Vsakovací zařízení povrchové a podzemní

Primárním faktorem pro možnost vsakování je absence jílovitého podloží. Funkční vsakovací objekt zastupují štěrkem vyplněná jáma, vsakovací zářez, drenáž se štěrkovými žebry, vsakovací tunel apod. Dešťovou vodu odtékající ze zpevněných povrchů a střech obytných budov lze do podloží svádět za pomoci průlehů, šachet a rýh.
Opora v legislativě dává prostor realizaci ve využívání dešťových vod k vsakování do půdních profilů a tato skutečnost může zároveň posílit kvantitativně a kvalitativně podzemní vody, kterých je v současné době nedostatek.

Vsakovací zařízení povrchové je nejvíce přirozené.
Je vhodné pro vsakování vod, které jsou nejméně znečištěné, tj. dešťová voda bez znečištění např. mědí, zinkem nebo dalšími kovy či organickými látkami. K částečné filtraci a zachycování nečistot dochází v horní vrstvě. Nejvhodnější vsakování je přes zapojený travní porost s propustným zemním profilem. Musíme zde dávat pozor, aby nedocházelo u tohoto typu vsakování k erozi.

Podzemní vsakovací zařízení jsou vytvořena pomocí štěrku, bloků, skruží. Žádoucí je možnost kontroly a proplachování systému. Bloková zařízení jsou nejčastěji vyrobena z plastu. Plastové prvky mohou být vyrobeny i do jiného tvaru než kvádry, například do klenbového tvaru. Vsakovací šachta je tvořena ze skruží a jedná se o svislý prvek. Voda se vsakuje ve spodní části šachty.

• 5 m od obytných budov, které nejsou vodotesně izolované
• 2 m od obytných budov, které jsou vodotesně izolované
• 3 m od lokálních vegetačných míst (stromy, keře atd.)
• 2 m od hranice pozemku, veřejné komunikace a pod.
• 1,5 m od plynovodů a vodovodů
• 0,8 m od elektrického vedení
• 0,5 m od telekomunikačního vedení
• 1 m odstup od hladiny spodní vody