Modrá zpráva je významná vodohospodářská ročenka
Modrá zpráva" informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2016 a podává přehled o dlouhodobém vývoji vodního hospodářství ve sledovaných ukazatelích.
Modrá zpráva je významná vodohospodářská ročenka, kterou společně připravuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí již 20 let.
Zatím poslední Modrá zpráva z r. 2016 uvádí hned v úvodu:
- Vodovodní a kanalizační síť byla loni prodloužena a vzrostl počet čistíren odpadních vod. Délka vodovodní sítě se prodloužila o 535 km
- na 77 681 km, délka kanalizační sítě o 1 257 km na 47 141 km. Vodou z vodovodů bylo koncem roku 2016 zásobováno již 94,4 % obyvatel
- a na kanalizaci bylo napojeno 84,7 % obyvatel. Ke konci roku 2016 bylo v České republice evidováno již 2 554 čistíren odpadních vod.
- Loni byly profinancovány téměř 2,7 miliardy korun na 693 akcí, tedy o 833 milionů korun více než v roce 2015. Mezi nejvýznamnější
- dotované oblasti spadá výstavba a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, dotace této oblasti byla 1,9 miliardy korun.
- Druhou významnou oblastí s dotací 0,5 miliardy korun byla prevence před povodněmi zaměřená na realizaci opatření s retenčním
- účinkem. S ohledem na vývoj klimatu lze zmínit i oblast výzkumu a vývoje ve vodním hospodářství, v rámci rezortu byly podpořeny projekty
- ve výši 29,3 milionu korun.
"Naší planetu stále intenzivněji zasahuje hydrologický extrém sucha. Jeho následky mohou být závažné pro současnou i budoucí generaci. Sucho, na rozdíl od povodní, nastává pomalu a trvá většinou několik let. Jedním z cílů Modré zprávy za rok 2016 je proto seznámit čtenáře ve větším rozsahu s tímto hydrologickým extrémem. Dočte se například, že významný srážkový deficit oproti normálu začal už v roce 2014 a že podle statistiky vedené od roku 1961 je rok 2016 osmým nejteplejším s průměrnou roční teplotou vzduchu 8,7 °C", je uvedeno v úvodníku tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky.
"Jsem rád, že se zpráva ve vazbě na jakost povrchových a podzemních vod stále více zabývá i identifikací a řešením plošných zdrojů znečištění, které jsou jedním z nejvýznamnějších vlivů, které kromě bodových zdrojů znečištění ovlivňují jakost a tím i stav útvarů povrchových a podzemních vod. Zejména v některých ukazatelích, jako např. dusík či vybrané pesticidy, představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod. Nejvýznamnějšími vstupy jsou zemědělství (hlavně dusík a pesticidy), atmosférická depozice (polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy – rtuť, olovo, kadmium) a látky přirozeného původu (zejména kovy)", je uvedeno v úvodníku ministra životního prostředí Richarda Brabce.
V některých letech je ročenka širší
Například za rok 2015 je rozšířena o kapitolu "Plnění programů opatření přijatých plány povodí v roce 2009“, která se na základě vodního zákona každé tři roky předkládá vládě.
