Brabec slíbil pomoc obcím na Frýdlantsku, které přicházejí o vodu

Už dnes potoky a studny u česko-polské hranice vysychají. Společně s ministerstvem zemědělství chce během měsíce připravit materiál pro vládu, který popíše současný stav, a možný návrh řešení s přesným harmonogramem. Vláda pak rozhodne o případné finanční podpoře, sdělil ČTK po dnešním jednání pracovní skupiny k Turówu Brabec.

"V tuto chvíli se bavíme o prvních desítkách milionů, maximálně 150 milionech korun," shrnul výsledky dnešního jednání Brabec. Dodal, že bude důsledně hájit zájmy českých občanů při vyjednáváních s Polskem, pokud by se s jistotou prokázal vliv těžby v Turówě na úbytek podzemních či povrchových vod. Na financování nápravných opatření by se podle něj měly podílet i vodohospodářské společnosti a Liberecký kraj. "Dnes jsme se jasně shodli na tom, že nemůžeme připustit situaci, že lidé nebudou mít vodu," uvedl.

Chystané rozšíření dolu Turów v Polsku ohrožuje zásoby pitné vody zejména v oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Už teď tam studně a potoky vysychají a podle odborné studie, kterou si nechaly vodohospodářské společnosti zpracovat, se to s prohloubením dolu bude zhoršovat. Na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30.000 lidí bude v nejbližších letech třeba miliarda korun, a naplní-li se černé scénáře, stamiliony navíc. Obce i vodárenské společnosti chtějí, aby s financováním pomohl stát. Samy na to peníze nemají, znamenalo by to výrazně zdražit vodu.

Ministr Brabec dnes na jednání vládní pracovní skupiny se zástupci vodárenských společností, obcí, ale i kraje, České geologické služby či ministerstva zemědělství probral dosud získané informace i data k vlivu těžby na podzemní i povrchové vody. Skupina se zabývala i projektem České geologické služby, který má zajistit geologicko-hydrologické podklady pro jednoznačné určení míry vlivu těžby v Turówě na podzemní i povrchové vody v příhraničních oblastech Libereckého kraje. Má navrhnout cesty jak zmírnit dopady těžby a specifikovat možná nápravná opatření. Podle ministra je třeba se připravit, aby případná opatření bylo možné rychle uskutečnit.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník i s jeho prohloubením až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře. Odčerpávání vody z dolu už teď výrazně snížilo hladinu podzemní vody na české straně. Podle EIA z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí v Polsku do řek. Pro srovnání - toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje.