Revize ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace I

Datum: 21.4.2014  |  Autor: Ing. Jakub Vrána, Ph.D., VUT Brno, Ústav TZB  |  Recenzent: Ing. Zdeněk Žabička

V lednu 2014 byla vydána revidovaná ČSN 75 6760, která je v České republice národní normou pro vnitřní kanalizaci. Revidovaná norma doplňuje požadavky evropských norem ČSN EN 12056-1 až 5 a ČSN EN 752 a je platná od 1. února 2014. ČSN 75 6760 platí pro kanalizaci, která je v majetku vlastníka nemovitosti a nachází se uvnitř i vně budov.

1 Úvod

Revize byla provedena především z důvodu nového způsobu hospodaření se srážkovými vodami zaváděného v nových českých právních a technických předpisech (vyhlášky č. 268/2009 Sb. a 269/2009 Sb. a TNV 75 9011), nutnosti souladu s ČSN EN 1610 a revidovanou ČSN EN 752 a z důvodu úpravy dimenzování potrubí a zkoušení vnitřní kanalizace. Revidovaná norma byla doplněna šestnácti vysvětlujícími obrázky.

Tento článek se zabývá nejdůležitějšími změnami, ke kterým došlo při revizi ČSN 75 6760. Nejsou zde většinou uvedena ustanovení z evropských norem a ustanovení, která byla do revidované normy převzata z předchozího znění normy.

2 Obecné a funkční požadavky

Provozovatel anebo vlastník kanalizace pro veřejnou potřebu může stanovit přípustný odtok srážkových vod nebo největší přípustný průtok odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě. Drtiče kuchyňského nebo domovního odpadu lze na vnitřní kanalizaci připojenou na kanalizaci pro veřejnou potřebu napojit pouze se souhlasem provozovatele nebo vlastníka kanalizace pro veřejnou potřebu.

Pro připojení vnitřní kanalizace kanalizační přípojkou na gravitační stokovou síť platí ČSN EN 752 a ČSN 75 6101. Tyto normy stanovují také technické požadavky na úseky vnitřní kanalizace vně budov, ve kterých se používá potrubí s větší jmenovitou světlostí než DN 200. Dimenzování gravitačních systémů vnitřní kanalizace a kanalizační přípojky se však provádí vždy podle ČSN 75 6760 a EN 12056-2 a 3, pokud půdorysný průmět odvodňované plochy nepřekročí 200 ha.

Pokud nelze odpadní vody odvádět do kanalizace pro veřejnou potřebu, je třeba v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb., nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a č. 416/2010 Sb.), ČSN 75 6081 nebo ČSN 75 6402 navrhovat žumpy nebo domovní čistírny odpadních vod. Odpadní vody vyčištěné v domovní čistírně lze vypouštět do povrchových nebo podzemních vod.

Maximální průtok příslušenstvím vnitřní kanalizace, např. vpustmi, střešními vtoky a lapači střešních splavenin, stanoví jejich výrobce. Průtoky odpadních vod nebo odtoky srážkových vod vypočtené pro příslušná zařízení nesmějí být větší než jejich maximální průtoky.

3 Odvádění splaškových odpadních vod

V souladu s ČSN EN 12056-2 se v ČR používá systém I (systém s jedním odpadním potrubím a s připojovacími potrubími navrhovanými na stupeň plnění 50 %).

3.1 Zápachové uzávěrky pro splaškové odpadní vody

Zařizovací předměty, vpusti a ostatní zařízení uvnitř budovy, které jsou připojeny na vnitřní kanalizaci, musí být proti vnikání kanalizačních plynů do budovy vybaveny vodními nebo membránovými zápachovými uzávěrkami. Membránové zápachové uzávěrky smějí být uvnitř budovy použity jen u zařizovacích předmětů, u kterých to vyžaduje jejich správná funkce, např. u pisoárových mís bez splachování. Výška vodního uzávěru musí být u vodních zápachových uzávěrek pro splaškové odpadní vody nejméně 50  mm. Pokud je nutné osazení vodní zápachové uzávěrky v místech, kde není zaručeno pravidelné doplňování vody, musí být vodní zápachová uzávěrka opatřena ještě přídavnou zápachovou uzávěrkou mechanickou. Samostatnou mechanickou zápachovou uzávěrku lze použít pouze ve venkovním prostoru.

REKLAMA
Prohlédněte si instruktážní videa výrobků společnosti REMS


Závitnice

REMS Multi Push

Ohýbání

3.2 Stanovení průtoku splaškových vod

Základem pro výpočet průtoku splaškových odpadních vod je součet výpočtových odtoků. Používají se hodnoty výpočtových odtoků pro systém I podle ČSN EN 12056-2. Výpočet průtoku splaškových odpadních vod se v budovách s nepravidelným, pravidelným, častým a speciálním používáním provádí podle vztahu uvedeného v ČSN EN 12056-2. Průtok splaškových odpadních vod z budov nebo skupin zařizovacích předmětů, u kterých se předpokládá hromadné a nárazové používání umyvadel, umývacích žlabů, sprch nebo pisoárových mís (např. z umýváren a sprch průmyslových závodů, umýváren a sprch pro sportovce, umyvadel a pisoárových mís na veřejných záchodech s velkou a nárazovou návštěvností), se nově považuje za trvalý průtok Qc [l/s], který se stanoví z empirického vztahu:

Qc = z ‧ ∑DU (1)
 

kde je

z
– součinitel teoretického zdržení odtoku v zařizovacích předmětech uvedený v tab. 1;
DU
– součet výpočtových odtoků [l/s];
DU
– výpočtový odtok od umyvadel, umývacích žlabů, sprch nebo pisoárových mís [l/s], podle    ČSN EN 12056-2.
 

Pokud je trvalý průtok (Qc) menší než největší výpočtový odtok (DU) obsažený v součtu výpočtových odtoků, dimenzuje se potrubí na největší výpočtový odtok. Trvalým průtokem je také např. odtok kondenzátu od klimatizačních zařízení nebo kondenzačních kotlů, který se stanovuje individuálně.

Tabulka 1 – Součinitel teoretického zdržení odtoku v zařizovacích předmětech (z)
Počet zařizovacích předmětůSoučinitel teoretického zdržení odtoku v zařizovacích předmětech (z)
Umyvadla, umývací žlaby nebo sprchy s výtokovými armaturami otevíranými a uzavíranými ručně uživatelem nebo pisoárové mísy bez splachováníUmyvadla, umývací žlaby nebo sprchy s výtokovými armaturami s automatickým uzavíráním, a popř. i s automatickým otevíráním nebo splachovací pisoárové mísy
1 až 70,500,46
8 až 140,460,40
15 až 200,430,38
21 až 300,410,37
31 a více0,400,36

Celkový průtok odpadních vod Qtot [l/s] se stanoví podle vztahu:

Qtot = Qww + Qc + Qp (2)
 

kde je

Qww
– průtok splaškových odpadních vod [l/s] stanovený podle EN 12056-2;
Qc
– trvalý průtok [l/s];
Qp
– čerpaný průtok [l/s].
 

Pokud se trvalý průtok (Qc) stanovuje podle vztahu (1) a špičky v používání zařizovacích předmětů v části budovy s převážně rovnoměrným odběrem vody a části budovy s hromadným a nárazovým používáním zařizovacích předmětů se nepředpokládají současně, uvažuje se průtok splaškových odpadních vod (Qww) ve vztahu (2) jen částečnou hodnotou, která však nesmí být menší než největší výpočtový odtok (DU) obsažený v součtu výpočtových odtoků ve vztahu podle ČSN EN 12056-2. Pokud je trvalým průtokem (Qc) např. odtok kondenzátu od klimatizačních zařízení nebo kondenzačních kotlů, musí být hodnota průtoku splaškových odpadních vod (Qww) vztahu (2) přičítána. Průtok ze zařízení, který netrvá déle než 5 min, se v budovách s převážně rovnoměrným odběrem vody uvažuje jako výpočtový odtok (DU). Čerpaný průtok z čerpacích stanic pro omezené použití (viz ČSN EN 12050-3), který netrvá déle než 5 min, se v budovách s převážně rovnoměrným odběrem vody uvažuje jako výpočtový odtok (DU).

3.3 Dimenzování připojovacích potrubí

Pro dimenzování zejména nevětraných připojovacích potrubí byly zpracovány nové tabulky. V tabulce 2 jsou uvedeny Hydraulické kapacity (Qmax), jmenovité světlosti DN a mezní hodnoty pro použití nevětraných připojovacích potrubí.

3.4 Technické požadavky na připojovací potrubí

Na připojovací potrubí jsou kladeny zejména tyto technické požadavky:

  1. Připojovací potrubí napojená na odpadní potrubí odbočkou s úhlem větším než 75°, musí mít mezi dnem připojovacího potrubí v místě připojení a hladinou vody v napojené zápachové uzávěrce svislou vzdálenost větší nebo rovnou vnitřnímu průměru připojovacího potrubí.
  2. Krátký úsek připojovacího potrubí nebo tvarovka, nacházející se bezprostředně za záchodovou mísou, musí mít sklon nejméně 15°.
  3. Odbočky s bočním úhlem připojení větším než 60° musí být na připojovacím potrubí osazeny svisle s odtokem ve svislé rovině. Pro připojování ležatých úseků připojovacích potrubí na tyto odbočky platí stejné zásady jako pro připojování připojovacích potrubí na potrubí odpadní.
  4. Dvojoblouky (kalhotové kusy) musí být na připojovacím potrubí osazeny s odtokem ve svislé rovině, pokud nejsou výrobcem určeny pro jiný způsob osazení.
  5. Excentrické redukce osazené na ležatém připojovacím potrubí musí být osazeny s rovným povrchem nahoře.
  6. Na připojovacím potrubí od pisoárových mís bez splachování musí být osazena čisticí tvarovka.
  7. Na připojovací potrubí od pisoárových mís bez splachování se doporučuje napojit další často používaný zařizovací předmět, např. umyvadlo.
  8. Zařizovací předměty nebo vpusti ze dvou a více bytů nemají být napojeny na jedno připojovací potrubí.
  9. Větrací potrubí se na připojovací potrubí napojuje shora pomocí odbočky s úhlem 45 až 88,5°.

3.5 Přivzdušňovací ventily pro připojovací potrubí

Přivzdušňovací ventily použité na připojovacím potrubí se dimenzují podle tabulky 3. Přivzdušňovací ventil musí být instalován na místě přístupném pro kontrolu a údržbu, kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti.

Tabulka 2 – Hydraulické kapacity (Qmax), jmenovité světlosti DN a mezní hodnoty pro použití nevětraných připojovacích potrubí
Hydraulická kapacita
Qmax
[l/s]
DNNejvětší spádová výška
H
[m]
Největší délka připojovacího potrubí
L
[m]
Největší počet kolen s úhlem nad 67,5° (napojovací koleno nezahrnuto)Nejmenší sklon
[%]
Poznámky
0,50400,04,033,0Pouze od jednoho zařizovacího předmětu. Žádný pisoár, umývací žlab ani drtič odpadu.
0,50501)1,06,03)4)33,0Nejvíce dvě pisoárové mísy. Žádné pisoárové stání, stěna ani umývací žlab.
0,80500,06,03)4)33,0
1,00602)1,06,03)4)33,0Nejvíce jeden velkokuchyňský dřez, pokud délka připojovacího potrubí není větší než 2,0 m. Nejvíce pět pisoárových mís. Žádné pisoárové stání, stěna ani umývací žlab.
1,50702,06,04)32,0--
1,50902,06,04)32,0--
2,25900,05,04)35)1,5Nejvíce dvě záchodové mísy. Žádné výlevky s napojením DN 100.
1,701002,06,04)32,0--
2,501001,06,04)35)2,0--
3,901252,06,04)35)2,0Při napojení na odpadní potrubí DN 125 musí být v odpadním potrubí průtok Qtot ≤ 3,90 l/s.
1) V části od zařizovacího předmětu ke spádovému úseku smí mít připojovací potrubí jmenovitou světlost DN 40.
2) V části od zařizovacích předmětů ke spádovému úseku smí mít připojovací potrubí s celkovým průtokem odpadních vod do 0,8 l/s    jmenovitou světlost DN 50.
3) Pokud je napojen drtič kuchyňského nebo domovního odpadu smí být délka připoj. potrubí nejvíce 1 m.
4) Pokud není možnost čištění, smí být délka připojovacího potrubí nejvíce 4 m.
5) Pokud jsou napojeny keramické výlevky s napojením DN 100 nebo záchodové mísy, smí být osazeno nejvíce jedno koleno s úhlem nad    67,5°.
Tabulka 3 – Nejmenší množství vzduchu (Qa)
pro přivzdušňovací ventily na připojovacích potrubích
Spádová výška (H)
[m]
Nejmenší množství vzduchu (Qa) přisávané přivzdušňovacím ventilem
v závislosti na celkovém průtoku odpadních vod (Qtot)
[l/s]
≤ 1Qa ≥ 1 . Qtot
> 1 ≤ 3Qa ≥ 7 . Qtot

3.6 Dimenzování splaškových odpadních potrubí

Jmenovité světlosti (DN) větraných splaškových odpadních potrubí se navrhují podle ČSN EN 12056-2 (používá se systém I). Z normy bylo vypuštěno ustanovení o dovoleném počtu záchodových mís. Tabulky s hydraulickými kapacitami (Qmax) a jmenovitými světlostmi (DN) větraných splaškových odpadních potrubí uvedené v ČSN EN 12056-2 se smí použít pro dimenzování, pokud součet výšky odpadního a hlavního větracího potrubí nepřekročí 60 m. Při dimenzování odpadních potrubí, která jsou (včetně větracího potrubí) vyšší než 60 m, je nutné posoudit maximální podtlak v těchto potrubích, který nesmí při vypočteném průtoku splaškových odpadních vod překročit 464 Pa. Bez ohledu na výpočet musí mít splašková odpadní potrubí nejméně jmenovité světlosti uvedené v tabulce 4.

Jmenovité světlosti (DN) splaškových odpadních potrubí ukončených přivzdušňovacím ventilem se stanovují podle nové tabulky 5.

Tabulka 4 – Nejmenší jmenovité světlosti (DN) splaškových odpadních potrubí
Splaškové odpadní potrubí, které odvádí odpadní vody:Nejmenší jmenovitá světlost
DN
Od pisoárů70
Od van70
Od dřezů z bytových kuchyní70
Od záchodových mís100
S obsahem tuků od velkokuchyňských zařízení100
Tabulka 5 – Hydraulické kapacity (Qmax) a jmenovité světlosti (DN) splaškových odpadních potrubí ukončených přivzdušňovacím ventilem
Jmenovitá světlost
DN
Hydraulická kapacita
Qmax
[l/s]
60 0,5
70 1,1
1002,5

3.7 Technické požadavky na splašková odpadní potrubí

Pro napojení nevětraného připojovacího potrubí na odpadní potrubí se smí použít jen odbočky s úhlem 45 až 88,5°. Měření tlakových poměrů v nevětraných připojovacích potrubích ukázala, že při správně navržené světlosti může být připojení na odpadní potrubí provedeno i odbočkou s úhlem 45°. Pokud se na splaškovém odpadním potrubí použijí odbočky s úhlem větším než 67,5°, a je-li svislá vzdálenost mezi nimi menší než 250 mm, nebo se jedná o odbočky dvojité, smí být půdorysný úhel mezi připojovacími potrubími v místě napojení nejvíce:

  1. 180°, nemá-li jedno z takto napojených připojovacích potrubí jmenovitou světlost větší než DN 70;
  2. 135°, má-li nejméně jedno z takto napojených připojovacích potrubí jmenovitou světlost větší než DN 70.

Toto opatření zabrání nežádoucímu zatékání odpadních vod do protilehlých připojovacích potrubí.

Pokud je ve speciálních případech, např. v pasivních domech, požadována tepelná izolace splaškových odpadních potrubí s větracím potrubím, izolují se tato odpadní potrubí tepelnou izolací o tloušťce nejméně 20 mm, pokud je její součinitel tepelné vodivosti λs ≤ 0,05 W/(m.K). Při součiniteli tepelné vodivosti izolace λs > 0,05 W/(m.K) musí být tloušťka tepelné izolace větší.

Zalomení splaškového odpadního potrubí se provádí některým z níže uvedených způsobů:

  1. Potrubím vedeným pod úhlem nejvýše 45° od svislice, bez zvětšování jmenovité světlosti.
  2. Potrubím vedeným pod úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice dimenzovaným jako svodné potrubí (stupeň plnění nejvíce 50 %, viz ČSN EN 12056-2, tabulka B.1), pokud na odpadní potrubí pod zalomením nejsou napojena připojovací nebo jiná odpadní potrubí a odpadní potrubí není nad zalomením vyšší než 30 m.
  3. Potrubím vedeným pod úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice a zvětšením jmenovité světlosti potrubí na jmenovitou světlost, která je nejblíže vyšší než jmenovitá světlost určená výpočtem, pokud jsou na odpadní potrubí pod zalomením napojena připojovací nebo jiná odpadní potrubí a odpadní potrubí není nad zalomením vyšší než 30 m. Zvětšení jmenovité světlosti se provede těsně nad zalomením; při větším počtu zalomení se jmenovitá světlost zvětšuje jen u nejvyššího zalomení.
  4. S obtokovým potrubím, pokud je ležatá část splaškového odpadního potrubí vedena pod úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice a pod zalomením jsou na odpadní potrubí napojena připojovací nebo jiná splašková odpadní potrubí. Jmenovitá světlost ležaté části splaškového odpadního potrubí se navrhuje jako u svodného potrubí (stupeň plnění nejvíce 50 %, viz ČSN EN 12056-2, tabulka B.1). Obtokové potrubí se nejméně 2 m nad zalomením spojí se splaškovým odpadním nebo doplňkovým větracím potrubím (pokud je zřízeno) a nejméně 1 m pod zalomením se spojí se splaškovým odpadním potrubím. Jmenovitá světlost obtokového potrubí je stejná jako u odpadního potrubí, nejvýše však DN 100 (jmenovitou světlost větší než DN 100 nutno zdůvodnit výpočtem a obtokové potrubí dimenzovat jako svodné potrubí na stupeň plnění 50 %, viz ČSN EN 12056-2, tabulka B.1). Připojovací potrubí v oblasti zalomení odpadního potrubí se napojují na obtokové potrubí.

3.8 Přivzdušňovací ventily pro odpadní potrubí

Splaškové odpadní potrubí smí být ukončeno přivzdušňovacím ventilem, pokud je zabezpečeno větrání vnitřní kanalizace větracím potrubím, např. u jiného splaškového odpadního potrubí. Přivzdušňovací ventily se dimenzují podle ČSN EN 12056-2. Žádný přivzdušňovací ventil osazený na odpadním potrubí o jmenovité světlosti DN 100 nesmí mít menší jmenovitou světlost než odpadní potrubí. Výška splaškových odpadních potrubí ukončených přivzdušňovacím ventilem smí být nejvíce 30 m. Přivzdušňovací ventil se nesmí použít pro ukončení odpadního potrubí, do jehož spodní části umístěné v suterénu může vniknout vzdutá voda ze stokové sítě. Přivzdušňovací ventil musí být instalován na místě přístupném pro kontrolu a údržbu s dostatečným přívodem vzduchu z místnosti.

3.9 Větrací potrubí

V požadavcích na větrací potrubí bylo upraveno především dimenzování společných větracích potrubí (tabulka 6).

Tabulka 6 – Stanovení jmenovité světlosti (DN) společného větracího potrubí
Jmenovitá světlost
společného větracího potrubí
DN
Nejvyšší hodnota součtu celkových průtoků odpadních vod (Qtot)
v připojených splaškových odpadních potrubích
[l/s]
702,6
904,0
1005,5
Při hodnotě součtu celkových průtoků odpadních vod (Qtot) větší než 5,5 l/s se jmenovitá světlost společného větracího potrubí navrhuje nejblíže větší než jmenovitá světlost největšího hlavního větracího potrubí, které je na společné větrací potrubí napojeno.
 
English Synopsis
Revision ČSN 75 6760 water drainage systems

In January 2014, issued a revised CSN 75 6760, which is in the Czech Republic national standards for drainage systems. The revised standard supplements the requirements of European standards EN 12056-1 to 5 and BS EN 752 and is valid from 1 February 2014. ČSN 75 6760 pays for water drainage systems, which is owned by the owner of the property and is located inside and outside buildings.

 

Hodnotit:  

Datum: 21.4.2014
Autor: Ing. Jakub Vrána, Ph.D., VUT Brno, Ústav TZB   všechny články autora
Recenzent: Ing. Zdeněk Žabička



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Tipy pro projektanty

Partneři - Voda, kanalizace

logo AUSTRIA EMAIL
logo MEA
logo GRUNDFOS
logo NICOLL ČR
logo WAVIN EKOPLASTIK
logo ASIO
 
 

Aktuální články na ESTAV.czVIDEO: Blower door test vám řekne, zda vaše dřevostavba vyhoví na vzduchotěsnostSchiedel UNI ADVANCED – komín s inovovanou keramickou vložkouPraktické tipy, jak trávit většinu času v koupelně relaxací, nikoliv úklidemDům v drsné přírodě, kterému nevadí, když okolí zapadne sněhem