MŽP plánuje zdražit odběry podzemní vody na čtyřnásobek

Změny nebudou mít plošný vliv na výši vodného a stočného, řekla dnes ČTK mluvčí rezortu Petra Roubíčková. Úředníci nyní chtějí novelu zákona o vodách zaslat do meziresortního připomínkového řízení. Platit by měla, pokud projde vládou a odsouhlasí ji zákonodárci, od roku 2017. Podle vodohospodářů se změna zákonů naopak v cenách vody odrazí.

Poplatky platí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. "Podzemní voda je velmi cenná surovina, oproti vodě povrchové nenahraditelná. V důsledku stále většího sucha jí nezadržitelně ubývá, a proto je třeba urychleně jednat," argumentuje Roubíčková. V současnosti činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za kubík na jiné použití. Zdražovat by se měla postupně, k prvnímu nárůstu ceny by mělo dojít právě v roce 2017.

Společnosti by podle Roubíčkové měly postupně přecházet k odběrům povrchové vody. "Je potřeba také zdůraznit, že vodohospodářské společnosti stávající velmi rozdílnou cenu povrchové a podzemní vody koncovým zákazníkům v ceně pitné vody nijak zásadně nereflektují," dodala mluvčí, podle které mají firmy větší zisk v případě, že odebírají podzemní vodu.

Podle předsedy představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Františka Baráka v některých případech nebude přechod na povrchovou vodu technicky možný. Cena vody tak podle něj poroste. Navíc podle něj nepovede zvyšování poplatků u obyvatelstva k poklesu spotřeby vody.

Češi spíš podle něj začnou přecházet k vlastním zdrojům jako jsou studně, ve kterých je méně kvalitní voda a hrozí možné zdravotní problémy. Podle mluvčí je sice vhodnější na pití balená voda než tekutina ze studně, ale na zbytek spotřeby v domácnosti se voda ze studní použít může. "I mediálně známé epidemie spojené se zdravotně závadnou pitnou vodou byly způsobeny vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a nikoliv individuálními zdroji," dodává Roubíčková. Například na konci srpna zakázali hygienici pití pitné vody v Novém Boru, kde trpělo průjmy a zvracením přes 600 lidí. Voda v pražských Dejvicích pak byla v květnu kontaminovaná bakteriemi, hygienici zaznamenali více než 400 nakažených.

V novele zákona ministerstvo předpokládá, že poroste i průměrná cena za odběr povrchové vody. Odběr metru krychlového stojí letos v průměru 4,64 korun, liší se podle oblasti odběru. Nejlevnější je v Povodí Vltavy, naopak nejvíce stojí v Povodí Moravy. V roce 2030 by se měl podle předpokladu ministerstva vyšplhat na 8,51 koruny za metr krychlový. V ČR je přibližně polovina vody odebíraná z povrchu, druhá z podzemních vod, ceny by se tak měly přibližně srovnat.

Vláda v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, a právě počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

V příštím roce by chtěl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) schválit ucelenou strategii, podle níž bude ČR postupovat proti suchu a dopadům klimatických změn.

Navržená sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody podle novely vodního zákona:

Zdroj: MŽP

Předpokládaný růst průměrné ceny za odběr povrchové vody: