Uplatnění mapování přístupnosti objektů při odstraňování architektonických bariér

Datum: 24.6.2016  |  Autor: Ing. arch. Jan Tomandl, Pražská organizace vozíčkářů

Článek pojednává o využití mapování přístupnosti objektů nejen pro informování budoucího návštěvníka o míře bariérovosti objektu, ale i pro vytvoření podkladů pro zlepšování přístupnosti objektu na základě odborně vypracovaných návrhů úprav a studií. Komplexní přístup, identifikace problémových míst a jejich správně navržené úpravy šetří čas majiteli při rozhodování o investičním záměru i architektovi při projekčních pracích.

V případě projektování a výstavby nových budov je dnes nutné postupovat dle platné legislativy, mimo jiné vyhlášky MMR č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Většina objektů, ve kterých dnes sídlí běžně navštěvované instituce, organizace a služby, však byla postavena před vytvořením prvních relevantních předpisů, v případě kulturních zařízení mnohdy ještě dříve. Mapování přístupnosti objektů ve smyslu získávání a zpracování dat o bezbariérovosti prostředí a jejich následná prezentace tak slouží zejména budoucím návštěvníkům s omezenou schopností pohybu. Na základě dostatečné informace se tak každý člověk s různým druhem pohybového omezení může rozhodnout, do jaké míry je konkrétně pro něj vybraný objekt přístupný, jak se na návštěvu připravit, jakou zvolit kompenzační pomůcku, zda požádat o doprovod asistenta, nebo zda pro návštěvu vybrat jiný objekt, pokud to situace umožňuje.

Obr. 1 – nevhodně umístěná zvonková signalizace neumožňuje její využití osobami s omezenou schopností pohybu.
Obr. 1 – nevhodně umístěná zvonková signalizace neumožňuje její využití osobami s omezenou schopností pohybu.

V současné době je největší množství objektů zpracováno a prezentováno na webovém portálu www.presbariery.cz, provozovaném Pražskou organizací vozíčkářů. Zpracování dat je provedeno dle jednotné metodiky kategorizace přístupnosti objektů, která zajišťuje, že informace o přístupnosti stojící vedle sebe jsou uživatelsky porovnatelné a obsahově jednotné.

V případě sběru a vyhodnocování dat odborným pracovníkem v oblasti přístupnosti prostředí je možné získané informace využít také v další rovině, zejména při následném odstraňování zjištěných nedostatků, nebo jako podklad pro plánovanou rekonstrukci. Zatímco při prezentaci dat pro účely informovanosti budoucích návštěvníků objektu je postupováno z uživatelského hlediska, při vytváření návrhů úprav je nutné respektovat příslušnou legislativu.

V mnoha případech se objevují opakované drobné nedostatky, jejichž správnou úpravou je možné výrazně zlepšit přístupnost objektu. Jako nejjednodušší příklad může sloužit nevhodně umístěná zvonková signalizace u vstupu do objektu. Jejím přesunutím do správné výškové úrovně a dostatečné vzdálenosti od pevné překážky (vnitřní roh, schod, pevný mobiliář, …) je možné usnadnit přivolání personálu, který následně zajistí otevření vedlejšího křídla úzkých dvoukřídlých dveří, položení vhodné mobilní rampy, nebo odemčení vedlejšího upraveného vstupu. Správnou výškovou hladinu i minimální vzdálenost od pevné překážky stanovuje příslušný právní předpis. Vzhledem k odlišným potřebám různých osob s omezenou mobilitou nemůže být taková úprava předmětem posouzení schopností a dovedností jediného člověka, přestože např. využívá jako kompenzační pomůcku ortopedický vozík.

Obr. 2 – sklopná madla na upravené toaletě nelze využít, vzhledem k jejich zablokování jinými, nevhodně umístěnými doplňky vybavení kabiny.Obr. 3 – sklopná madla na upravené toaletě nelze využít, vzhledem k jejich zablokování jinými, nevhodně umístěnými doplňky vybavení kabiny.Obr. 2 a 3 – sklopná madla na upravené toaletě nelze využít, vzhledem k jejich zablokování jinými, nevhodně umístěnými doplňky vybavení kabiny.
Obr. 4 – manipulační prostor vedle WC mísy blokuje nevhodně umístěné otopné těleso.
Obr. 4 – manipulační prostor vedle WC mísy blokuje nevhodně umístěné otopné těleso.

Mezi časté nedostatky, které se stávají předmětem návrhů úprav, je nevhodně řešený vstup do objektu, nesprávně řešená zdvihací zařízení, zejména nedostatečně vybavené kabiny výtahu a špatná využitelnost případných šikmých schodišťových plošin (nedostatečný manipulační prostor, nízká nosnost). Dále chybějící nebo nevhodně řešené upravené hygienické zázemí (nedostatečné rozměry kabiny, špatná dispozice kabiny, chybějící vybavení). V závislosti na investiční náročnosti odstranění konkrétních nedostatků je vhodné rozhodnout, zda budou úpravy provedeny samostatně, nebo v rámci celkové rekonstrukce tak, aby výsledkem bylo celkové zlepšení přístupnosti s maximálním možným účinkem. Pokud je mapování přístupnosti prováděno důkladně a sledované skutečnosti pokrývají komplexně přístupnost objektu, je možné na základě získaných dat zpracovat audit přístupnosti. Taková studie se stává užitečným podkladem pro budoucí investice a plánované rekonstrukce.

 

Hodnotit:  

Datum: 24.6.2016
Autor: Ing. arch. Jan Tomandl, Pražská organizace vozíčkářů



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

Wavin Poradna

Tipy pro projektanty

Partneři - Voda, kanalizace

logo ASIO
logo GRUNDFOS
logo MEA
logo AUSTRIA EMAIL
logo NICOLL ČR
logo WAVIN EKOPLASTIK
 
 

Aktuální články na ESTAV.czMalý dům poskytuje velký komfortCreative Office Awards - nová soutěž pro studenty architekturyMaketa Německého domu na náměstí v Brně nemá stavební povoleníObce kvůli suchu bojují proti plýtvání vodou, vydávají zákazy