Voda od ledna podražila v průměru o téměř 3 %
Voda v Česku od ledna podražila v průměru o necelá tři procenta, vyplývá z předběžných údajů, které ČTK poskytlo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK).
Průměrná cena vodného a stočného dosahuje letos necelých 76 korun za metr krychlový, zhruba o čtyři koruny více než před rokem. Mezi cenami v různých oblastech státu jsou však velké rozdíly. Loni byl meziroční cenový nárůst více než dvojnásobný, cena vody vzrostla zhruba o sedm procent.
Nejvíce za vodu platí zákazníci Vodárenské společnosti Táborsko v Jihočeském kraji (104,50 Kč za metr krychlový. Naopak v obci Štěpánkovice stojí kubík vody jen 45 korun. Čísla zahrnují údaje od čtyř pětin členských společností sdružení.
SOVAK upozornil, že ceny vodného a stočného nestanovují pouze vodohospodářské společnosti. Ty z ročních tržeb za vodné a stočné ve výši okolo 27 miliard korun odvádějí státu takřka 35 procent na daních a poplatcích za čerpání podzemní a povrchové vody. Další stovky milionů ročně platí vodárny městům a obcím, a to například za zábory veřejných prostranství nebo za uzávěry komunikací při opravách, rekonstrukcích a výstavbě vodovodních a kanalizačních řádů. I tyto odvody ovlivňují výši vodného a stočného.
Průměrná spotřeba vody zahrnující také spotřebu podniků či úřadů klesla v roce 2012 meziročně o více než dva litry na 133,7 litru na osobu denně. U samotných domácností tento ukazatel klesl zhruba o jeden litr na 87,9 litru. Obyvatelé Prahy spotřebovávají téměř o 30 procent více vody, než činí celorepublikový průměr.
Češi začali šetřit vodou po jejím skokovém zdražení v 90. letech minulého století. Za posledních 20 let klesla denní spotřeba vody na osobu o více než třetinu. Lidé kvůli rostoucím cenám vody používají úsporné vodovodní baterie či pračky. S rozvojem modernějších technologií se snižuje také spotřeba vody v průmyslu či zemědělství, stále více lidí také využívá vlastní studny.
V České republice je zásobeno vodou z vodovodů 93,5 procenta obyvatel. Jenom 6,5 procenta lidí odebírá vodu z vlastních studní nebo malých vodovodů. Největším zdrojem povrchové pitné vody je vodní nádrž Švihov známá spíše jako Želivka, která slouží jako zdroj pitné vody pro Prahu a střední Čechy, druhá je vodní nádrž Kružberk na řece Moravici, třetí vodní nádrž Šance na Ostravici, obě v Moravskoslezském kraji. Největší zásobárnou podzemní vody je vodárenská soustava Březová nad Svitavou II.
Podle ročenky ministerstva zemědělství bylo předloni v Česku 2389 provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Vlastníků vodovodů a kanalizací, jimiž jsou především obce a města a vlastnické společnosti, je 5728.
Protikorupční organizace Transparency International (TIC) v minulosti opakovaně upozornila, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských společností přichází o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury. Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z Evropské unie.
