Návrh metodik pro vodoprávní řízení - Odlučovače lehkých kapalin
Cílem metodiky, která vychází z požadavků evropské legislativy je poskytnutí informací a návodů postupů, které povedou ke zkvalitnění práce vodohospodářských orgánů a zprostředkovaně i projektantů, dodavatelů a výrobců. Základním cílem je ale ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí při dodávkách stavebních výrobků. Obsahem metodiky je zařízení pro odlučování lehkých kapalin (např. oleje a motorového benzínu), tj. kapalin s hustotou do 0,95 g/cm3, z odpadních vod pomocí gravitace, shlukování a sorpce. Přičemž tyto odpadní vody jsou odváděny veřejnou kanalizací na čistírnu odpadních vod.
Cíl metodiky
Cílem metodiky je poskytnutí informací a návodů postupů, které povedou ke zkvalitnění práce vodohospodářských orgánů a zprostředkovaně i projektantů, dodavatelů a výrobců. Metodika vychází z požadavků evropské legislativy (Směrnice rady 89/106/EHS, Rozhodnutí komise 97/464/ES a ně navazujících Evropských norem), která má za cíl ochranu spotřebitele a životního prostředí při dodávkách stavebních výrobků a ze stávající české legislativy. Dále se v metodice vychází z toho, že požadavky v Evropských normách jsou odrazem současného stavu techniky a tedy by měly být brány jako minimální standardy. Metodika se skládá z části, ve které jsou uvedeny základní pojmy a návod jak postupovat při vodoprávním řízení a z komentáře, ve kterém jsou zdůvodněny, případně upřesněny, jednotlivá ustanovení.
Rozsah platnosti
Tato metodika se zabývá zařízením pro odlučování lehkých kapalin (např. oleje a motorového benzínu), tj. kapalin s hustotou do 0,95 g/cm3, z odpadních vod pomocí gravitace, shlukování a sorpce. Přičemž tyto odpadní vody jsou odváděny veřejnou kanalizací na čistírnu odpadních vod.
Metodika není určena pro zařízení, která se navrhují pro zpracovávání větších množství průmyslových odpadních vod, i když i v těchto případech ji lze přiměřeně použít. Není určena pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.
Použití odlučovačů lehkých kapalin
Odlučovače LK se používají při odvádění odpadních vod:
|
|
|
Pojmy
Lehké kapaliny
Lehké kapaliny ve smyslu této směrnice jsou kapaliny s hustotou až do 0,95 g/cm3, které jsou nerozpustné a nezmýdelnitelné, např.motorový benzín, motorová nafta a topný olej a jiné oleje minerálního původu, avšak s vyloučením (mazacího) tuku a olejů rostlinného a živočišného původu.
Zařízení pro odlučování - odlučovače lehkých kapalin (OLK)
Odlučovače lehkých kapalin obvykle obsahují kalový prostor, odlučovací část (třídy I nebo třída II) a podle potřeby prostor pro odběr vzorků. V některých případech mohou mít odlučovače LK i sorpční část.
Kalový prostor je část zařízení, která je umístěna na nátokové straně odlučovače a určena pro usazování tuhých materiálů, tj. kalu, bahna a písku.
Odlučovací část je část odlučovače LK, ve které dochází k odloučení lehké kapaliny od odpadní vody a k jejímu skladování.
Sorpční část - je část zařízení sloužící k zachycení jemně dispergovaných kapek lehkých kapalin.
Jmenovitá velikost (NS)
Je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost funkce lapáku zachycovat lehké kapaliny při odpovídajícím průtoku. Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné dle ČSN EN 858-1.
Odlučovače s obtokem
Jsou odlučovače vybavené obtokovacím zařízením, které umožňuje, aby v době překročení kapacity odlučovače dané jeho jmenovitou velikostí byl havarijní průtok odveden bez toho, aniž by prošel celým odlučovačem.
Příklad:
Z plochy 0,8 ha odtéká voda v návrhovém množství daném intenzitou 15´ deště příslušné periodicity (např. 150 l/s/ha) tj. odtéká tedy 120 l/s . Na toto množství musí být navržena a dimenzována kapacita odlučovače. Toto množství musí převést odlučovač bez použití obtoku. Obtok je pak určen na převedení části odtékající vody v případě, že by skutečná intenzita přívalového deště byla vyšší než je návrhová (tzn. větší než 150 l/s/ha). Například při intenzitě deště 170 l/s/ha by obtékalo v našem příkladě obtokem 16 l/s. Použitím obtoku nelze zmenšit potřebnou kapacitu odlučovače, nelze tedy například v našem případě vést odlučovačem jen 50 l/s a zbytek nechat obtékat obtokem.
Odlučovače s adsorpčním filtrem
Adsorpční filtr je zařízení, které se používá za odlučovačem třídy I a to ke snížení odtokových koncentrací.
To znamená, jestliže má odlučovač adsorpční filtr umožňující odstranění zbytkových neemulgovaných lehkých kapalin, musí samotný odlučovač vyhovovat všem požadavkům a zkouškám pro třídu I a sorpční filtr pak požadavkům ČSN 75 6551. Z nichž nejdůležitější je pro posouzení funkčnosti zařízení maximální filtrační rychlost a minimální tloušťka filtrační vrstvy.
Třídy odlučovačů
Podle požadavků na účinnost odlučování a podle výsledků dosažených při zkoušce typu se odlučovače dělí do dvou tříd:
| Třída | Maximální přípustný obsah zbytkového oleje po zkoušení podle ČSN EN 858-1 |
Odpovídají stav techniky |
| I | 5,0 mg/l | Např. koalescenční odlučovače, sorpční odlučovače |
| II | 100 mg/l | Např. gravitační odlučovače |
Skladovací kapacita lehké kapaliny
Skladovací množství u prefabrikovaných odlučovačů pokud jde o lehkou kapalinu s hustotou 0,85 g/cm3 musí být nejméně desetinásobkem jmenovité velikosti v litrech u odlučovačů s automatickými uzavíracími zařízeními a nejméně patnáctinásobkem jmenovité velikosti v litrech u odlučovačů bez uzavíracích zařízení.
Automatická uzavírací zařízení
Odlučovače musí mít v zásadě automatická uzavírací zařízení. Používání odlučovačů bez takovýchto zařízení musí schválit místní úřady.
Automatická uzavírací zařízení musí zajišťovat bezpečný provoz. Uzávěr musí být ovládán nahromaděnou lehkou kapalinou. Musí se brát v úvahu změny rychlosti průtoku.
Automatická uzavírací zařízení musí být snadno udržovatelná. Uzavírací zařízení ovládaná plováky musí být vyjímatelná a seřiditelná bez větších nesnází a musí se kalibrovat pro lehké kapaliny s hustotou 0,85 g/cm3 nebo 0,90 g/cm3 nebo 0,95 g/cm3.
Požadavky na konstrukci odlučovače
Minimální požadavky jsou uvedeny v ČSN EN 858-1. Vedle konstrukčních a materiálových požadavků (např. víko musí odpovídat ČSN EN 128) jsou zde požadavky na uspořádání jednotlivých prostorů, zabezpečující funkčnost odlučovače.
Posouzení volby vhodné jmenovité velikosti a velikosti kalového prostoru
Způsob výpočtu jmenovité velikosti OLK a stanovení velikosti kalového prostoru upravuje ČSN EN 858-2. Stanovení velikosti kalového prostoru upravuje ČSN EN 858-2. Výpočet by měl být součástí technické zprávy projektové dokumentace. Výsledkem výpočtu je vhodná jmenovitá velikost a správně zvolený typ zařízení s odpovídající velikostí kalového prostoru. Orientačně lze říci, že pro dešťové vody odtékající z odstavných a parkovacích ploch s běžným znečištěním LK se jmenovitá velikost odlučovače rovná průtoku při intenzitě návrhového deště (zpravidla 15´déšť, periodicity 1).
Požadavky na umístění odlučovače
Odlučovače je možno použít jako podzemní, tak i nadzemní. V případě, že jsou zabudovány v terénu, je třeba dbát na to, aby terén byl upraven tak, aby nemohlo dojít k zatopení vstupních otvorů v případě přívalového deště.
Požadavky na parametry pro vypouštění (emisní hodnoty) vod odtékajících ze zpevněných ploch např. z parkovišť
(tj. v případech, kdy kontrola je nereálná a obtížně realizovatelná)
Při stanovení se vychází z požadavku kanalizačních řádů. Dále je třeba přihlédnou k hodnotám, které odpovídají současnému stavu techniky popsanému např. v ČSN EN 858-1, která zařazuje odlučovače do tříd podle parametrů dosažených při typové zkoušce. Vzhledem k současnému stavu techniky doporučujeme požadovat pouze odlučovače třídy 1 a jim odpovídají emisní hodnotu ukazatele NEL 5 mg/l.
V zemích EU je obvyklé nepředepisovat emisní hodnoty, ale požadovat pouze to, aby odlučovač odpovídal konstrukčně normě a požadavkům na třídu odlučování. Důraz je kladen na řádné provozování odlučovače LK.
Požadavky na parametry pro vypouštění odpadních vod z průmyslových procesů
Při stanovení se vychází z požadavku kanalizačních řádů. Dále je třeba přihlédnout k charakteru výroby. V tomto případě je pak možné předepsat konkrétní emisní hodnoty, protože výstup je měřitelný. Opět se doporučují hodnoty 5 mg/l NEL vzhledem ke zdůvodněným zvyklostem v zemích EU. I když v řadě zemí jsou povolované hodnoty i několikanásobně vyšší.
Odlučovač lehkých kapalin je výrobek podléhající prokazovaní shody podle zákona č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky a shoda u něj musí být prokázána podle §5 NV č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky.
Z toho vyplývá:
|
|
V případech, kdy je chybným způsobem stanovena jmenovitá velikost nebo řešení vstupu neodpovídá ČSN EN, nepovolit uvedení do provozu a nařídit nápravu.
V případech, kdy je podezření, že zařízení neodpovídá požadavkům (ČSN EN 858-1) po stránce rozměrové, materiálové nebo statické, nebo v případech, kdy vznikne podezření, že výrobce dodal zařízení s dokumentací od výrobku jiného výrobce, nebo vydal prohlášení o shodě bez účasti AO (STO, Certifikát typu apod.), nepovolit uvedení do provozu a oznámit tuto skutečnost příslušné ČOI.
Požadavky na provozování
Požadovat ve vodoprávním rozhodnutí vedení záznamu o provozu zařízení (provozní deník), ve kterém budou uvedeny činnosti související s provozem zařízení - údržba, odkalení, opravy. Provozní deník bude na požádání předložen vodoprávnímu orgánu.
Komentář
Rozsah platnosti
Tato metodika platí ...
Poznámka: Definice z ČSN EN 825-1.
Použití odlučovačů lehkých kapalin ...
Poznámka: je vhodné tam, kde existuje zvýšené nebezpečí uniku lehkých kapalin a tam, kde by tento únik mohl způsobit havárii.
Lehké kapaliny
Lehké kapaliny ve smyslu této ... definice z ČS EN 858-1
Zařízení pro odlučování - odlučovače lehkých kapalin (OLK)
Odlučovače obvykle obsahují ... viz ČSN EN 858-1
Sorpční část - je část zařízení sloužící k zachycení jemně dispergovaných kapek LK.
Poznámka: s využitím odlučovačů vybavených adsorpčním stupněm v případě vypouštění do veřejné kanalizace ústící na biologickou čistírnu se uvažuje jen ve zvláště zdůvodněných případech - biologický proces zvládne zpracovat až 15 mg/l NEL a tak adsorbční stupeň by jen neúměrně zvyšoval provozní náklady na provoz odlučovače.
Jmenovitá velikost (NS)
Je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost funkce odlučovače zachycovat lehké kapaliny při odpovídajícím průtoku. Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné dle ČSN EN 858-1.
Poznámka: Odlučovače se zkouší dle metodiky uvedené v ČSN EN 858-1. Tj. na odlučovač se přivádí voda s lehkým topným olejem o koncentraci 5 ml/l. Přičemž průtok odpovídá deklarované jmenovité velikosti. Pro zařazení do třídy 1 musí být koncentrace na odtoku do 5 mg/l. Zkouška se provádí na zkušebním polygonu řízeným způsobem.
Výsledky někdy uváděné výrobci jako výsledky na skutečném zařízení na lokalitě jsou s touto zkouškou nesrovnatelné, protože na lokalitě obvykle natéká z parkoviště koncentrace až 1000x menší. Pokud by tedy vznikla potřeba srovnání účinnosti jednotlivých odlučovačů, je nutné objektivně srovnávat hodnoty prokazatelně dosažené při zkoušce typu, než hodnoty garantované výrobcem na základě subjektivního pocitu nebo nestandardního měření.
Odlučovače s obtokem
Jsou odlučovače vybavené obtokovacím zařízením, které umožňuje, aby v době překročení kapacity odlučovače dané jeho jmenovitou velikostí byl havarijní průtok odveden bez toho, aniž by prošel celým odlučovačem. Příklad - z plochy 0,8 ha odtéká voda v návrhovém množství daném intenzitou 15´deště příslušné periodicity (např. 150 l/s/ha) tj. odtéká tedy 120 l/s. Na toto množství musí být navržena a dimenzována kapacita odlučovače. Toto množství musí převést odlučovač bez použití obtoku. Obtok je pak určen na převedení části odtékající vody v případě, že by skutečná intenzita přívalového deště byla vyšší než je návrhová (tzn. větší než 150 l/s/ha). Například při intenzitě deště 170 l/s/ha by obtékalo v našem příkladě obtokem 16 l/s. Použitím obtoku nelze zmenšit potřebnou kapacitu odlučovače, nelze tedy například v našem případě vést odlučovačem jen 50 l/s a zbytek nechat obtékat obtokem.
Poznámka: V žádném případě nelze použít obtokového potrubí k odvádění nehavarijních průtoků (tj. průtoků odpovídajícím intenzitě návrhového deště), je zřejmé, že by se tak vědomě zvýšilo riziko úniku ropných látek přímo do toku (pokud je na trase odlehčovací komora) nebo k nárazovému nátoku na ČOV.
Odlučovače s adsorpčním filtrem
Adsorpční filtr je zařízení, které se používá za odlučovačem třídy I a to ke snížení odtokových koncentrací ...
Poznámka: použití sorpčních filtrů se téměř nepředpokládá. Pokud má sorpční filtr dlouhodobě plnit svou funkci, pak je nutné, aby plocha filtru odpovídala doporučené filtrační rychlosti (např. pro fibroil max. 0,01 m/s) a aby vrstva byla dostatečná (fibroil minimálně 400 mm). V praxi se často stává, že dodavatelé ve snaze vyhovět požadavkům na nízké hodnoty sice dodají sorpční filtr, avšak z úsporných důvodů je až několikanásobně poddimenzován a tak stejně svou funkci neplní. Další chybou je, pokud je dodán sorpční filtr a před ním není dostatečné předčištění, což vede k jeho rychlé kolmataci a ztrátě funkce. Proto požadavek normy na to, aby sorpční filtr byl umístěn až za odlučovačem třídy I.
Třídy odlučovačů
Podle požadavků na účinnost odlučování a podle výsledků dosažených při zkoušce typu se odlučovače dělí do dvou tříd.
Poznámka: Vzhledem k minimálnímu rozdílu mezi cenami odlučovačů třídy I a II se předpokládá pouze využití odlučovačů třídy I.
Skladovací kapacita lehké kapaliny
Skladovací množství u prefabrikovaných odlučovačů pokud jde o lehkou kapalinu s hustotou 0,85 g/cm3 musí být nejméně desetinásobkem jmenovité velikosti v litrech u odlučovačů s automatickými uzavíracími zařízeními a nejméně patnáctinásobkem jmenovité velikosti v litrech u odlučovačů bez uzavíracích zařízení.
Poznámka: požadavek ČS EN 858-1, v odůvodněných případech je možno požadovat zvětšení tohoto objemu.
Automatická uzavírací zařízení
Odlučovače musí mít v zásadě automatická uzavírací zařízení...
Poznámka: Z ustanovení normy, které má za cíl ochranu životního prostředí, vyplývá, že uzavírací zařízení se nepoužijí jen ve zdůvodněných případech, tj. tam, kde by uzavřením odtoku a následným rozlivem vody mohlo dojít k větším škodám, než havárií způsobenou únikem ropných látek.
Požadavky na konstrukci zařízení
Minimální požadavky jsou uvedeny v ČSN EN 858-1. Vedle konstrukčních a materiálových požadavků (např. víko musí odpovídat ČSN EN 128), jsou zde požadavky uspořádání jednotlivých prostorů, zabezpečující funkčnost odlučovače...
Poznámka: Podrobněji viz ČSN EN 858-1
Posouzení volby vhodné jmenovité velikosti a velikosti kalového prostoru
Způsob výpočtu jmenovité velikosti OLK a stanovení velikosti kalového prostoru upravuje ČSN EN 858-2. Stanovení velikosti kalového prostoru upravuje ČSN EN 858-2.
Výsledkem návrhu je vhodná jmenovitá velikost a správně zvolený typ zařízení s odpovídající velikostí kalového prostoru. Orientačně lze říci, že pro dešťové vody odtékající z odstavných a parkovacích ploch se jmenovitá velikost odlučovače rovná průtoku při intenzitě návrhového deště.
Požadavky na umístění odlučovače
Odlučovače je možno použít jako podzemní, tak i nadzemní. V případě, že jsou zabudovány v terénu, je třeba dbát na to, aby terén byl upraven tak, aby nemohlo dojít k zatopení vstupních otvorů v případě přívalového deště.
Poznámka: vyplývá z ČSN EN 858-2. Cílem požadavků je, aby v případě přívalového deště nebo zvýšení hladiny vody v okolí bylo co nejvíce zabezpečeno, aby zachycené ropné látky neunikly do okolí.
Požadavky na parametry pro vypouštění (emisní hodnoty) vod odtékajících ze zpevněných ploch např. z parkovišť
(tj. v případech, kdy kontrola je nereálná a obtížně realizovatelná)
Při stanovení se vychází z požadavku kanalizačních řádů. Dále je třeba přihlédnou k hodnotám, které odpovídají současnému stavu techniky popsanému např. v ČS EN 858-1, která zařazuje odlučovače do tříd podle parametrů dosažených při typové zkoušce. Vzhledem k současnému stavu techniky doporučujeme požadovat pouze odlučovače třídy 1 a jim odpovídají emisní hodnotu ukazatele NEL 5 mg/l. V zemích EU je obvyklé nepředepisovat emisní hodnoty, ale požadovat pouze to, aby odlučovač odpovídal normě a požadavkům na třídu.
Poznámka:
Požadavek na hodnotu NEL 5 mg/l vyplývá jak ze zvyklostí v zemích EU (Např. v Německu může být požadován i odlučovač třídy II, což představuje hodnotu do 100 mg/l NEL, ) tak i z toho, jak je prováděn proces certifikace při prokazování shody. Při zkoušce typu, která se provádí tak, že na zařízení je přiváděna voda s obsahem 5 ml/l topného oleje, musí být zbytková hodnota do 5 mg/l pro to, aby odlučovač mohl být zařazen do třídy I. I když odlučovač dosáhne nižších hodnot, přesto se hodnoty zpravidla neuvádí a výstupem garantujícím kvalitu zařízení je jen zařazení do třídy. Nelze totiž přesně prokázat souvislost mezi naměřenými hodnotami při zkoušce typu hodnotami dosahovanými v praxi. Má se však za to, že zařízení s vysokou pravděpodobností zabezpečí, že nedojde k havarijnímu stavu. Prohlášení některých výrobců o naměřených hodnotách získaných jiným, než v normě uvedeným způsobem např. na lokalitě jsou nic neříkající a dá se z nich jen těžko usuzovat na skutečný stav věci a nejsou použitelné ani pro srovnání účinnost jednotlivých výrobků a nelze je tedy ani použít jako důkaz o schopnosti zařízení dosahovat nějakou jinou hodnotu, než v normě uvedených 5 mg/l. Proto například pokud bude úřad požadovat garanci emisní hodnoty 3 mg/l, může výrobce prohlásit, že jeho zařízení bude tuto hodnotu dosahovat. Neexistuje však zatím metodika, podle které by dokázal, že to tak skutečně bude a tedy neexistuje ani metodika, podle které by se prokázalo, že to tak není. Požadavkem na jinou hodnotu než 5 mg/l NEL nebo 100 mg/l NEL (což je hodnota pro třídu II) tak vzniká patový stav.
Požadavky na parametry pro vypouštění odpadních vod z průmyslových procesů
Při stanovení se vychází z požadavku kanalizačních řádů. Dále je třeba přihlédnout k charakteru výroby. V tomto případě je pak možné předepsat konkrétní emisní hodnoty, protože výstup je měřitelný. Opět se doporučují hodnoty 5 mg/l NEL vzhledem ke zdůvodněným zvyklostem v zemích EU. I když v řadě zemí jsou povolované hodnoty několikanásobně vyšší.
Poznámka:
Vychází se z toho, že fungující biologická čistírna je schopna zvládnout bez podstatného vlivu na čisticí proces a výsledky koncentraci až 15 mg/l NEL. Proto jsou v zemích EU povolovány pro vypouštění do kanalizací hodnoty dokonce až 100 mg/l, je však třeba zvážit to, aby nedošlo k problémům na kanalizaci (vznik výbušného prostředí) a aby výsledná koncentrace byla do 10 mg/l. Požadavky na nižší emisní hodnoty než 5 mg/l NEL vedou k neodůvodněnému nárůstu jak pořizovacích, tak i provozních nákladů na zařízení.
Poznámka: Příklad postupu v SRN
Jen pro zajímavost je uveden přístup k této problematice v SRN tak jak je to uvedeno v Komentáři ke směrnici ATV A 115, což je směrnice uznávaná i v celé řadě dalších evropských států. Podle této směrnice je možné vypouštět do veřejné kanalizace odpadní vody s následujícími koncentracemi uhlovodíků:
a) přímo odlučitelné (neemulgované) do 50 mg/l
b) veškeré do 100 mg/l
c) pokud je v ojedinělém případě nutné účinnější odstranění uhlovodíků pak veškeré do 20 mg/l
Uhlovodíky
Pod uhlovodíky se všeobecně rozumí hlavní složky minerálních olejů. Jako konečný produkt anaerobního odbourávání organického materiálu jsou ale také v nových vodných sedimentech obsahujících hnijící kal a v nich vytvořených dnových útvarech. Přítomnost uhlovodíků u dna a ve vodě nemusí proto nutně být známkou lidské přítomnosti s produkty minerálních olejů. Uhlovodíky jsou součástí přírodního koloběhu látek a pokud jsou dostatečně jemně rozptýleny a zředěny, jsou dobře biologicky odbouratelné. V této formě nepředstavují proto také ve veřejných ČOV problém. Vzhledem k hrůzným obrázkům při haváriích tankerů, které jsou neustále vidět v médiích, by se na tyto skutečnosti při hodnocení koncentrací uhlovodíků nemělo zapomínat.
Problémy nastávají v případech, kdy se vyskytnou jako plynná směs se vzduchem, v tekutém skupenství, nebo jako vysoce koncentrované emulze.
Uhlovodíky v plynném skupenství mohou na veřejných ČOV vést k těžkým explozím a požárům, vyskytují se ale většinou jen ve spojitosti s nehodami, nebo při nepřiměřené manipulaci a neměly by se tedy vyskytovat často.
Jako součásti odpadních vod hrají uhlovodíky roli svým rozsahem bodu varu mezi 40 a 370 °C. Všem je společné, že jako fáze vyplavávají na povrch, mají tedy hustotu menší než 1 g/cm3. Benzín s hustotou 0,63 - 0,72 g/cm3 a hodnotou bodu varu cca od 150 °C tvoří výbušnou směs par a vzduchu, přičemž lehčí a v tomto ohledu nebezpečnější jsou především rozpouštědla, která se používají do pohonných hmot.
Uhlovodíky obsažené v topném oleji, pohonných látkách pro dieselové motory a v kerosínu se nachází ve střední oblasti varu do 250 °C. Z uhlovodíků s vyšším varem se vyskytují mazací oleje (a další motorové a strojní oleje), hydraulické nebo protikorozní oleje s hustotou do 0,95 g/cm3.
Společné je všem uhlovodíkům rovněž to, že jsou velice málo rozpustné ve vodě a jako fáze jsou obtížněji biologicky odbouratelné, než například živočišné a rostlinné tuky a oleje.
Z těchto vlastností vychází tyto skutečné, kvůli uhlovodíkům vznikající poruchy, případně nebezpečné stavy a škody na veřejných kanalizacích:
Uhlovodíky v emulgované formě, dokud činí jen malý podíl celkového organického vnosu, se v čisticím zařízení dobře odbourávají a pro přímá přivedení na ČOV postačí jako předúprava většinou gravitační odlučovače s předřazenou kalovou jímkou, které jsou integrovány v odvodňovacím zařízení pozemku.
Uhlovodíky se vyskytují především v následujících odpadních vodách:
Odlučovače lehkých kapalin jsou postradatelné tam, kde jsou volné uhlovodíky jen v nepatrném množství a jsou převážně vázané na pevných částečkách (například menší parkoviště, mycí linky na automobily, místa pro ruční mytí vozidel) Zde postačí dostatečně navržená kalová jímka.
Požadované jsou ale naproti tomu u čerpacích stanic pohonných hmot, odstavných ploch pro havarovaná vozidla, ploch pro recyklaci a podobně. Gravitační odlučovače pro taková zařízení jsou navrhovány a stavěny dle DIN 1999 a musí dosahovat stupně účinnosti alespoň 97 %.Tím se ukazatel pro přímo odlučitelné uhlovodíky od 50 mg/l zpravidla dodržuje, což pro ochranu ČOV dostačuje.
Podle zkušeností nejsou u malých přítoků emulgované uhlovodíky do 100 mg/l povážlivé. Podstatně vyšší koncentrace emulgovaných podílů mohou ale vzniknout při použití vysokotlakých čisticích přístrojů, např. při umývání motorů a pro čisticí prostředky, obsahující tenzidy a rozpouštědla (studené čištění). Zde může být nutné použít odlučovače s lipofilním filtrem (koalescenční odlučovače).
Oddělení velice stabilních emulzí, zvláště ze zpracování kovů, tyto odlučovače ale často nedosahují. Tady se musí za odlučovač zařadit speciální emulzní štěrbinové zařízení.
Takováto nákladná zařízení by se ale měla požadovat jen u velkých zdrojů, pro čisticí zařízení s relevantním množstvím. U malých přítoků, jejichž množství se může bez problémů zpracovat, by se nemělo na dodržování ukazatelů bezpodmínečně trvat.
Větší znečišťovatelé, jejichž podíl na množství je dobře měřitelný, mohou dosáhnout nižších zbytkových koncentrací modernější odlučovací technikou, která by se měla od nich také požadovat. Tyto hodnoty jsou také definovány v příslušných přílohách k nařízení o odpadních vodách, jako stav techniky pro přímé vypouštění, tak například 10 mg/l v příloze č. 40 (zpracování a obrábění kovů). Pro nepřímé vypouštění se jako přiměřené jeví hodnoty do 20 mg/l.
Požadovaná dokumentace a označení výrobků
Odlučovač lehkých kapalin je výrobek podléhající prokazovaní shody podle zákona č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky a shoda u něj musí být prokázána podle §5 NV č.163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky.
|
Schválenými AO pro stavební výrobky jsou AO 202 Strojírenský zkušební ústav v Brně, AO 204 Technický zkušební ústav v Praze, AO 211 ITI TÜV v Praze a AO 224 ITC Zlín.
Požadavky na kontrolu při vodoprávním řízení:
|
Postup v případě zjištění nedostatků
V případech, kdy je chybným způsobem stanovena jmenovitá velikost nebo řešení vstupu neodpovídá ČSN EN, nepovolit uvedení do provozu a nařídit nápravu.
V případech, kdy je podezření, že zařízení neodpovídá požadavkům (ČSN EN 858-1, ČSN EN 858-2) po stránce rozměrové, materiálové nebo statické, nebo v případech, kdy vznikne podezření, že výrobce dodal zařízení s dokumentací od výrobku jiného výrobce, nebo vydal prohlášení o shodě bez účasti AO (STO, Certifikát typu apod.), nepovolit uvedení do provozu a oznámit tuto skutečnost příslušné ČOI.
Poznámka: Tato opatření mají za cíl zabránit obcházení "Zákona o technický požadavcích na výrobky". V praxi se často objevují případy, kdy z úsporných důvodů je dodáno menší zařízení a prohlášeno za větší, nebo dodán jiný, procesem prokazování shody neprověřený výrobek a použita dokumentace jiného výrobce.
Požadavek na to, aby byly použity pouze stavební výrobky, u nichž byla prokázána shoda (OLK je dle NV 163/2002 Sb., kterým se stanoví požadavky na stavební výrobky), vyplývá z ustanovení Stavebního zákona a nově také z NV 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění...
Požadavky na provozování
Požadovat ve vodoprávním rozhodnutí vedení záznamu o provozu zařízení (provozní deník), ve kterém budou uvedeny činnosti související s provozem zařízení - údržba, odkalení, opravy), který bude na požádání předložen vodoprávnímu orgánu.
Poznámka: Co se týká provozování, bylo by lepší, pokud to v budoucnu právní úprava dovolí, požadovat, aby provozovatel musel prokázat, že má zabezpečený systém dozoru třetí osobou a že je tak zajištěna pravidelná a kvalifikovaná obsluha, údržba a především likvidace odpadů. Což je systém obvyklý a osvědčený v řadě zemí, protože právě neudržování zařízení je největším problémem.
