Problémy s vysokou spodní vodou a doporučená meliorační opatření

Datum: 5.10.2015  |  Autor: Ing. David Sýkora, Ph.D., CSc., Katedra městského inženýrství a stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava  |  Recenzent: Ing. Pavel Zobač, Bytecheck

Problémy s vysokou spodní vodou a trvalým zamokřením pozemků trápí řadu stavebníků a majitelů staveb na vodou znehodnocovaných pozemcích. Důležité je včasné odhalení příčin a doporučení efektivního, i když mnohdy nákladného řešení. Při plánované stavbě objektu je nezbytné nepodcenit přípravnou fázi projektu a neopomenout provést na daném pozemku hydrogeologický průzkum. Na základě jeho výsledků odborníci navrhnou vhodná meliorační řešení a ušetří tak budoucím obyvatelům stavby a pozemku mnoho starostí a neočekávaných budoucích nákladů.

Úvod

V České republice se nachází mnoho pozemků, které vykazují známky vysoké hladiny spodní vody s melioračními a odtokovými kanály v různém stavu provozuschopnosti. Důležité je možné budoucí problémy se zamokřením pozemku odhalit včas před započetím stavby či koupí nemovitosti.

„Laickou pomůckou může být i pohled na okolní zeleň nebo sloupy elektrického vedení. Z jejich sklonu je možné poznat, jestli se půda posouvá a jakým směrem. Je dobré prověřit, zda nejsou v okolí strouhy, pozůstatky meliorace polí a hlavně se nebát zazvonit na sousedy a prověřit, zda nezažívají pohromy,“ radí Ing. arch. Peter Mosio, inspektor firmy Bytecheck.1 Zájemci o informace o složení půdy a podloží daného pozemku mohou zjistit důležitá data také z geologických map, které jsou dostupné na portálu České geologické služby. Další důležitá data o hladině spodní vody lze zjistit na základě vyhodnocení vrtné prozkoumanosti v blízkosti pozemku (od správce geologické mapy či realizátora vrtu), prozkoumáním základní geologické mapy území, či z historických záznamů o melioračních pracích.

V případě, že je zamokření pozemku zřejmé a negativní vlivy ohrožují stavbu objektu, je nezbytné najít vhodné opaření pro zlepšení hydrogeologických poměrů v území. „Konkrétní systém odvodnění území doporučujeme realizovat až po zmapování pozemku hydrogeologickým průzkumem s min 4–5 sondami, které určí skladbu podloží, jeho nepropustnost, schopnost vsakování dešťových vod a úroveň hladiny spodní vody,“ uvádí ředitel firmy Bytecheck, Ing. Pavel Štáf.

Důležitým krokem je rovněž zmapování úrovně údržby veřejně dostupných a provedených melioračních opatření, odvodňovacích kanálů a zjistit zda je možno řešit situaci v dané obci plošnými melioračními opatřeními. V případě, že je to nezbytné, musí majitel konkrétního pozemku řešit situaci samostatně bez ohledu na okolní mnohdy nedostatečná opatření.

Meliorace

Meliorace pozemku neboli drenáž obecně představuje úpravu vodních poměrů. Pokud trpí zemědělská půda nadbytkem vody, je třeba ji odvodňovat. Přítomnost přebytečné vody se projevuje zamokřováním, zaplavováním a zabahňováním půdy a výsledně zhoršením až znemožněním jejího užívání. Zlepšení tohoto stavu umožňuje odvodňování půdy, které spočívá v odstranění přebytku vody z povrchu zaplavované půdy i ze zamokřeného půdního profilu. Následně dochází k ustálení hladiny podzemní vody v požadované hloubce a následné vytvoření podmínek pro trvalé zajištění úrodnosti a požadované využitelnosti při optimálním stavu půdní vláhy.2

Příčiny zamokření pozemku

Obr. č. 1 – Příčiny zamokření pozemku. Zdroj: Autor
Obr. č. 1 – Příčiny zamokření pozemku Zdroj: Autor

Působení podzemní vody na stavbu

Voda podzemní tlaková (namáhání tlakem do 0,02 MPa) namáhá stavbu vodním sloupcem výšky do 2 m (většina spodních staveb splní toto kritérium). Může vznikat i jako následek pronikání vody do nevhodných nebo nesprávně provedených zásypů objektu v nepropustných horninách nebo zásypů bez potřebných konstrukčních úprav (drenáže) anebo poruchami trubních (vodovodních, kanalizačních nebo drenážních) sítí.3 Proti této podzemní vodě lze stavbu chránit speciálními hydroizolačními materiály ve spodní stavbě, vhodně provedenou drenáží, těsněním prosakující konstrukce, např. tlakovou injektáží atd.

Podzemní voda tlaková (namáhání tlakem nad 0,02 MPa) je většinou velmi dobře identifikována již při průzkumu staveniště a otevírání stavební jámy, proniká do výkopů a má tendenci je zaplavovat.4

Nutností je navrhnout trvalou a efektivní ochranu před jejími účinky a zároveň se pokusit snížit hladinu podzemní vody. Vhodným řešením je v těchto situacích např. systémem drenáží nebo studen, případně čerpáním z odlehčovacích vrtů.

Je třeba důkladně zvážit vhodný systém řešení, který bude schopen chránit stavbu po maximální možnou dobu, ideálně po celou její životnost.

Podzemní voda netlaková prosakuje kolem stěn stavby a je častým zdrojem konstrukčních problémů spodní stavby. Podzemní vodu netlakovou lze snadno zaměnit se zemní vlhkostí a tak stavebník mnohdy použije nedostatečně odolný typ hydroizolace. Je tedy třeba dbát na použití dostačující izolace spodní stavby.

Meliorační opatření doporučované odborníky na základě výsledků hydrogeologického průzkumu

V praxi se využívají dvě základní techniky odvodňování půdy. Daná technika je určena především příčinou, způsobem a intenzitou zamokření, povahou půdy a účelem jejího využití.

Techniky biologické – užívá se u půd, které jsou méně náchylné k zamokření. Opatření jsou na úrovni úpravy půdní struktury nebo jsou vysazovány porostů s velkou transpirací.

Techniky technické – využití technických úprav a staveb jako jsou úpravy vodních toků, výstavba odvodňovacích kanálů, příkopů a drenáží.

V případě nutného odvodnění pozemku je vždy nutno kalkulovat se značnými náklady na drenážní a meliorační práce.

Zahrada

Zbudování „rybníčku“ se zaústěním vnitřních struh či drenáží tak, aby v kombinaci s výsadbou zeleně vhodné do zamokřených oblastí a výparem, zajišťoval snižování hladiny spodní vody. Dno může být řešeno buď jako těsné, nebo jako propustné. Tímto způsobem je možno nezávisle na okolí zajistit aktivní snižování hladiny spodní vody a odvodňování pozemku.

Meliorační potrubí – se buduje v případech, kde je na pozemku vysoká hladina spodní vody. Do nejníže položených míst pozemku se klade systém drenážních trubek či se tvoří drenáže z kamenů. Prakticky se nejdříve vyhloubí drenážní kanály, do nichž se poté klade drenážní potrubí. Drenážní kanál se následně zasýpá dobře propustnými materiály jako je štěrk či písek. Při takovémto odvádění vody z pozemku je třeba zvážit, kam přebytečnou vodu z pozemku budeme odvádět, abychom neznehodnocovali např. pozemek souseda.

Vysazení rostlin pro zamokřené zahrady – zamokřená místa pozemku je vhodné osázet stínomilnými rostlinami jako je např. kroucená vrba, topol, rododendron, azalka, břečťan či různé kapradiny. Vhodné jsou rovněž jehličnany jako jedle, borovice či tůje.

Stavba

Drenážní systém trubek – chrání spodní stavbu před destruktivními vlivy tlakové spodní vody. Systém trubek se klade do okolí podzemní části stavby nad nepropustnou podzemní vrstvu (do hloubky 0,8 až 1,2 m). Je třeba nepodcenit kontrolní šachty, které slouží po ukončení práce k čištění a kontrole drenáže.

Kvalitní konstrukce odolné proti tlakové spodní vodě – vlhké nebo mokré materiály (konstrukce) jsou předpokladem pro vznik a vývoj nežádoucích živých organismů – plísní. Při realizaci stavby je tedy třeba dodržet konstrukční a realizační zásady pro zajištění vodotěsnosti a dlouhodobé odolnosti železobetonových konstrukcí proti pronikání vody – princip tzv. bílé vany.

Hydroizolace spodní stavby – zabraňuje pronikání spodní vody do stavebních konstrukcí a sklepních prostor staveb. Dnešní hydroizolace jsou nejčastěji vyráběny z asfaltových a plastových materiálů. Jedná se o hydroizolační suspenze a tmely nebo pásy. Zejména plastové a elastové pásy (fólie) prochází v posledních letech výrazným vývojem. Správně provedená hydroizolace zajistí nepropustnost vody do stavebního díla.

Systémy řešení a pokládky povlakové hydroizolace však mají řadu kritických míst, náchylných k netěsnostem nebo poškození a následnému průsaku vody. Pokládka vyžaduje poměrně striktní aplikační podmínky (konstrukční úpravy, tepelné a vlhkostní parametry) a dodržování technologických pravidel, která předpokládají produkci mnoha systémových výrobků (příprava podkladu, zesilování, ochrana atp.).5 Pro navržení správné funkční hydroizolace stávající stavby je nezbytný inženýrsko-geologický průzkum okolí stavby.

Situace v ČR

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. zveřejnil v r. 2012 statistiku půd ohrožených degradací v ČR, kde byly na základě Taxonomické klasifikace půd vymezeny trvale a periodicky zamokřené půdy.

Trvale zamokřené půdy zaujímají plochu 290 649 ha (5,81 % ZPF).6 Skupinu půd trvale zamokřených tvoří především půdy, kde je prokázána vysoká hladina podzemní vody nebo půdy se stagnující vodou na povrchu. Tyto půdy se zpravidla vyskytují v blízkosti vodních toků.

Periodicky zamokřené půdy zaujímají plochu 815 560 ha (16,31 % ZPF).7 Základním znakem této skupiny půd je periodické převlhčení půdního profilu. Tyto půdy mají světle šedý až bělošedý nebo zelenavě šedý zesvětlený horizont.8

Obr. č. 2 – Trvale zamokřené půdy v ČR. Zdroj: http://www.vumop.cz/sites/File/Katalog_Map/20130529_katalogMap_Hydrologicke_charakteristiky.pdf
Obr. č. 2 – Trvale zamokřené půdy v ČR
Zdroj: http://www.vumop.cz/sites/File/Katalog_Map/20130529_katalogMap_Hydrologicke_charakteristiky.pdf
Obr. č. 3 – Periodicky zamokřené půdy v ČR. Zdroj: http://www.vumop.cz/sites/File/Katalog_Map/20130529_katalogMap_Hydrologicke_charakteristiky.pdf
Obr. č. 3 – Periodicky zamokřené půdy v ČR
Zdroj: http://www.vumop.cz/sites/File/Katalog_Map/20130529_katalogMap_Hydrologicke_charakteristiky.pdf

Platná legislativa v ČR

  • Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách – v zákoně jsou uvedeny povinnosti a doporučení pro stavebníky týkající se odvodnění stavby a zpevněných ploch ke stavbě náležících. Odvodnění je jedním z úkolů, které je třeba řešit už v rámci projektové přípravy. Stavebník má povinnost zajistit vsakování či zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých atmosférickými srážkami. V opačném případě mu není vydáno stavební povolení. Právní předpisy ČR doporučují řešit odvod srážkových vod přednostně zasakováním. Pokud toto není možné, je vhodné situaci řešit zadržováním a regulovaným odváděním srážkových vod oddílnou kanalizací. Nejméně doporučovaným a povoleným řešením je vypouštění dešťových vod do jednotné splaškové kanalizace.
  • Vyhláška MZe ČR č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně
  • Vyhláška MZe ČR č. 470/2001 Sb., kterou se stanovuje seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků

Resumé

Vlastníky podmáčených pozemků většinou čekají nepříjemné statisícové investice. Nezbytností je nechat si na vlastní náklady provést hydrogeologický průzkum, který určí skladbu podloží, jeho nepropustnost, úroveň hladiny spodní vody, stabilitu vrstev, únosnost základové půdy, očekávaný průběh poklesu a další. Výsledný hydrogeologický posudek definuje nejvyšší možnou hladinu podzemní vody.

Vlastník následně musí uhradit odborné firmě případnou melioraci pozemku, často související zaizolování podzemních zdí, provedení drenáží kolem domu, vyřešení statických problémů konstrukcí, zbudování nových podlah atd.


Poznámky

1 http://bydleni.idnes.cz/rodinny-dum-vlhkost-0q8-/stavba.aspx?c=A150410_145257_stavba_web... Zpět

2 http://meliorace.vumop.cz/mapserv/meliorace/melio_obecne.php... Zpět

3 http://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu... Zpět

4 http://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu... Zpět

5 http://www.casopisstavebnictvi.cz/ochrana-spodni-stavby-proti-vode-a-vlhkosti-vyuzitim-principu-bile-vany_N3231... Zpět

6 Údaj z databáze BPEJ... Zpět

7 Údaj z databáze BPEJ... Zpět

8 http://www.vumop.cz/sites/File/Publikacni_cinnost/1304_Eroze_Statistika_big.pdf... Zpět

 
English Synopsis
The issues of high water-table level & drainage systems to be applied

The article reports on the reasons of soil waterlogging, impact of ground water on structures, and on drainage systems and measures to eliminate the waterlogging effects. Furthermore, there is an information about pertinent requirements of statutory regulations and two schematic maps of waterlogging of soil in the Czech Republic are shown.

 

Hodnotit:  

Datum: 5.10.2015
Autor: Ing. David Sýkora, Ph.D., CSc., Katedra městského inženýrství a stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava   všechny články autora
Recenzent: Ing. Pavel Zobač, Bytecheck



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Tipy pro projektanty

Partneři - Voda, kanalizace

logo WAVIN EKOPLASTIK
logo NICOLL ČR
logo GRUNDFOS
logo ASIO
logo AUSTRIA EMAIL
logo MEA
 
 

Aktuální články na ESTAV.czJak bezpečněji bydlet se dozvěděli účastníci konference ESTAV.czDruhý den právní poradny zdarma na stánku ESTAV.czJaké jsou nejlepší výrobky a stánky na veletrhu FOR ARCH 2017? A kdo je architektem roku?Dotace na využívání dešťové vody stát přerozděluje i po 14 dnech