Co je Česká asociace hydrogeologů

Česká asociace hydrogeologů, z.s., zkráceně ČAH, je profesní organizací s nepovinným členstvím. V současné době sdružuje zhruba polovinu osob s osvědčením odborné způsobilosti v oboru hydrogeologie. V rámci svých omezených prostředků vypracovává Metodické pokyny k řešení různých hydrogeologických problémů a postupů, jež vyplývají z používání nových technologií a z neustálých legislativních změn. Česká asociace hydrogeologů koordinuje svoji činnost s profesními asociacemi ostatních oborů užité geologie v České republice. Je s nimi sdružena v Unii geologických asociací a má ve svých stanovách, že je připravena s nimi spolupracovat na vzniku jednotné Geologické komory ČR.

Hydrogeologie je hraniční obor mezi přírodními a technickými vědami. Získává poznatky o procesech tvorby a výskytu zdrojů podzemních vod a používá je pro účely jejich optimalizace a ochrany. Opírá se přitom o poznatky geologických věd a věd přírodních, především matematiky, fyziky a chemie.

Funkci užité geologie v národním hospodářství nelze ničím nahradit

Zrodila se ze skromných počátků ve 30. letech minulého století, kdy velcí investoři, např. Baťa, a následně i radní velkých měst, zjistili, že se jim vyplatí přizpůsobit stavební záměry geologickým podmínkám, zdrojům podzemní vody a základové půdě a nikoli obráceně. Při poválečné obnově a následném budování velkých průmyslových celků uvažovali zástupci nového vedení státu podobně. Přestože vůdčím geologům z období první republiky vůbec nedůvěřovali, nezbylo nic jiného, než poskytnout jim nějaké možnosti a prostředky. Československá užitá geologie se tak postupně dostala až na špičkovou světovou úroveň. Po úmrtí otců zakladatelů a po společenských změnách pod záminkou ochrany životního prostředí geologie ale opět upadala a následně byla zcela vytlačena. Vyřazení geologů z rozhodovacích fází územních plánů a stavebních záměrů ovšem nic neušetřilo a vůbec nic neurychlilo. Tam, kde jsou geologické průzkumy a základní profesní principy kvůli úsporám a osobním zájmům nedoceněny, nebo záměrně opominuty, vznikají obrovské škody (aktuálně například zvlněné dálnice). Z oboru hydrogeologie vzpomeňme také na ztracené prameny v Kuksu, vysychající nebo zamořené studny, anebo naopak pozemky zaplavené umělým vsakováním srážek prováděném v takovém množství, že je země vůbec nedokáže převést. Nedostatečná znalost podzemní vody se podepsala i na sesuvu přes dálnici u Lovosic a na většině dalších poruch staveb.