Radon – nebezpečí výskytu ve vodě

Radon – a risk of occurrence of water
Datum: 19.10.2015  |  Autor: Ing. David Sýkora, Ph.D., CSc., Katedra městského inženýrství a stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava  |  Recenzent: Ing. Pavel Zobač, Bytecheck

Když kupujete dům či byt, tak se zajímáte, jestli se nachází ve zdravém prostředí, jestli není v blízkosti továrna, dálnice či jiný zdroj znečištění, který by mohl negativně působit na Vaše zdraví. Podle zjištění epidemiologů je možné, že u nás vlivem působení radonu umírají ročně desítky lidí. Česká republika patří mezi jedno z nejvíce radonem zamořených území v Evropě.

Problém s nadměrným výskytem radonu paradoxně bývá také v novostavbách a především v těch, které kladou velký důraz na energetické úspory (pasivní domy). Podle průzkumu odborníků ze Státního radiačního ústavu je v každé páté novostavbě koncentrace radonu vyšší, než by měla být, a v každém desátém domě překračují hodnoty naměřeného radonu maxima doporučovaná zákonem.

Úvod

Radon je všudypřítomný přírodní radioaktivní plyn. Vzniká z uranu, jehož množství v zemské kůře je z pohledu historie lidstva neměnné, vyskytoval se v zemské atmosféře a také v lidských obydlích a vždy se v nich vyskytovat bude.1

Radon se do stavebních objektů dostává třemi základními zdroji, tedy z geologického podloží, pitné vody a ze stavebního materiálu. Problematika negativního působení radonu je značně komplikovaná a obsáhlá. Tento článek se věnuje především nebezpečí výskytu radonu v pitné vodě. Radon se do podzemní vody uvolňuje z hornin s obsahem uranu a radia a společně s vodou se poté dostává do budov. Určité množství radonu je tedy obsaženo ve všech podzemních vodách. Primárně se jedná o stavby, které používají jako zdroj vody vlastní nebo lokální studny, nikoli veřejné řády.

Při používání vody v bytě se část radonu uvolňuje do ovzduší a vytváří zde krátkodobé produkty přeměny radonu, jejichž vdechování přispívá k ozáření osob. Pití vody je z hlediska ozáření považováno za méně významné.2

Včasné odhalení nebezpečného působení radonu

Již při rozhodování o koupi stavebního pozemku, či před zahájením stavby objektu a vypracováním stavebního projektu je nezbytné provést průzkum rizika pronikání zemního radonu do stavebního objektu. Radonový index pozemku je třeba znát nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Pokud odborníci radonovým průzkumem zjistí střední nebo vysoké riziko průniku radonu do domu, musí být toto ošetřeno v základové konstrukci vhodnou hydroizolací spodní stavby.

V ČR existuje množství specializovaných firem, které provádí radonové průzkumy, zjistí radonový index a v případě potřeby navrhnou efektivní protiradonové opatření. Radonové průzkumy se provádí jak na pozemcích určených pro stavební účely, tak ve zbudovaných objektech, domech či bytech. Radonové měření je dnes již běžně součástí komplexních služeb specializovaných firem věnujících se inspekcím nemovitostí. Radonové průzkumy se v ČR pohybují v řádech tisíců Kč, např. v ceníku české inspekční firmy Bytecheck, s.r.o. se radonový průzkum pohybuje v rozmezí 3000–6000 Kč (cena se liší dle lokality a specifikace požadavku na měření).

„I v případě, že je v daném objektu naměřeno vysoké riziko průniku radonu, neznamená toto pro jeho uživatele nutnou katastrofu. Téměř pro každý objekt lze najít vhodné řešení a nebezpečí působení radonu snížit,“ říká ředitel společnosti Bytecheck, Ing. Pavel Štáf. Radonové průzkumy jsou dle platné legislativy povinnou součástí žádosti o stavební povolení.

Průnik radonu do objektu

Nejčastěji radon proniká do objektu následujícími způsoby:

  • trhliny a praskliny v podlahách a suterénních stěnách,
  • netěsnosti kolem prostupů instalačních vedení,
  • netěsné revizní, vodoměrné a jiné šachty,
  • trativody bez zápachové uzavírky a vsakovací jímky.
Obr. č. 1 – Zdroje radonu ve stavebních objektech. Zdroj: http://www.rad-uh.com/index2.html
Obr. č. 1 – Zdroje radonu ve stavebních objektech Zdroj: http://www.rad-uh.com/index2.html

Projektanti i stavebníci při své práci přísně dbají na eliminaci všech faktorů, které ovlivňují pronikání radonu do objektu. Problematiku pronikání radonu do objektu rozpracovává ČSN 730601 – Ochrana staveb proti radonu z podloží. Norma představuje pro stavebníky návod, jaká opatření je třeba proti vniknutí radonu do objektu provést.

 

Měření radonu ve vodě

Státní úřad pro jadernou bezpečnost České republiky vydává povolení pro měření obsahu radonu ve vodě z hlediska radiační ochrany. Povolení k vykonávání odborného měření radonu, měření a hodnocení ozáření z přírodních radionuklidů vlastní několik subjektů v ČR.

Jedním z významných zdrojů radonu v budovách je dodávaná voda, ze které se radon uvolňuje při sprchování, mytí, praní a vaření.

Podzemní voda vykazuje objemovou aktivitu radonu zpravidla v rozmezí 10–1000 Bq/l. Pro individuální zásobování by se neměla používat voda s vyšším obsahem než 1000 Bq/l, do veřejných vodovodů nesmí být dodávána voda s obsahem radonu nad 300 Bq/l. Pro představu: odhaduje se, že voda o obsahu radonu 10 Bq/l způsobuje v průměru zvýšení dlouhodobé průměrné koncentrace radonu ve vzduchu o 1 Bq/m3.3

Obr. č. 2 – Mapa výskytu radonu v podzemní vodě v ČR. Zdroj: http://www.analyzavody.cz/vlastnosti-vody/radon/
Obr. č. 2 – Mapa výskytu radonu v podzemní vodě v ČR
Zdroj: http://www.analyzavody.cz/vlastnosti-vody/radon/

Výskyt radonu v podzemní vodě v ČR

Průměrný obsah radonu v pitné vodě z podzemních zdrojů je v ČR u vody dodávané pro veřejné zásobování 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Častý výskyt vyšších hodnot je zjišťován například v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Plzeň - jih, Sokolov a Tachov.4

Dodavatelé vody jsou povinni zajistit měření a hodnocení obsahu radonu ve vodě 1× za rok. Při objemové aktivitě radonu nad 300 Bq/l nesmí být voda dodávána a je nutno snížit obsah radonu nebo nahradit zdroj vody.

 

Státní úřad pro jadernou bezpečnost a dotační program MF ČR

Speciální, státem hrazený radonový program umožňuje bezplatné informativní měření úrovně objemové aktivity radonu v objektu prostřednictvím stopových detektorů, které slouží pro vyhledávání staveb se zvýšeným rizikem přírodního ozáření. (Zpravidla se umísťují 2 stopové detektory na 2 měsíce v topném období. Jedná se o pasivní detektory v plastových krabičkách, detektory nezáří, nepotřebují přívod elektrické energie, předávají se poštou nebo osobně. Výsledky a související informace zasílá po vyhodnocení poštou Státní ústav radiační ochrany. O detektory a další informace je možné požádat na příslušných krajských úřadech.5)

Pokud je zjištěna hodnota radonu v objektu nad 400 Bq/m3 je třeba ze zdravotních důvodů řešit problém radonu takovými opatřeními, která povedou ke snížení hladiny radonu výrazně pod hodnotu 400 Bq/m3. V případě školských a předškolských zařízení je možno využít státní dotace MF ČR.

Pokud je hodnota radonu v objektu nad 1000 Bq/m3 je povinností řešit problém radonu takovými opatřeními, které povedou ke snížení hladiny radonu výrazně pod hodnotu 400 Bq/m3. V těchto případech lze požádat a využít Státní dotace MF ČR.

Jak se vypořádat s vysokou objemovou aktivitou radonu ve vodě

Dodavatelé vody jsou povinni zajistit měření a hodnocení obsahu radonu ve vodě 1× za rok. Při objemové aktivitě radonu nad 300 Bq/l nesmí být voda dodávána a je nutno snížit obsah radonu nebo nahradit zdroj vody.

Radon se odstraňuje (vytěsňuje) z vody jejím provzdušňováním. Tento proces se provádí pomocí aeračního zařízení, kterých je v ČR již několik stovek. Jsou umisťovány v úpravnách vody pro veřejné vodovody. Provoz aeračních zařízení je velmi nákladný, proto je používán zejména u větších zdrojů vody. Tyto přístroje umožňují snížit obsah radonu ve vodě více než 10krát (tzn. 90% účinnost).

Koneční uživatelé mohou zajistit snížení rizika nebezpečí radonu z vody pomocí dostatečného odvětrání místností s velkou spotřebou vody (koupelny, kuchyně), aby se odtud radon uvolněný z vody zbytečně nešířil do budovy.

Tab. č. 1 – Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané pro veřejné zásobování a ve vodě z domovních studní za období 2000–2006 (geometrický průměr a v závorce geometrická výběrová standardní odchylka)
KrajCelková aktivita alfa
[Bq/l]
Celková aktivita beta
[Bq/l]
Rn222 dodávaná voda
[Bq/l]
Rn222 domovní studny
[Bq/l]
Středočeský0,073    (2,6)0,094    (2,1)12,7    (3,9)39,0    (2,9)
Budějovický0,045    (3,3)0,104    (2,0)25,0    (3,5)75,6    (3,9)
Plzeňský0,045    (2,3)0,075    (1,8)27,9    (3,1)46,7    (3,5)
Karlovarský0,048    (2,5)0,081    (1,9)33,5    (3,7)71,5    (5,0)
Ústecký0,078    (2,7)0,105    (2,1)8,4    (3,7)18,9    (3,4)
Liberecký0,059    (2,7)0,071    (2,4)8,6    (4,0)100     (4,2)
Královéhradecký0,054    (2,6)0,069    (2,3)13,3    (2,9)17,8    (3,3)
Pardubický0,035    (2,2)0,057    (2,0)8,6    (3,5)38,1    (2,8)
Vysočina0,025    (2,3)0,071    (1,8)16,8    (3,1)54,3    (4,0)
Jihomoravský0,047    (2,2)0,085    (1,9)11,6    (2,3)21,9    (2,3)
Zlínský0,039    (1,9)0,052    (1,9)4,3    (1,9)12,3    (1,7)
Olomoucký0,049    (2,5)0,068    (2,0)15,2    (3,1)27,9    (2,3)
Moravskoslezský0,020    (2,1)0,046    (1,9)8,9    (4,1)17,8    (2,2)
ČR celkem0,044    (2,7)0,077    (2,1)13,7    (3,5)49,2    (3,9)

Zdroj: http://www.radonovyprogram.cz/radon/radon-ve-vode

Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán

Program navazuje na výsledky Radonového programu ČR z období let 2000 až 2009. Radonový program odpovídá současné právní úpravě ČR v oblasti radiační ochrany a zapracovává aktuální trendy států EU.

Základním cílem Akčního plánu je prostřednictvím promyšlených a koordinovaných kroků přispět ke snížení počtu úmrtí na rakovinu plic v důsledku zvýšeného ozáření radonem a jeho dceřinými produkty.6

Akční plán zahrnuje

  • větší požadavky na regulaci ozáření z přírodních zdrojů
  • požadavek, aby členské státy EU implementovaly „akční plán“ pro radon v bytech a na pracovištích do svých právních předpisů
  • stanovení cílů a strategie pro snižování rizika rakoviny plic z radonu
  • identifikace oblastí se zvýšeným rizikem z radonu
  • stanovení požadavků na pracoviště se zvýšeným rizikem přírodního ozáření
  • prevence i ozdravování stávajících obydlí
  • zpracování metod měření a ozdravování, vytyčení strategie informovanosti.
Obr. č. 3 – Struktura Akčního plánu (ČR 2010 – 2019). Zdroj: Autor
Obr. č. 3 – Struktura Akčního plánu (ČR 2010 – 2019) Zdroj: Autor

Programy na snížení radonového ozáření jsou vedle ČR již realizovány také např. ve Francii, Švédsku, USA, Švýcarsku a Velké Británii.

Platná legislativa

  • ČSN 730601 – Ochrana staveb proti radonu z podloží
  • Vyhláška č. 307/2002 Sb. – stanovuje únosnou mez zamoření stavebního objektu radonem
  • Atomový zákon č.18/1997 Sb. – požadavky na omezování ozáření z radonu a z dalších přírodních radionuklidů
  • Vyhláška č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Tato vyhláška stanovila únosnou mez zamoření objektu radonem a jeho rozpadovými produkty.
  • Vyhláška č. 461/2005 Sb. – o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování
  • Vyhláška č. 462/2005 Sb. – o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

Resumé

Epidemiologické studie dokazují, že se vzrůstající koncentrací vdechovaných produktů přeměny radonu a rostoucí délkou pobytu v tomto prostředí roste možnost onemocnění rakovinou plic. V minulosti se riziko sledovalo především v uranových dolech. V posledních dvaceti letech bylo toto riziko jednoznačně potvrzeno pro byty a domy.

Smutnou skutečností je, že v ČR každoročně umírá na rakovinu plic více než 5000 osob. V ČR je průměrná objemová aktivita radonu v obydlích 119 Bq/m3 a při aplikaci uvedeného koeficientu rizika se odhaduje, že cca 900 úmrtí na rakovinu plic ročně může být způsobeno radonem v bytech. Onemocnění se neprojeví bezprostředně po ozáření, ale až po uplynutí určité doby, která může trvat v tomto případě pět až několik desítek let.7

Investice vedoucí k optimalizaci a snížení objemové aktivity radonu v bytech je stěžejní investicí do naší budoucnosti a jeho zdraví.


Poznámky

1 Zdroj: http://stavba.tzb-info.cz/izolace-proti-vode-a-radonu/11952-zdrave-bydleni-bez-radonu ... Zpět

2 https://www.suro.cz/cz/prirodnioz/obecne-informace/radon-ve-vode ... Zpět

3 http://www.rad-uh.com/index2.html ... Zpět

4 https://www.suro.cz/cz/prirodnioz/radioaktivita-vody-a-mozna-opatreni ... Zpět

5 https://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/radiacni-ochrana/mereniradonu.pdf ... Zpět

6 http://www.radonovyprogram.cz/radonovyprogram/images/clanky/radonovy_program_akcni_plan.pdf ... Zpět

7 http://www.radonovyprogram.cz/radonovyprogram/images/clanky/radonovy_program_akcni_plan.pdf ... Zpět

 
English Synopsis

An excessive radon occurrence in the area of the Czech Republic has negative effects on people's health. This radioactive gas (causing lung cancer) can penetrate both into old and new buildings in several ways. One of the main radon sources are groundwater & potable water. The article reports on measurement methods, technical procedures and legislative measures to eliminate its effects.

 

Hodnotit:  

Datum: 19.10.2015
Autor: Ing. David Sýkora, Ph.D., CSc., Katedra městského inženýrství a stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava   všechny články autora
Recenzent: Ing. Pavel Zobač, Bytecheck



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama




Partneři oboru

logo NICOLL ČR
logo ASIO
logo WAVIN EKOPLASTIK
logo DZ DRAŽICE logo GRUNDFOS logo AUSTRIA EMAIL

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo ENVIBRNO

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czNa pardubickém nádraží vznikne přes kolejiště lávka pro pěšíSvětlo a čerstvý vzduch ve sklepěKoupě investičního bytu se stále vyplatí