací.

„Všechny události jsou ročně vyhodnocovány a publikovány a dále využívány jako podklady pro úpravy legislativy, realizaci pozemkových úprav či jiná rozhodování státní správy. V rámci pozemkových úprav jsou navrhována a realizována opatření ve veřejném zájmu. Stát SPÚ hradí veškeré náklady na projektování i realizaci prioritních opatření. Realizovaná opatření jsou následně bezúplatně převedena do vlastnictví obce. SPÚ hradí každému vlastníkovi vytyčení nově navržených pozemků. Pozemkové úpravy se řídí především zákonem č. 139/2002 Sb.,“ upřesňují zástupci SPÚ a nabízejí též inspirativní a zajímavé projekty v rámci soutěží.

Foto: Galerie soutěže Žít krajinou a Adapterra Awards, MZe ČR, SPÚ a ČMKPÚ

Přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Soutěž Žít krajinou pořádá SPÚ ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy (ČMKPÚ). Hlavním cílem je seznámit nejširší odbornou i laickou veřejnost s inspirativními a zajímavými projekty, které reagují na současné problémy krajiny a chtějí ocenit práci těch, kteří se podílejí na koncepčním rozvoji venkovského prostoru.

„Účelem je vyzdvihnout spoluúčast obcí na celém procesu pozemkových úprav od zahájení řízení až po realizaci společných zařízení, dále ocenit kvalitně odvedenou společnou práci krajských pozemkových úřadů a jejich poboček, projektantů i dodavatelů a přispět tak ke zvýšení jejich prestiže v oboru pozemkových úprav a v neposlední řadě rovněž podpořit a motivovat mladou nastupující generaci k zapojení do činnosti v ochraně a tvorbě krajiny. Soutěž podporuje projekty, které svým charakterem splňují požadavky na komplexní řešení krajiny nebo její části. V pozemkových úpravách představuje pojem společné zařízení například vodní nádrže, poldry, protierozní meze, zatravněné průlehy, větrolamy, vysázené prvky zeleně nebo polní cesty,“ vysvětlují organizátoři soutěže a dodávají, že velkého úspěchu dosáhla aktuálně například pobočka Rakovník SPÚ, když v soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2025 získala realizace „Soubor staveb v k. ú. Kněževes u Rakovníka“ Cenu za přínos pro životní prostředí. Ocenění bylo předáno 11. září 2025 na slavnostním vyhlášení 12. ročníku soutěže v Městském divadle ve Slaném.

Dalším dobrým příkladem je soutěž Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s Integra Consult. Soutěž vznikla v roce 2019 v návazností na akci s názvem Adaptační opatření roku a dále se více zaměřila na příklady adaptace na změnu klimatu. V současné době přináší kromě inspirace i diskusi o tom, jak se na klimatickou změnu připravit. V popředí stojí projekty, které významně přispívají k adaptaci na změnu klimatu v české krajině, v obcích a městech. Zvláštní důraz se v letošním roce klade na opatření, která zlepšují stav krajiny a chrání životy i majetek před povodněmi. Vybírá se i vítěz ve speciální kategorii Opatření proti povodním. Inspirací jsou také zahraniční, zejména rakouské, projekty. Příkladem může být protipovodňová retenční nádrž Krems-Au, která se nachází na území obcí Nußbach a Wartberg an der Krems zasazených do rozlehlého údolí řeky Krems. Nádrž má pomoci chránit sídla podél řeky před stoletou vodou. Opatření je důležitým nástrojem adaptace na změnu klimatu. Kromě protipovodňové ochrany byla při realizaci věnována pozornost také renaturaci řeky Krems v této oblasti.

Literatura a zdroje:

1. Nový manuál pro obce k přívalovým dešťům a erozi půdy. Dostupný z mze.gov.cz/public/portal/mze/-a78648---nixQvhlk/manual-pro-starostky-a-starosty-kdyz-se-vali-voda-z-poli?_linka=a670644
2. Monitoring eroze zemědělské půdy. Dostupný z me.vumop.cz/app
3. Soutěž Žít krajinou (SPÚ, ČMKPÚ). Dostupné z soutezzk.spucr.cz
4. Soutež Adapterra Awards (Nadace Partnerství, Integra Consult). Dostupné z www.adapterraawards.cz