Problematika rozdílu součtu bytových vodoměrů a patního vodoměru

Úvod

Pro objasnění této problematiky je důležité si na začátku připomenout základní způsoby měření spotřeby vody, posoudit vlivy, které ovlivňují přesnost měření a na jejich základě pak navrhnout doporučení k eliminaci těchto vlivů. Současně s tím je i důležité zmínit to, že rozdíl mezi součtem náměrů bytových vodoměrů a údajem patního vodoměru není žádnou technickou nebo právní normou limitován. Neměl by však být nepřiměřeně velký. Za přijatelnou hranici uvedeného rozdílu je možno považovat hodnotu do 15 % až 20 %.

Vodoměry, jejich provedení a normy, které se jich týkají

Vodoměr definuje zákon o metrologii jako tzv. stanovené měřidlo, tzn. že jsou definovány metrologické, technické a montážní požadavky na dané měřidlo. Pro naši problematiku je důležité se zaměřit na přesnost vodoměrů (stále se a trhu vyskytují vodoměry podle starší normy EEC 75/33, která zavedla třídy přesnosti A, B a C, kde C je nejpřesnější), která je nyní určená normou MID (2004/22/CE). V této normě se již rozdělení do tříd přesnosti neuvádí a zavádí se nový parametr, který přesnost vodoměrů určitým způsobem definuje, a to R (měřicí rozsah).

Parametry, které definují vodoměry při uvádění na trh

Nejčastěji používaným parametrem je hodnota udávající trvalý průtok Q₃ [m³/h] (dle starší normy EEC 75/33 – Q_n ). V rámci normy MID jsou pak definovány ještě parametry Q₁, Q₂ a Q₄ podle tabulky 1.

Poznámka: Z výše uvedené tabulky 1 by mohlo vyplývat, že Q₃ = Q_n , ale není tomu tak. Pokud uvažujeme, že jsou si rovny hodnoty Q₄ a Q_max v obou normách, pak vychází, že Q₃ = 1,6 × Q_n.

Tyto parametry pak definují „obálku“/meze, ve kterých se musí měřená hodnota pohybovat, viz obr. 1. Modrá plná čára určuje obálku pro vodoměry určené pro studenou vodu a červená pro vodoměry určené pro teplou vodu.

Obr. 1 Obálky mezních hodnot odchylky pro Q₁ až Q₄ pro teplou a studenou vodu

Měřicí rozsah R je pak definovaný poměrem Q₃/Q₁ s tím, že čím vyšší měřicí rozsah R je, tím je i vyšší přesnost ve smyslu měření od hodnot minimálního průtoku Q₁.

Obr. 2 Porovnání měřicího rozsahu R pro různé hodnoty

Hodnota měřicího rozsahu R určitým způsobem koreluje i se samotným provedením vodoměru, kdy každá konstrukce má své technologické limity (od mechanických vodoměrů, přes mechanické objemové až po ultrazvukové) a u nejčastěji používaných typech bytových vodoměrů (mechanické, suchoběžné) hodnota souvisí i se způsobem jejich instalace (při vodorovné instalaci je měřicí rozsah větší než u instalací svislých).

Pokud provedeme rozbor výše uvedených parametrů vodoměrů zjišťujeme, že je zde určitá tolerance v přesnosti měření:

• Mezi nulovým průtokem a hodnotou Q₁ (mrtvé pásmo), kdy odběr nedosahuje průtoku zajišťujícího správnost měření s tím, že množství vody indikované vodoměrem je v těchto průtocích menší než množství vody skutečně protečené
• Mezi hodnotami Q₁ a Q₂ v rozsahu +/− 10 %
• Mezi hodnotami Q₂ a Q₃ v rozsahu +/− 4 %

Poznámka: Pozornému čtenáři jistě neušlo, že procentuální odchylky zde uvedené jsou dvojnásobné, než je znázorněno na obr. 1. Důvod je v tom, že hodnoty na obr. 1 se vztahují k novým vodoměrům uvedeným na trh, zatímco vodoměr přezkušovaný v metrologické zkušebně po dobu platnosti prvotního ověření (5 let u bytových vodoměrů) může dosahovat až dvojnásobných odchylek a je stále uznaný jako platné stanovené měřidlo. Tyto meze jsou pak na obr. 1 znázorněné čárkovanou čárou (modrá pro vodoměry určené pro studenou vodu a červená pro vodoměry určené pro teplou vodu).

Jak je to v praxi

V praxi se pak stává, že fakturační vodoměr na patě domu dodaný dodavatelem vody je vodoměr v horizontální instalaci s R160 nebo vyšší a bytové vodoměry jsou s R80, případně R40, pokud jsou instalovány svisle.

Jednoduše pak může říci, že zatímco patní vodoměr častěji měří spotřebu mezi Q₂ a Q₃ (i když má větší hodnotu Q₃ než bytové vodoměry, tak často dochází k souběhu odběrů), pak bytové vodoměry díky často drobným odběrům (opláchnutí rukou, natočení sklenice vody, …) měří v rozsahu již od Q₁, kdy je možná odchylka v rozsahu +/− 10 % nebo v rozsahu „mrtvého pásma“ od nulového průtoku do Q₁. Pokud k tomu přidáme i menší hodnotu měřicí rozsahu, např. R40, může dojít k tomu, že bytový vodoměr měří ještě s podstatně větší odchylkou právě při drobných odběrech, které jsou velice časté.

Příklad

Spočítejme si pro bližší představu hodnoty „mrtvého pásma“ bytového vodoměru Q₃ = 2,5 m³

Z tabulky (tab. 2) vyplývá, že i pro vysokou hodnotu R160 je mrtvé pásmo poměrně široké a teprve od průtoku 0,26 l/minutu se dostává vodoměr do tolerančního pásma +/− 10 %. Pokud neuvažujeme souběh různých odběrů v bytě, je tato hodnota stále poměrně vysoká.

Vložena poznámka redaktora: V případě běžně používaného vodoměru Q_n = 2,5 m³/h, podle MID normy Q₃ = 4 m³/h, s R = 80 by mrtvé pásmo bylo Q₁ = 0,52 l/min, tedy cca 30 litrů za hodinu a 720 litrů za den. V případě R = 40 dokonce až 1,02 litru za minutu, to je opravdu hodně, přitom takový únik daný vodoměr nemusí zaznamenat a pokud by na něj byl napojen systém hlídání těsnosti rozvodu vody, nic nezjistí, bude nefunkční. Motivů k použití přesnější vodoměrů je více.

Pokud zvážíme výše uvedené odchylky, může se bez problému stát, že základní odchylka rozdílu je dána součtem odchylky na patním vodoměru a odchylek bytových vodoměrů. Tato odchylka se může pohybovat ve výši 14 až 20 %. Pochopitelně v případě, že všechny odchylky jsou jedním směrem, tj. + nebo − a nedochází k jejich vzájemné kompenzaci. Patní vodoměr se může pohybovat v pásmu 4 nebo 10 %, bytové v pásmu 10 %. V případě, že bytové vodoměry měří převážně v mrtvém pásmu, zvyšuje se možná odchylka až k 25 %.

Bytový vodoměr je měřidlem, které rozdíl nejvíce ovlivňuje

V tomto bodě je vidět, že bytový vodoměr je tím měřidlem, které rozdíl nejvíce ovlivňuje a vlastně i vytváří. Zmínil jsem v předchozí části, že měřicí rozsah R souvisí s konstrukcí vodoměru. Obvyklý bytový vodoměr vychází z konstrukce lopatkové vodoměru, kdy protékající voda otáčí lopatkovým kolem. Přestože se jedná o levné řešení, je u tohoto typu problém vyřešit právě malé a krátkodobé odběry. Zdá se, že řešení přichází se změnou konstrukce, případně změnou technologie měření (ultrazvukové vodoměry), ale za cenu zvýšení pořizovací ceny.

Pokud zůstaneme u mechanických vodoměrů, máme z vlastní zkušenosti dobré zkušenosti s objemovými vodoměry, které se vyznačují zvýšenou přesností právě pro malé průtoky. Objemové vodoměry fungují na principu střídavého plnění nádob uvnitř vodoměru a z našich vlastních měření jsou schopny odhalit i kapající kohoutek, tj. průtok od 1 litru za hodinu. I zde je diskutabilní přesnost takových měření (obvykle se vyznačují měřicím rozsahem R160, který není ovlivněn montážní polohou). Ale hlavní výhoda je v tom, že zatímco by skrze lopatkový vodoměr takto malý průtok protekl bez indikace, u objemového vodoměru díky střídavému plnění vnitřních nádob dochází k zachycení.

Z vlastní zkušenosti rozúčtovatele bytových nákladů pak můžeme říct, že výměna vodoměrů za vodoměry s vyšším měřicím rozsahem R vede jednoznačně k postupnému snižování rozdílů.

Jaký závěr se nabízí

Pokud tedy shrneme předchozí informace, vyplývá z nich, že příčiny naměření rozdílu mezi součtem bytových vodoměrů a patním vodoměrem mohou být především tyto:

• Ne všechna odběrná místa jsou správně měřena. Zde mohou být různé důvody, od „černých“ odběrů, neoprávněných manipulací s vodoměry, přes kvalitu vody, která ovlivňuje přesnost měřidel, nedodržení předepsaných uklidňujících délek potrubí u vodoměrů při instalaci, …) – tento bod uvádím pouze pro doplnění a není příspěvkem řešen.
• Rozdíl v rozsahu okolo 14 % až 20 %, případně až 25 %, je na základě výše uvedeného možný a je dán technickými limity použitých měřidel.

V každém případě je cestou pro spravedlivější rozúčtování bytových nákladů používání vodoměrů s vyšší hodnotou měřicího rozsahu R, samozřejmě s přihlédnutím k ekonomickým aspektům těchto možností.

Literatura

1. ČSN EN ISO 4064-1 (257811), Vodoměry pro studenou pitnou vodu a teplou vodu – Část 1: Metrologické a technické požadavky, datum schválení 1. 10. 2018
2. ČSN EN ISO 4064-2 (257811), Vodoměry pro studenou pitnou vodu a teplou vodu – Část 2: Zkušební metody, 1. 4. 2019