Zima končí, zase jsme zasněžovali
Zasněžování technickým sněhem je výrazným zásahem do vodního režimu krajiny. Na 1 ha sjezdovky potřebujeme asi 1 milion litrů vody. A pokud je zima jako v letošním roce, zasněžuje se opakovaně.
"Potřebujeme na 1 ha sjezdovky asi 1 milion litrů vody, tj. pro Krkonoše 500 milionů litrů vody/rok, tj stejně jako město Vrchlabí, pokud budeme počítat 120 l/os. a den", řekl pro pořad Nedej se České televize p. Jiří Flousek z Krnap.
"Důležitý je vliv nejen na vodní režim, ale i na rostliny. Sníh z dešťové vody je z vody v podstatě destilované, umělý sníh je z vody povrchové, tj. mineralizované", řekl Josef K. Fuksa z VÚ vodohospodářského TGM a pokračoval o vlivu na živé organismy.
Pokud se voda odebírá z velkých říčních toků Vltava, Labe, problém nemusí být viditelný, ale pokud odebíráme vody z Jizery, tak to v zimních měsících dělá cca 1/10 průtoku. Na menších tocích to může být zcela zásadní problém pro živočichy. Pokud budeme odebírat třeba polovinu průtoku, tok zcela jinak promrzá. A vymrznutí je pro ekosystém horší než vyschnutí. Problém je i umělé prodloužení zimy. Postupně vymizí druhy, které květou časně z jara. Vliv se ukazuje až po 10 - 15 letech.
Ilustrační obrázek, foto Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce
Za vyšších teplot se do vody přidávají aditiva, ta umožňují zasněžovat již při teplotách -1,5 °C. V rámci národních parků ale nejsou povolena. Například KRNAP ale není vybaven na kontrolu. Aditiva pro výrobu umělého sněhu nejsou na žádném seznamu zakázaných látek, ale jejich dlouhodobý vliv na ekosystém je otázkou. Příbalové letáky rozhodně neuklidní.
Voda by se měla měřit, víme kolik která sjezdovka smí odebrat na hektar/rok a maxima za den a hodinu. Realita je taková, že areály se v případě možnosti snaží vysněžit co nejrychleji. Ne vše se vrátí do toku, cca 1/3 mizí z krajiny, protože se vypařila. A až 3 týdny po ukončení provozu sjezdovky sníh taje a vrací se do toků.
