Stát zmapuje podzemní vodu, aby stanovil optimální spotřebu
Stát s pomocí evropských fondů investuje 623 milionů korun do zmapování zásob podzemní vody v České republice, aby získal aktuální údaje o možnostech jejího čerpání. Nynější výpočty hodnot zdrojů podzemních vod jsou totiž starší i více než 20 let a odborníci se obávají, že zásoby podzemní vody se kvůli klimatickým změnám i neúměrné spotřebě mohou v některých regionech tenčit. To by mělo negativní dopad na zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
"V řadě oblastí existuje závažný nedostatek informací o kapacitách využitelných zásob podzemních vod. Chybí tedy údaje o možnostech čerpání," sdělil dnes novinářům Petr Mixa z České geologické služby, která projekt dostala na starost. Jeho kolegyně Renáta Kadlecová upozornila, že bez znalosti aktuálního stavu zásob vody nelze zajistit rovnováhu mezi jejími odběry a přirozeným doplňováním, protože úřady mají k dispozici jen zastaralé údaje. "Podzemní vody jsou totiž dynamickým, v čase proměnlivým fenoménem, a tak má stanovení přírodních zdrojů podzemních vod jen časově omezenou platnost a je nutné ho opakovat," uvedla.
Odborníci navíc upozornili, že kvůli oteplení mohla v Česku za posledních deset let klesnout hladina a množství podzemních vod. "Musíme si uvědomit, že podzemní vody jsou dotovány převážně v mimovegetačním období, kdy by v našich zeměpisných podmínkách měly převládat sněhové srážky," podotkla Kadlecová. Klimatické změny ale způsobily, že čím dál častěji prší koncem jara a v létě, kdy vegetační kryt neumožní dostatečné vsáknutí převážně přívalových srážek. Většina vody, kterou nespotřebují rostliny, se totiž vypaří nebo odteče po povrchu.
Díky průzkumu odborníci získají přesnější obrázek o aktuálním stavu zásob podzemních vod i jeho budoucím vývoji v jednotlivých regionech, kterému pak bude moci být přizpůsobeno čerpání vody. "Nyní totiž nevíme, kolik vody můžeme vyčerpat, aniž bychom degradovali zásobník," řekl Mixa.
Už nyní se některé regiony v suchých obdobích potýkají s nedostatkem podzemní vody a vznikají spory o to, kdo má právo ji užívat. Některé velké vodárenské soustavy, které zásobují pitnou vodou stovky tisíc obyvatel, podle odborníků nemají záložní zdroje, takže kvůli případné kontaminaci vodních zdrojů či nedostatku dešťových srážek hrozí výpadky v dodávkách pitné vody.
Často navíc chybí strategie čerpání podzemní vody. V některých oblastech kvůli tomu zanikají prameny, klesá průtok v povrchových tocích nebo vysychají chráněné mokřadní biotopy. Jinde zase vodohospodáři tvrdí, že požadavky ekologů jsou přehnané a zbytečně omezují čerpání podzemních vod.
Česká geologická služba v následujících pěti letech zhodnotí zásoby podzemních vod v 56 vybraných nejvýznamnějších hygrogeologických rajonech a v dalších více než 30 rajonech stanoví aspoň základní parametry. Odborníci zároveň připraví podklady pro další přehodnocení zásob podzemní vody v následujících letech a navrhnou opatření pro optimální odběr podzemních vod.
"Pak bude možné využívat zásoby podzemní vody pro rozvoj některých regionů ve zvýšené míře, jinde naopak odběry podzemních vod limitovat z důvodů ochrany samotných podzemních vod nebo na ně úzce navázaných ekosystémů. Výsledky budou v konečném důsledku znamenat i značnou úsporu nákladů pro provozovatele jímacích zařízení," zmínil přínosy projektu Mixa.
