Monografie „Voda v právních vztazích“

Záměrem autorů publikace Voda v právních vztazích je poukázat na to, že právo se musí při regulaci společenských vztahů, jejichž předmětem je voda, vypořádat s jejími specifickými vlastnostmi a funkcemi, které plní nejen jako základní podmínka života na Zemi a složka životního prostředí, ale i jako živel, který slouží k velmi různorodým potřebám člověka a jím uměle vytvořených právnických osob jak v jejich běžném životě, tak v podnikatelském prostředí. Základním východiskem pro koncepci publikace, jejímž cílem je poukázat jak na soukromoprávní, tak veřejnoprávní aspekty využívání a ochrany vody, je skutečnost úzkého sepětí vody s prostředím na, ale i nad a pod zemským povrchem. A dále to, že její využívání je spojeno s množstvím střetů, které se liší povahou, příčinami nebo místem, kde k nim dochází.

Víceméně všechny oblasti práva byly dotčeny přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen nový občanský zákoník nebo NOZ), který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Monografií zkoumaná oblast byla dotčena poměrně výrazně. Z tohoto důvodu je této problematice věnována samostatná druhá část publikace „Voda v soukromoprávních vztazích“ tvořená třemi kapitolami.

První z nich se vypořádává se znovuzavedením zásady superficies solo cedit, podle které je stavba součástí pozemku. Pro nakládání s vodami a jiným vodohospodářským účelům jsou zřizována vodní díla, která jsou stavbami a často též samostatným předmětem právních vztahů. Zůstává přitom faktem, že řada vodních děl je postavena na pozemcích jiných vlastníků. Analyzovány jsou tedy vlivy nové občanskoprávní úpravy na právní vztahy týkající se vodních děl, přičemž zvláštní pozornost je věnována přechodným ustanovením a novelizaci vodního zákona, které mají zajistit hladký přechod na novou právní úpravu.