O evropských penězích na problémové čistírny bude jasno v lednu

Platí to i pro několikamiliardový projekt pražské čističky, o němž vede ministerstvo životního prostředí (MŽP) s Evropskou komisí zvláštní jednání. Ministerstvo připravilo na podnět komise novou metodiku. Podle prvního náměstka MŽP Jakuba Kulíška by jen zhruba deset z problémových projektů mohlo uspět.

Ostatní budou počátkem roku definitivně zamítnuty, peníze na ně připravené chce ministerstvo postupně uvolňovat jinam. S harmonogramem výzev plánovaných na příští rok zástupci ministerstva seznámili v úterý zástupce EK, dnes Kulíšek s novináři hovořil před zasedáním řídícího výboru programu. Do které skupiny zamíří pražský projekt, nechtěl komentovat.

Pražští zastupitelé dnes rozhodli o tom, že hlavní město případnou dotaci z EU dofinancuje. Náklady na přestavbu a rozšíření pražské čistírny totiž přesáhnou 11 miliard korun. Z operačního programu Životní prostředí by Praha mohla dostat maximálně 5,9 miliardy korun. Radní Radek Lohynský (ODS) zastupitelům řekl, že město i nadále jedná s odborníky z Jaspers (zástupci Evropské komise), další schůzka je naplánována na leden.

Server iDnes.cz v říjnu napsal, že EK definitivně odmítla proplatit asi deset miliard korun na stavby zajišťující lepší kvalitu odpadních vod. Kvůli tomu prý může někde voda podražit až o třetinu. Ministr Tomáš Chalupa (ODS) na to reagoval prohlášením, že pokud některé projekty peníze nezískají, dostanou finance z EU projekty jiné. Popřel, že by voda kvůli tomu plošně zdražila, připustil však možné problémy s financováním některých projektů, které by mohly vést ke zdražení v určitých lokalitách.

Evropské komisi se nelíbí, že má proplácet peníze projektům, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma. Většina vodovodní sítě v Česku je ve vlastnictví měst a obcí či jimi ovládaných firem, města ale pronajímají síť soukromým vodárnám, které pak do majetku nemusí příliš investovat.

Nadpoloviční většina ze zmíněných deseti miliard korun připadá na modernizaci pražské čistírny odpadních vod, která patří mezi nejproblematičtější projekty. Sem se řadí i modernizace vodohospodářské infrastruktury v malých obcích, které na podobné projekty mají malé rozpočty. Nejproblematičtější situace je u 29 obcí, kde mají vlastníci vodohospodářské infrastruktury s provozovateli vodovodů a kanalizací dlouhodobé smlouvy.