Novela zákona o službách je problematická, upozorňuje SČMBD

Novela prošla prvním čtením PSP

Směrnice Evropského parlamentu mění podmínky pro bytová měřidla energií a požaduje jejich výměnu tak, aby umožnila dodavatelům energie i správcům bytových fondů měsíční dálkové odečty bez nutnosti osobních návštěv. „Novela prošla první čtením ve Sněmovně, stále však nenabyla její platnost. Nyní se přesunula do výborů, kde běží 50denní lhůta k projednání. Správci domů i dodavatelé potřebných měřidel tak budou mít podle odhadů méně než 3měsíční lhůtu na splnění všech povinností. To dle našich průzkumů není možné a požadujeme tak posunutí data účinnosti novely na 1. 1. 2025,” vysvětluje první návrh Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.

Bytové domy nejsou vybaveny potřebnou technologií

Z diskuzí a průzkumů mezi členy SČMBD a Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) vyplývá, že 1,47 milionů bytů v České republice je teplem zásobováno dálkově nebo z domovních plynových kotelen, a spadají tak do jurisdikce uvedené novely. Celkový počet měřidel a indikátorů v bytech je pak asi 7 milionů, z nichž všechny musí být od 1. 1. 2027 vybaveny zařízením pro dálkový odečet. Povinnost pravidelných měsíčních odečtů se pak týká asi 3,5 milionu z nich (tj. 42 milionů provedených odečtů za rok), potřebnou technologií je však vybaveno jen 30–40 %. Na skutečné dálkové odečty je ale připraveno pouze mizivé procento z nich. Svaz tak upozorňuje, že na implementaci změn není dostatek kapacit ani času a navrhuje odložení účinnosti tohoto ustanovení o 2 roky, tj. aby povinnost poskytovat měsíční informace o spotřebách byla účinná až od 1. 1. 2025. „Důvodem pro posun účinnosti je jednak dlouhodobě avizovaný nedostatek příslušných zařízení, ale také vyjádření firem zabezpečujících související technická opatření, servis i služby. Podle nich totiž nemají na implementaci změn dostatek kapacit ani času. Dalším organizačním problémem je i to, že rozhodování o nových změnách probíhá v bytových družstvech i SVJ zpravidla během členských schůzí nebo shromáždění vlastníků. Ty se obvykle konají jednou ročně, a to během května a června. Rozhodnutí potřebná k instalaci nových technologií tak uvedené orgány nebudou schopny v roce 2022 schválit,” dodává Martin Hanák.

Měsíční oznámení znamenají náklady navíc

Kromě poskytování vzdáleného přístupu k pravidelným odečtům určeného dodavatelům energií, správcům bytových fondů i obyvatelům domů počítá novela v § 8a odst. (5) také s pravidelným informováním o tomto přístupu. Evropská směrnice navrhuje, aby byli odběratelé energie jedenkrát měsíčně informováni o zpřístupnění dat, nespecifikuje však, jak by komunikace měla probíhat. „Uživatelé bytů nemají povinnost sdělovat správci domu svou e-mailovou adresu ani další kontakty pro online komunikaci. Pokud tak budou muset správci posílat obyvatelům bytů měsíční papírová oznámení, bude to znamenat finanční náklady navíc,” říká Martin Hanák z SČMBD. Proti tomuto ustanovení se ohradili také někteří poslanci, kteří stejně jako Svaz upozorňují na skutečnost, že jak „směrnice“, tak i „doporučení“ jsou právní akty, které dávají členským státům určitý stupeň volnosti při jejich implementaci a nedávají tak povinnost měsíční lhůtu zavést.

Délku lhůty pro podání námitek je nutné zkrátit

Ustanovení § 8 odst. (2) dává každému příjemci služeb možnost podat do 30 dnů ode dne doručení své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. V praxi se však stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do 3 let od předání vyúčtování. Někteří příjemci služeb tyto námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníka a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování. Proto Svaz navrhuje, aby v případě, že nejsou námitky doručeny poskytovateli služeb do uvedené lhůty, právo na jejich uplatnění zaniklo a vyúčtování se považovalo za řádné. Od navržené změny si slibují snížení rizika spekulativních žalob příjemců služeb, kteří námitky podávají těsně před uplynutím obecné promlčecí lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.

„Pokud je námitka shledána oprávněnou, může dojít ke zpětné změně vyúčtování všech příjemců služeb, kteří už ale vypořádali všechny přeplatky a nedoplatky. Řešení situace je pak vzhledem k vysoké fluktuaci uživatelů bytů velmi náročná. Navrhujeme proto, aby měla speciální úprava zákona č. 67/2015 Sb., zákona o službách, v této situaci přednost před obecnou úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,” dodává Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.