Co dělat, když máte na pozemku inženýrskou síť?

Inženýrská síť je věcné břemeno

Energetická infrastruktura vedená skrz pozemky je řešena pomocí zřizování věcných břemen (služebností). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon, dále jen EZ), připouští zřízení věcného břemene smluvního.

Oprávnění z věcného břemene vzniká až vkladem do katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí provede vklad po dodání podkladů, které právo z věcného břemena osvědčují, tedy uzavřené smlouvy.
Může se stát, že věcné břemeno není možné smluvně sjednat, protože vlastník nemovitosti není znám či určen, nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Pak příslušný vyvlastňovací úřad (např. obecní úřad nebo magistrát viz § 15 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění) může vydat na návrh provozovatele ve vyvlastňovacím řízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

Za zatížení pozemku tímto věcným břemenem majiteli pochopitelně náleží patřičná náhrada. Jak je zřejmé z výše uvedeného, v prvé řadě je třeba věcné břemeno s majitelem pozemku zřídit smluvně. Teprve v případě, že to není možné a jsou naplněny podmínky pro omezení vlastnického práva dle zákona o vyvlastnění, lze přistoupit k vyvlastnění. Podobně je upraveno i vedení veřejné komunikační sítě („telefonní kabely“) v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) v § 104 odst. 3 a 4, dle kterých uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti smlouvu. Pokud k uzavření smlouvy nedojde, protože vlastník není znám nebo je nečinný, může o zřízení věcného břemene rozhodnout vyvlastňovací úřad.

• Celý článek Co dělat, když máte na pozemku inženýrskou síť? najdete na stránkách Advokátní kanceláře Šikola a partneři.

Mimo jiné se v článku hovoří o novinkách od 1.1.2016:

V energetickém zákoně od 1. 1. 2016 dále přibudou ustanovení o nároku majitele nebo uživatele nemovitosti na jednorázovou přiměřenou náhradu. Na tuto náhradu má vlastník nebo uživatel právo vznikla-li mu újma na majetku, nebo pokud byl omezen v obvyklém užívání majetku. Toto právo musí uplatnit v prekluzivní (tzn., že jinak právo zanikne) lhůtě 2 let ode dne, kdy k omezení došlo.

Obecně mají dle OZ přednost věcná práva zapsaná v katastru nemovitostí, nicméně EZ v § 98 odst. 8 (který ve své novelizované podobě vejde v účinnost od 1. 1. 2016) stanovuje, že pro věcná břemena, energetických zařízení, která se dle dřívějších právních předpisů nezapisovala do katastru nemovitostí toto omezení neplatí.

Advokátní kanceláře Šikola a partneři je odborným partnerem části Nový občanský zákoník na TZB-info.