Zadržování vody v krajině, dostupnost pitné vody. Světový den vody s mottem Urychlení změny
Světový den vody se koná každoročně jako připomenutí významu vody a potřeby udržitelného nakládání s vodními zdroji. Tradice byla zahájena v roce 1993, kdy Valné shromáždění OSN vyhlásilo 22. březen Světovým dnem vody. V Praze se letos 22. března konalo slavnostní setkání vodohospodářů. Jaké jsou hlavní cíle v nakládání s dešťovou vodou, jak je jejich naplňování financováno a jaké jsou k dispozici dotace, jsme se zeptali přednášejících konference.
Jedním z nejdůležitějších projektů ochrany vody je retence vody v krajině a revitalizace vodních toků
„Vždycky se naráží na to, že dlouho trvá majetko-právní vypořádání pozemků, které jsou pro to potřeba,“ říká Petr Kubala, předseda představenstva SVH ČR. „Zcela nezbytná je změna obhospodařování zemědělských pozemků, tedy zabránění erozi, používání přípravků na ochranu rostlin.“
Po letošní zimě je podle slov Petra Kubaly dostatek vody ve vodních tocích. Je to dáno tím, že v období ledna až března byly teplotní a odtokové poměry průměrné až nadprůměrné. „Z hlediska vodních a vodárenských nádrží, které jsou naplněné, problém se zásobování vodou nebude. Jsou i připraveny na zvyšování průtoku při případném období sucha. Došlo i k obnově zdrojů podzemních vod, ale jen v mělkém oběhu,“ vysvětluje Petr Kubala.
Z Operačního programu Životní prostředí je pro ochranu vody v krajině, zvyšování dostupnosti pitné vody, zlepšování jakosti vody, zvyšování kapacit vodárenských systémů a čistíren odpadních vod a další projekty alokováno 70 miliard korun. „V současné době je alokováno 162 projektů v celkové výši 5 miliard korun,“ říká Eva Volfová, náměstkyně ministra životního prostředí. „Obce pod 2 000 obyvatel jsou podporovány ještě samostatnou možností předfinancování a půjčky. Zájem o projekty je obrovský.“
Finance z operačního programu Životní prostředí jsou k dispozici až do roku 2027
„Všichni věříme, že pro další období boudou finanční prostředky k dispozici. Již nyní se začínají realizovat první kroky,“ říká Jan Kříž, vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí MŽP ČR. „My bychom jako Česká republika měli usilovat o to, abychom pokryli finančně nové výzvy, které vyplývají z rýsující se evropské regulace, viz aktualizace směrnice o čištění odpadních vod, kde se objevují požadavky na odkanalizování aglomerací pod 2 000 ekvivalentních obyvatel.“
Finanční prostředky ze strany státu, resp. ze strany ministerstva zemědělství jsou k dispozici na dotační titul, který umožňuje vodárenským společnostem zavádět technologie ultrazvukových měření průtoků a dálkových odečtů. Nové technologie mimo jiné umožňují lépe odhalovat ztráty vody v potrubí. Rychlejšímu rozšíření brání kromě ceny stav legislativy. „Ty nové vodoměry jsou technologicky na jiném principu než klasické mechanické vodoměry, mají delší životnost a větší odolnost proti zkreslování naměřeného množství vody,“ říká Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR. „My se snažíme o provedení změny a MPO, které to má v gesci, v tuto chvíli připravuje novelu vyhlášky, která prodlouží dobu nutnou na přeměřování vodoměrů ve srovnání s těmi klasickými. V tu chvíli se cenový handicap této nové technologie vyrovná.“
Heslo OSN Urychlení změny směřuje zejména k situaci v rozvojových zemích, kde nedostatku vody čelí obrovský počet obyvatel. Týká se ale i zemí žijících ve vodním blahobytu, jako je Česká republika, protože takový stav nemusí podle zástupců oslovených organizací a pořadatelů konference trvat navždy.
Ultrazvukové měření pro úsporu vody
"V situaci, kdy je vody v mnoha oblastech stále větší nedostatek a současně se zvyšuje její spotřeba, představuje nefakturovaná voda reálnou výzvu, které čelí většina dodavatelů vody z důvodu postupující urbanizace, vyšší poptávky, zvýšených cen a stárnoucích distribučních sítí.
Velký objem nefakturované vody neznamená pro dodavatele jen ztrátu příjmů, ale i vyšší provozní náklady spojené s opravami či náklady na ostatní energie. S tím souvisí i problematika omezených zdrojů pitné vody či otázka společenské zodpovědnosti. Proto se stále větší důraz kladen na moderní technologie, jak v oblasti měření, tak v oblasti zpracování dat. A právě díky inteligentním vodoměrům mají tyto informace provozovatelé dnes k dispozici,“ říká Peter Bartoš ze společnosti Kamstrup a dále vysvětluje:
„Celková přidaná hodnota těchto technologií spočívá především v komplexnosti. Až zpracováním dat, jejich vizualizací nebo vyhodnocením výkonným softwarem se toto řešení stává tím správným nástrojem pro moderní a efektivní správu vodárenských síti“.
Příklady řešení Kamstrup:- MULTICAL® 21, lety prověřený typ SMART vodoměrů, který nabízí všechny výhody statického měřidla. Společně s robustnějším typem flowIQ ® 3100 dnes patří k zavedenému standardu ve vodárenských aplikacích. Základní charakteristika: přesné měření, zabudovaná komunikace, inteligentní funkce a velké datové úložiště. To vše v kombinaci s přehledným displejem, odolnou konstrukcí a velkou spolehlivostí.
- flowIQ ® 2200 je zcela novou generací vodoměrů, které jsou vybaveny unikátní funkcí sonické detekce poruch sítě (dále jen ALD). ALD posouvá využití ultrazvukové technologie ve vodoměrech na další, vyšší úroveň. Každý vodoměr tak měří nejen spotřebu a průtok, monitoruje stav odběru. Zároveň sleduje poruchy vyvolané netěsnostmi v potrubních sítích, tedy „před“ vodoměrem. Díky tomu získává provozovatel přehled o stavu potrubní sítě, a může tak předejít dalším ztrátám anebo ty stávající snížit. V kombinaci s nadstavbovými moduly „Leak Detector“ či „Water Intelligence“, pro odečtovou platformu READy, je v nabídce komplexní řešení pro odečet spotřeb a celkovou správu sítě. Řešení, které zajistí konzistenci a bezpečnost dat, od vodoměru až po jejich zpracování.
