Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) - legislativa

Co by měl vědět stavebník, než se rozhodne pro realizaci
Datum: 27.6.2011  |  Autor: Ing. Petr Polák  |  Recenzent: PhDr. Michaela Míkovcová, Ekocentrum PALETA

Z legislativního hlediska mohou být zařazení KČOV různé, a to zejména podle toho, zda jimi procházející vody jsou: následně využívány jako užitkové, nebo jsou vypouštěny do vodního toku či kanalizace1. Vždy však platí, že v případě pochybností zda KČOV jsou či nejsou vodními stavbami, rozhodne o tomto místně příslušný vodoprávní úřad. Ten rovněž rozhoduje o vydání povolení2 k výše zmíněnému a připojuje podmínky, jejichž dodržení je nezbytným předpokladem platnosti3.

Pokud místně příslušný vodoprávní úřad na základě zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodne o tom, že předmětná KČOV je vodním dílem, vztahují se tímto na občana povinnosti provozovatele vodního díla. Znamená to, že:

  • musí mít zpracován projekt domovní čistírny,
  • na základě tohoto projektu dostane vodoprávní povolení stavby, které v sobě slučuje obvykle dva právní úkony. Jednak stavební povolení uvedeného vodního díla a jednak povolení k nakládání s odpadními vodami. V tomto "povolení k nakládání s odpadními vodami" je určen požadovaný stupeň čištění odpadních vod, způsob kontroly čištění atd.
  • Po kolaudaci čistírny je povolen zkušební provoz a následně po jeho vyhodnocení pak trvalý provoz. Během zkušebního i trvalého provozu je požadována kontrola kvality čištění, kterou je třeba dokladovat rozborem vzorků na odtoku.
  • Pokud jsou předčištěné odpadní vody zasakovány drenážním potrubím do podzemních vod, je třeba k projektu ještě doplnit hydrogeologické posouzení, že v místě vypouštění nedojde ke znehodnocení podzemních vod. Obvykle je požadován vyšší stupeň čištění než do povrchových vod a domovní čistírnu je nezbytné doplnit na odtoku ještě pískovým filtrem. Lze volit variantu i s vestavěným pískovým filtrem.

Aby byl souhrn právních předpisů vztahujícím se ke KČOV kompletní, zbývá zmínit normy ČSN (původní význam zkratky "Československá státní norma"; dnes "česká technická norma" nebo neoficiálně "česká soustava norem"). Dle Vymazala (2002, 2011) existuje pouze jediná norma, a to: "ČSN 75 6402 "Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel" pod pojmem "Vegetační čistírny". Ty samozřejmě zahrnují i mnohé další umělé mokřady, ale popsané parametry jsou pro KČOV s podpovrchovým průtokem."

Přestože je výčet právních předpisů úplný, zbývá dodat několik praktických doporučení. Zejména pro případy, kdy stavebník není v daném oboru profesionálem:

  • Projektant s autorizací v oboru vodohospodářských staveb zajistí kvalitní projekt (vhodné je požadovat po něm i autorský dozor a stavební dozor - bez něj nebudeme mít jistotu, že realizace proběhne skutečně podle projektu);
  • Realizační firma s referencemi (dobré je rovněž prověřit velikost firmy, její finanční stabilitu a zkušenosti), tím bychom měli předejít zadávání práce krachujícím subjektům nebo subjektům jinak nezpůsobilým;
  • Finanční neprovázanost jmenovaných. V opačném případě riskujeme nekvalitně provedenou práci. To se může projevit až po delší době a vymáhání nápravy stavu bude velmi pravděpodobně psychologicky, finančně a časově náročné, popř. vyloučené. Z toho plyne vhodnost vyhýbat se řešením "na klíč", kdy vše zajišťuje dodavatel, popř. na něj navázaní subdodavatelé. V takovém případě autorský a stavební dozor totiž přestává plnit svou kontrolní funkci pro investora a je poplatný dodavateli díla. Totéž platí o subjektu, který bude kontrolovat hodnoty znečištění na odtoku (viz pozn. pod čarou 3) a správnou funkci KČOV.
  • Do smlouvy zahrnout všechny příslušné právní předpisy, povinnosti a záruky tak, aby byla jasná konkrétní odpovědnost jednotlivých aktérů . Pokud nejsme ve zmíněném profesionály, vyplatí se zaplatit odborníkům. Náklady na ně jsou totiž mnohonásobně nižší, než případné škody pramenící ze špatně uzavřených smluv.

Závěr:

Ačkoli z pohledu platné legislativy nemusí být kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) vždy hodnoceny jako vodní dílo, zpravidla tomu tak bývá. S touto skutečností je proto vhodné počítat již v přípravné fázi, tzn. v době uzavírání příslušných smluv před vlastním vypracováním projektu a jeho realizací. Obvykle platí, že zanedbáním přípravné fáze, např. ve snaze šetřit finance se výrazně promítne do kvality díla, jeho prodražení a poruchovosti. Závěrem zdůrazňujeme: Na bezchybný provoz díla má zásadní vliv rovněž jeho provozovatel dodržováním technologické kázně.

Literatura:

nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (novela 229/2007 sb.) o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
TopolWater, 2006, Legislativa domovních ČOV, ztaženo z: http://www.topolwater.com/domovni-cov-legislativa.htm, 24.2.2011
Tluka L., 2011, osobní korespondence
Vymazal J., 2002, Kořenové čistírny odpadních vod - legislativa, staženo z: http://cistirna.hyperlink.cz/, 24.2.2011
Vymazal J., 2011, osobní komunikace
zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 183/2006 sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Žabička Z., Vodovod a kanalizace, 2004, Brno, str. 118, ISBN 80-86517-67-5


1 V § 8 a § 55 vodního zákona č.254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je určeno, co je vodní stavbou. Výkladová komise MZe k tomu dodává: "V konkrétním případě může být stavba tzv. "domovní čistírny odpadních vod" vodním dílem v případě, že bude sloužit "k ochraně a užívání vod" nebo "jiným účelům sledovaným vodním zákonem" podle ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona. V případě pochybností, zda se jedná o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad podle § 55 odst. 3 vodního zákona."

Dále platí: "uvedené čistírny odpadních vod slouží k účelům sledovaným vodním zákonem k splnění povinností dané ustanovením § 5, za současného splnění povinností dané ustanovením § 8 odst. 1 písm. c) a ustanovením § 38 odst. 3, tj. že jsou vypouštěny odpadní vody z nich do vod povrchových nebo podzemních na základě povolení a v souladu s podmínkami vodoprávního úřadu."

Povolení vodoprávního úřadu je rovněž nezbytné při vypouštění zmíněných vod do kanalizací.

Krátký (2002) dále uvádí: "stavby tzv. "domovních čistíren odpadních vod", ze kterých jsou odpadní vody po tzv. "vyčištění" akumulovány v bezodtokých jímkách (žumpách) nejsou vodními díly, která jsou uvedena v § 55 odst. 1 písm. c) a písmena l) vodního zákona.

Vodními díly podle ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona však mohou být i stavby, které slouží "k ochraně a užívání vod" nebo "jiným účelům sledovaným tímto zákonem"."

Pokud má být předmětná voda vypouštěna do kanalizace (povinnosti dané ustanoveními v § 5 a § 16 vodního zákona, resp. § 18 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích), je k tomu opět nezbytné povolení příslušného vodoprávního úřadu.

2 Tluka (2011): "Z hlediska platné legislativy, aby se KČOV dala zkolaudovat, je nutné nejdříve stavbu KČOV povolit a povolit nakládání s vodami, v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 a § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vodní zákon"). Podání k povolení stavby a nakládání s vodami lze učinit na základě podání žádosti, včetně příloh, na příslušném speciálním stavebním úřadě, kterým je v tomto případě příslušný vodoprávní úřad podle § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)."

3 K tomu poznamenává Tluka (2011): "Musí být zajištěn odtok předčištěné vody. Ukazatele na výstupu musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (novela 229/2007 sb.) o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech."

4 Žabička (2004): "Jestliže se příslušná norma cituje v technické dokumentaci, která je součástí smlouvy o provedení díla nebo je norma uvedena přímo ve smlouvě, stává se tato norma pro smluvní strany závazná. Ve smlouvě nebo v dokumentaci musí být výslovně norma nebo jiný předpis přesně citován. Všeobecné vymezení není z hlediska práva platné. Jen řádným popisem předmětu plnění při uzavírání smlouvy s odkazy na dobře zpracovanou projektovou dokumentaci nebo na potřebné normy si může stavebník zajistit, že dodavatel musí dodat dílo v minimální kvalitě, která je považována za obecně přijatelný standard. Smlouva o dílo je velmi důležitým nástrojem pro zajištění kvality díla. Smlouva by měla být uzavřena ve smyslu občanského nebo obchodního zákoníku." Žabička tamtéž ještě dodává, že pokud na tom stavebník vysloveně trvá, lze provést dílo v kvalitě nižší, než odpovídá normám. To má pak ale následky při případných soudních sporech, kdy odpovědnost nese stavebník, nikoli dodavatel stavby.
 
English Synopsis

Root sewages often are considered for family houses, and are also suitable for smaller municipalities and usually fit well into the landscape. They are low maintenance, but if neglected, root sewage quickly lose effectiveness. This article deals with what should the builder have in mind when considering the purchase of the root sewage.

 

Hodnotit:  

Datum: 27.6.2011
Autor: Ing. Petr Polák   všechny články autora
Recenzent: PhDr. Michaela Míkovcová, Ekocentrum PALETA



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 02.09.2011 12:08)


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama


Partneři oboru

logo NICOLL ČR
logo ASIO
logo WAVIN EKOPLASTIK
logo DZ DRAŽICE logo GRUNDFOS logo AUSTRIA EMAIL

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo ENVIBRNO

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czHradecký kraj chce zateplit sedm budov za 145 milionů korunV centru Karlových Varů má vzniknout moderní dopravní terminálPřírodní tepelná izolace, která roste z odpadu